Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery + video

Start!
Start!
Po dvou přerušených přípravách ke startu, poprvé kvůli špatnému počasí a podruhé kvůli technickým potížím, 29. srpna v 5:59 SELČ úspěšně odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-128 se zásobami na Mezinárodní kosmickou stanici.


Video převzato z youtube.com

6:15 Na NASA TV vidíme řídící středisko v Houstonu, 128. mise raketoplánu s 500. astronautem na palubě je již na cestě. Děkujeme za pozornost a nezapomeňte navštěvovat astro.cz i v následujících dnech pro informace o průběhu této mise.

6:07 Hlavní motory raketoplánu jsou vypnuty a oranžová externí nádrž je odhozena. Letoun je na suborbitální dráze (po obletu poloviny planety by vstoupil do atmosféry), setrvačností vyletí do jejího nejvyššího bodu, kde znova zažehne motory a tím získa stabilní oběžnou dráhu. Tu bude v následujících dvou dnech postupně zvyšovat, než se setká s ISS. Nyní je ve výšce 105 km a letí rychlostí 8,4 km/s.

6:05

5.jpg
Šest minut od startu, výška 108 km, rychlost 4,2 km/s. Na TV NASA vidíme (nebo spíše nevidíme) tepelný štít raketoplánu, zabíraný kamerou na vrcholku externí nádrže. Kromě dohledu nad případnou padající izolací z nádrže nám tato kamera obvykle poskytuje hezké záběry kulaté Země pod raketoplánem, bohužel při nočních startech jsme o toto ochuzeni.

6:03 Čtyři minuty letu. Výška 98 km, rychlost 2,6 km/s. Všechno v pořádku.

6:01 Dvě minuty od startu, výška 45 km, rychlost 1,4 km/s. Raketoplán odhodil dvě pomocné rakety SRB a dále ho pohání jen jeho tři hlavní motory, čerpající palivo z oranžové externí nádrže.

6:00

4.jpg
"Discovery, plný výkon!" "Discovery rozumí, plný výkon!" Spojař z Houstonu Eric Boe hlásí posádce raketoplánu zvýšení tahu hlavních motorů zpět na 100 procent. Asi půl minuty po startu je jejich tah zregulován na 70 procent kvůli snížení aerodynamického namáhání. Velitel Frederick Sturckow potvrzuje.

5:59 Zážeh hlavních motorů, pomocných raket a start! Začíná 30. let raketoplánu směrem k ISS.

5:57 Odsouvá se poslední část rampy, rameno, které odvádí z externí nádrže odpařující se palivo. Astronauté zavírají hledí svých přilb.

5:52 Od raketoplánu se právě odsouvá rameno startovací rampy, které umožňuje přístup do kokpitu letounu. Na jeho konci se nachází "Bílý pokoj", ve kterém jsou astronauté připravováni k nástupu do lodi.

5:50 Oficiální odpočet se znova rozběhl, 9 minut do startu.

5:49 Start povolen! Letový ředitel Pete Nickolenko popřál posádce raketoplánu "hodně štěstí a šťastnou cestu".

5:47 Probíhá závěrečné hlasování

5:43

3.jpg
Již za několik málo minut nás čeká závěrečné hlasování o osudu dnešního startu. Souhlas musí dát tým manažerů, řídící střediska v Houstonu i na mysu Canaveral a samozřejmě také posádka raketoplánu. Zatím není důvod start odvolat.

5:34 Tankování externí nádrže bezmála dvěma miliony litrů tekutého vodíku (-218 °C) a tekutého kyslíku (-184 °C), které budou "živit" hlavní motory raketoplánu při startu, dnes proběhlo také hladce. Ventil, který přerušil tankování pro středeční pokus o start, také pracoval jak měl.

5:30 Podle slov komentátora NASA TV je situace prakticky dokonalá, vše jde podle plánu, žádné technické potíže, počasí vypadá také dobře.

5:23 Noční starty jsou často nazývány "brzkým východem slunce". Na pohled jsou sice rozhodně hezčí než denní starty, zato ale např. sledování externí nádrže kamerami kvůli možnému odpadávání izolace je mnohem složitější. Bohužel dobu startu si nelze vybrat. Startovací okno k ISS (doba, kdy je startovací rampa v rovině její dráhy) je každý den pouze desetiminutové, přičemž každý den se posunuje o 23 minut.

5:17 Komentátor NASA TV se právě zmínil o neobvyklé teplotě v jednom z palivových článků raketoplánu, podle jeho slov by to ale nemělo ničemu vadit, v současné době nic nebrání startu.

5:11

po.jpg
Posádka STS-128 je podruhé navlečena do oranžových kombinéz pro start a přistání a usazena na svých místech v kokpitu raketoplánu. Ten má 2 paluby: letovou, na které mají svá křesla velitel, pilot a dva další astronauté, zbylí 3 jsou usazeni v křeslech na obytné palubě pod letovou. Kromě Sturckowa a Forda obsadili letovou palubu ještě Forrester a Hernandez. Zbytek (Fuglesang, Olivas a Stottová) sedí dole.

5:07 Oficiální odpočet se zastavil na 9 minutách do startu. Tato poslední přestávka dává odpovědným místům čas na zhodnocení situace a povolení nebo zákaz startu. Ten je v plánu v 5:59:37 SELČ.

5:00 Šance dobrých meteorologických podmínek v čase startu se zvýšily na 80 procent, v okruhu asi 30 km od startovací rampy se nepohybují žádné bouře.

4:55 Aktuální situace je vcelku optimistická. Počasí zatím vypadá dobře, nejsou zde žádné technické potíže, vše jde podle plánu. Při inspekci rampy a letounu sice technici objevili na celkem 3 místech námrazu ale všechny tyto lokace byly shledány bezvýznamnými.

4:50 Dobré ráno, vítejte u online přenosu startu mise STS-128 k Mezinárodní kosmické stanici. V našich zeměpisných šířkách je sice už ráno ale na východním pobřeží USA je o 6 hodin méně, pokud vše půjde jak má, můžeme se těšit na nádherný noční start.

Doporučené odkazy:
Přenos na NASA TV

Zdroje:
Startovní blog NASA
Přenos na spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »