Opravy ventilačního potrubíStart raketoplánu Endeavour s poslední částí japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici byl dnes znova zrušen. Stalo se tak z naprosto stejné příčiny, jako v sobotu a sice kvůli úniku vodíku do potrubí, které jeho přebytky odvádí od raketoplánu.
"Budeme se tímto problémem zabývat a až to bude v pořádku a budeme si jistí, že to funguje a je to bezpečné, pak můžeme startovat", prohlásil na dnešní tiskové konferenci předseda týmu manažerů mise LeRoy Cain.
Původně to nevypadalo na vážnější problém. Start raketoplánu Discovery byl 11. března zrušen kvůli úniku paliva z externí nádrže. Po výměně několika kritických uzávěrů vše fungovalo jak mělo a Discovery o 4 dny později hladce odstartoval do vesmíru. Při plnění nádrže raketoplánu Endeavour se ale 13. června stalo to samé a start byl odvolán (viz článek). NASA se rozhodla pokusit se problém vyřešit stejně jako v březnu, v průběhu neděle a pondělí byly vyměněny uzávěry v interní části panelu, který spojuje toto ventilační potrubí, jež odvádí od rampy přebytky vodíku v plynné podobě, s externí nádrží. Přitom skutečná příčina úniku nebyla zjištěna v březnu ani nyní. Podle první teorie byly v tomto případě uzávěry poškozeny extrémně nízkou teplotou, poté byl prosazován názor, že na ně mělo neblahý vliv připojení, odpojení a pak zase připojení komponent, když Endeavour čekal v pohotovosti na rampě 39B a poté byl převezen na "áčko". Nicméně ventily byly vyměněny, úspěšně proběhly jejich testy ale stejný únik se objevil znovu. Podle NASA to zřejmě indikuje vážnější problém a bude to řádně vyšetřeno.
A kdy bude start?
Koichi Wakata na ISSV červnu určitě ne. Poslední šanci odstartovat má raketoplán v sobotu, poté se v neděli zavírá startovací okno. Na čtvrtek je připravován start sondy LRO, po kterém musí následovat mezera, kterou potřebuje letectvo pro přeprogramování systémů, kterými pomáhá NASA sledovat vypuštěná tělesa. Start STS-127 by se tedy možná ještě v sobotu stihnul ale tato možnost zůstane nevyužita, aby bylo dost času pro vyšetření problému. Posádka STS-127 v čele s velitelem Markem Polanskym se dnes vrátila do Houstonu, kde si vychutná pár dní zaslouženého volna. Další pokus o start je naplánován na 12. července v 1:39 ráno, kdy se otevírá další startovací okno. Samozřejmě to bude mít nepříjemný domino efekt na další mise raketoplánů (start Discovery STS-128 je nyní plánován na 7. srpna, což se určitě nestihne). Snad jediný člověk, který má z toho všeho radost, je japonský astronaut Koichi Wakata (touto dobou na ISS), který se měl v raketoplánu Endeavour vrátit na Zemi. Když mu dnes byla oznámena výše popsaná fakta, reagoval: "OK, je výborné, že tahle mezinárodní posádka bude pokračovat. Další měsíc pro mě!". Posádku stanice totiž nyní tvoří astronauté z Ruska, USA, Kanady, Evropy a Wakata z Japonska.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4