Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

nlc-2009-07-14-22-42.jpg
V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.

Jméno pozorovatele: Václav Novotný
Datum a čas (SELČ): 9. července 2009 v (viz jednotlivé snímky)
Místo pozorování: Střelice u Brna
Technické: Fotoaparát Olympus SP-500
1.jpg
20:52 SELČ 
2.jpg
20:52 SELČ 
3.jpg
20:59 SELČ 
4.jpg
20:59 SELČ 
5.jpg
21:00 SELČ 
6.jpg
21:02 SELČ 
7.jpg
21:02 SELČ         
 
Jméno pozorovatele: Vlastimil Vojáček
Datum a čas (SELČ):
Místo pozorování:
Technické: Panasonic FZ10, 1/20s a 8s expozice, 100ISO, 1/20s a 8s expozice, 100ISO.
Udělal jsem i takovou gif animaci (3.8MB)
p1290210.jpg
 
p1290216.jpg
 
p1290222.jpg
 
p1290225.jpg
 
p1290249.jpg
 
p1290255.jpg
 
 
Jméno pozorovatele: Milan Blažek
Datum a čas (SELČ): 4. července 2009
Místo pozorování: Praha - Ďáblice
Technické: Fotoaparát OLYMPUS C-310
Praha - Ďáblice 4.7.2009 po západu Slunce. Časový údaj pořízení snímků je v SEČ. Fotografie bez úprav.
prach ze sopky sarychev peak__p7057900.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057901.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057902.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057903.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057904.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057905.jpg
 
 
Jméno pozorovatele: Milan Blažek
Datum a čas (SELČ): 14.7.2009 20 - 21 UT
Místo pozorování: Praha - Hostivař
Technické: OLYMPUS C-310, neupravené fotografie.
nlc 1__p7147959.jpg
 
nlc 1__p7147960.jpg
 
nlc 1__p7147961.jpg
 
nlc 1__p7147962.jpg
 
nlc 1__p7147963.jpg
 
nlc 1__p7147964.jpg
 
 
nlc 2__p7147969.jpg
 
nlc 2__p7147970.jpg
 
nlc 2__p7147971.jpg
 
nlc 2__p7147973.jpg
 
nlc 2__p7147974.jpg
 
nlc 2__p7147975.jpg
 
nlc 2__p7147976.jpg
 
nlc 2__p7147977.jpg
 
nlc 2__p7147978.jpg
 
 
nlc 3__p7147979.jpg
 
nlc 3__p7147980.jpg
 
nlc 3__p7147981.jpg
 
nlc 3__p7147982.jpg
 
nlc 3__p7147983.jpg
 
nlc 3__p7147984.jpg
 
nlc 3__p7147986.jpg
 
nlc 3__p7147987.jpg
 
nlc 3__p7147988.jpg
 
nlc 3__p7147989.jpg
         
 
Jméno pozorovatele: Jiří Staněk
Datum a čas (SELČ): 14. července 2009, přesný čas viz fotografie
Místo pozorování: Bechyně (okres Tábor)
Technické: Fotoaparát NIKON COOLPIX L4
obr1.jpg
21:07 SELČ
obr2.jpg
21:11 SELČ
obr3.jpg
22:15 SELČ
obr4.jpg
22:25 SELČ
obr5.jpg
15.7.2009 09:15 SELČ    
 
Jméno pozorovatele: Miroslav Poláček
Datum a čas (SELČ): 13.07.2009, 14.7.2009
Místo pozorování: Praha, Černý most; Odpočívadlo silnice R4 u Dobříše
Technické: Panasonic FZ50: ISO 200, clona 5,6s, expozice 10s; ISO 100, clona 6,3s, expozice 15s
nlc-2009-07-13-22-42.jpg
 
nlc-2009-07-13-22-44.jpg
 
nlc-2009-07-13-22-47.jpg
 
nlc-2009-07-13-22-53.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-39.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-41.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-42.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-43.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-44.jpg
 

Související texty:




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Krepuskulární paprsky, Noční svítící oblaka, Čtenářská galerie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »