Test nádrže úspěšný, Endeavour bude startovat 12. července
Raketoplán na rampě v průběhu testuV Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dnes proběhlo "ostré" tankování externí nádrže raketoplánu Endeavour, z níž unikající vodík překazil dva pokusy o start mise STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Dnešní test dokázal, že provedená opatření byla dostatečná a raketoplánu Endeavour již nic nestojí v cestě.
Řídící středisko na mysu Canaveral v průběhu testuStart mise STS-127 byl původně plánován na 13. června. Dva týdny předtím byl Endeavour převezen z rampy 39B na rampu 39A, odkud startují raketoplány. Na 39B byl připraven ke startu během mise STS-125 jako záchranný člun. Z této rampy však nemohl startovat k ISS. 39B je totiž připravována pro zkušební start rakety Ares I-X, plánovaný na konec letošního srpna. Kvůli tomu zde chybí zařízení pro nakládání předmětů do raketoplánu. V případě mise STS-127 jde o poslední část japonské laboratoře Kibo a sice externí plošinu pro uložení experimentů a přístrojů, určených do otevřeného vesmíru. 13. června byl však start zrušen kvůli úniku plynného vodíku z externí nádrže v místě, kde je k ní připojeno ventilační potrubí pro vodík. Následně provedené úpravy nestačily a stejná chyba "uzemnila" Endeavour i 17. června. Následně se zavřelo startovací okno a NASA získala čas na potřebné vyšetřování.
To přineslo výsledky vcelku rychle. Inženýři na rampě zjistili, že panel GUCP, který k nádrži připojuje ventilační potrubí, je k nádrži upevněn pootočený o 0,69 stupně oproti požadované poloze, takže pevné připojení potrubí k nádrži nebylo možné, což umožňovalo únik, který převyšoval povolený limit 40 000 částic na milion. Technici se pustili do oprav. Panel byl "srovnán", uzávěry v něm byly vyměněny za dvojdílné, které by byly přizpůsobivější odchylkám než jejich jednodílní teflonoví předchůdci. GUCP obdržel také přídavné těsnění. Bohužel, nastalý únik se nedá simulovat, nastává jen při plnění nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem, kdy je materiál namáhán extrémně nízkými teplotami, při průchodu plynného helia potrubím při teplotě nad nulou žádný únik nenastal.
Práce na opravách únikuZda byly výše zmíněné úpravy dostačující tedy mohlo rozhodnout jedině natankování nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem stejně jako před startem. Tento proces začal na rampě 39A dnes ve 12:52 SELČ a krátce po 15. hodině, kdy byla nádrž plná asi z 98 procent, technici a pracovníci Kennedyho kosmického střediska otevřeli šampaňské: nebyl zaznamenán žádný únik. Startu STS-127 teď již nic nebrání. Na následné tiskové konferenci letový ředitel Pete Nickolenko prohlásil: "Nezaznamenali jsem naprosto žádné známky úniku. Budeme ještě pokračovat s analýzou dat a náš další krok je odsouhlasit start." Ten je tedy prozatím naplánován na 12. července v 1:39 ráno SELČ. Posádku STS-127 v čele s velitelem Markem Polanskym čeká v úterý 7. července cesta na floridský kosmodrom a o pět dní později, doufejme, výlet na ISS.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
