Raketoplán Discovery má po bezpečnostním vyšetřování zelenou
Discovery na cestě na vypouštěcí komplexVe středu byl na jednání manažerů NASA povolen start raketoplánu Discovery STS-128 v úterý 25. srpna v 7:36 SELČ. Schůzka se ovšem protáhla na dva dny, protože se projednávalo možné nebezpečí ze strany izolace, která při červencovém startu raketoplánu Endeavour ve velkém množství padala z externí nádrže (při podobném jevu byla v roce 2003 vážně poškozena tepelná ochrana raketoplánu Columbia, což zapříčinilo jeho zkázu). Někteří účastníci středeční konference projevily obavy, zda něco podobného nemůže ohrozit následující start.
Nádrž ET po odhození, jasně jsou patrné oblasti, ze kterých padala izolacePři startu Endeavour STS-127 v červenci tohoto roku spadlo velké množství izolace především ze dvou regionů externí nádrže: z tzv. intertanku, který odděluje vodíkovou a kyslíkovou sekci nádrže a z jedné z ramp, kterými jsou na vnější stěně nádrže připevněny potrubí a elektrická kabeláž. Příčina odpadávání izolace z intertanku je stále záhadou, nicméně testy této části na nádrži, která bude použita při startu STS-128, ukázaly, že izolace drží na intertanku perfektně a není důvod k obavám. Horší je to s onou rampou na kyslíkové sekci nádrže. Izolace z ní padala při červencovém startu i při květnovém startu posledních opravářů k Hubbleovu teleskopu. Navíc se tato rampa nachází téměř na vrcholku nádrže a tak může izolace, z ní padající, zasáhnout relativně velkou plochu tepelného štítu raketoplánu. NASA předpokládá, že odlupování izolace z této rampy může být způsobeno vzduchovými bublinkami v izolaci, které vznikají při aplikaci izolační pěny na stěnu nádrže. Ještě než byl Discovery převezen na startovací rampu tedy byla dotyčná část jeho externí nádrže podrobena rentgenovým vyšetřením a žádné bublinky objeveny nebyly. Technici ovšem nezkontrolovali zbylé 3 rampy (ze kterých ovšem izolace nikdy nepadala), což je možné pouze v přípravném hangáru, na startovacím komplexu již ne. Proto některé hlasy žádaly převoz raketoplánu zpět do hangáru kvůli dodatečným testům (což by si vyžádalo odklad startu asi do poloviny října), což však bylo zamítnuto, nehrozí totiž žádné zřejmé nebezpečí.
Raketoplán se nyní na startovací rampě během finálních příprav potýká ještě s poruchou ve svém elektrickém systému, která bude dále řešena, neočekává se ale, že by ohrozila start.
Ložnice pro astronauta zevnitřNadcházející mise STS-128 má za úkol především dopravit na ISS asi 7 tun vybavení. Místo v nákladovém prostoru raketoplánu Discovery tedy zaujme nákladní modul MPLM Leonardo. Jedná se o jeden ze 3 exemplářů těchto modulů. Je hermeticky uzavíratelný a po dobu přítomnosti raketoplánu je možné jej připojit ke stanici a vstoupit do něj bez skafandru za účelem vyložení nákladu. Tentokrát obsahuje dva laboratorní přístroje, chladič pro uchování vzorků, čekajících na dopravu na Zemi, nové "ložnice" pro posádku (jedná se o jakousi uzavíratelnou budku, která poskytuje astronautovi soukromí a osobní pohodlí), tělocvičný přístroj COLBERT (určený do nového modulu Tranquility, který bude vypuštěn příští rok, COLBERT je pojmenován po známém komikovi, který se zapojil do veřejné soutěže o pojmenování modulu Tranquility a hrozilo mu, že po něm pojmenují toaletu v onom modulu),
dále také čističku vzduchu do modulu Tranquility. Ta možná prozatím zaujme místo v modulu Destiny, čistička CDRA v něm za poslední dobu dvakrát selhala (poprvé když při misi STS-127 narostl počet členů posádky ISS na rekordních 13), nyní sice pracuje dobře ale jistota je jistota.
Co se týče samotného modulu Leonardo, ten je dlouhý 6,4 metru, má 4,5 metru v průměru, váží 4,5 tuny a uveze 12,5 tuny nákladu. Den po příletu raketoplánu bude z jeho nákladového prostoru vyzvednut robotickou paží a připojen ke stanici pro vyložení nákladu, později bude do raketoplánu opět navrácen.
Mezi další úkoly posádky STS-128 bude při třech kosmických výstupech patřit výměna nádrže s tekutým čpavkem, který zajišťuje chlazení stanice, oprava jednoho z gyroskopů, doprava experimentů, umístěných vně stanice, zpátky na Zemi a příprava na uchycení nového modulu Tranquility příští rok.
Posádka STS-128
Posádku raketoplánu Discovery tvoří:
Velitel Frederick Sturckow (druhý zprava), veterán tří kosmických letů (STS-88/1998, STS-105/2001 a STS-117/2007). Má celkovou zodpovědnost za bezpečnost a vykonání úkolů mise, bude také řídit raketoplán při připojení ke stanici a při přistání.
Pilot Kevin Ford (druhý zleva), pro něhož to bude první cesta do vesmíru. Bude asistovat veliteli při spojení se stanicí a bude řídit raketoplán při odletu od ní. Bude mít také účast na operacích prováděných pomocí robotické paže a inspekcích tepelného štítu letounu.
Specialista mise Patrick Forrester (první zprava), vydávající se na třetí kosmickou misi (předtím letěl na STS-105/2001 a STS-117/2007). Bude pomáhat řídit kosmické vycházky zevnitř stanice a také se bude účastnit inspekcí systémů raketoplánu.
Jose Hernandez (první zleva), kosmický nováček. Bude se účastnit inspekcí systémů raketoplánu a také bude mít na starost přenos nákladu z modulu Leonardo do stanice.
Christer Fuglesang (ESA, Švéd, třetí zprava) se vydá na druhou kosmickou misi (letěl na STS-116/2006). Tentokrát vykoná dvě kosmické vycházky a bude dohlížet na transport nákladu mezi stanicí a modulem Leonardo.
Danny Olivas (třetí zleva) se do vesmíru vydá podruhé (letěl na STS-117/2007) a zúčastní se všech tří kosmických vycházek jako vedoucí spacewalker.
Nicole Stottová (uprostřed) se do vesmíru podívá poprvé, splní jednu kosmickou vycházku a zůstane na stanici do listopadu, kdy se vrátí na palubě raketoplánu Atlantis STS-129. Její místo v posádce STS-128 zaujme Tim Kopra, kterého na stanici zanechal v červenci raketoplán Endeavour.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4