Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery + video

Start!
Start!
Po dvou přerušených přípravách ke startu, poprvé kvůli špatnému počasí a podruhé kvůli technickým potížím, 29. srpna v 5:59 SELČ úspěšně odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-128 se zásobami na Mezinárodní kosmickou stanici.


Video převzato z youtube.com

6:15 Na NASA TV vidíme řídící středisko v Houstonu, 128. mise raketoplánu s 500. astronautem na palubě je již na cestě. Děkujeme za pozornost a nezapomeňte navštěvovat astro.cz i v následujících dnech pro informace o průběhu této mise.

6:07 Hlavní motory raketoplánu jsou vypnuty a oranžová externí nádrž je odhozena. Letoun je na suborbitální dráze (po obletu poloviny planety by vstoupil do atmosféry), setrvačností vyletí do jejího nejvyššího bodu, kde znova zažehne motory a tím získa stabilní oběžnou dráhu. Tu bude v následujících dvou dnech postupně zvyšovat, než se setká s ISS. Nyní je ve výšce 105 km a letí rychlostí 8,4 km/s.

6:05

5.jpg
Šest minut od startu, výška 108 km, rychlost 4,2 km/s. Na TV NASA vidíme (nebo spíše nevidíme) tepelný štít raketoplánu, zabíraný kamerou na vrcholku externí nádrže. Kromě dohledu nad případnou padající izolací z nádrže nám tato kamera obvykle poskytuje hezké záběry kulaté Země pod raketoplánem, bohužel při nočních startech jsme o toto ochuzeni.

6:03 Čtyři minuty letu. Výška 98 km, rychlost 2,6 km/s. Všechno v pořádku.

6:01 Dvě minuty od startu, výška 45 km, rychlost 1,4 km/s. Raketoplán odhodil dvě pomocné rakety SRB a dále ho pohání jen jeho tři hlavní motory, čerpající palivo z oranžové externí nádrže.

6:00

4.jpg
"Discovery, plný výkon!" "Discovery rozumí, plný výkon!" Spojař z Houstonu Eric Boe hlásí posádce raketoplánu zvýšení tahu hlavních motorů zpět na 100 procent. Asi půl minuty po startu je jejich tah zregulován na 70 procent kvůli snížení aerodynamického namáhání. Velitel Frederick Sturckow potvrzuje.

5:59 Zážeh hlavních motorů, pomocných raket a start! Začíná 30. let raketoplánu směrem k ISS.

5:57 Odsouvá se poslední část rampy, rameno, které odvádí z externí nádrže odpařující se palivo. Astronauté zavírají hledí svých přilb.

5:52 Od raketoplánu se právě odsouvá rameno startovací rampy, které umožňuje přístup do kokpitu letounu. Na jeho konci se nachází "Bílý pokoj", ve kterém jsou astronauté připravováni k nástupu do lodi.

5:50 Oficiální odpočet se znova rozběhl, 9 minut do startu.

5:49 Start povolen! Letový ředitel Pete Nickolenko popřál posádce raketoplánu "hodně štěstí a šťastnou cestu".

5:47 Probíhá závěrečné hlasování

5:43

3.jpg
Již za několik málo minut nás čeká závěrečné hlasování o osudu dnešního startu. Souhlas musí dát tým manažerů, řídící střediska v Houstonu i na mysu Canaveral a samozřejmě také posádka raketoplánu. Zatím není důvod start odvolat.

5:34 Tankování externí nádrže bezmála dvěma miliony litrů tekutého vodíku (-218 °C) a tekutého kyslíku (-184 °C), které budou "živit" hlavní motory raketoplánu při startu, dnes proběhlo také hladce. Ventil, který přerušil tankování pro středeční pokus o start, také pracoval jak měl.

5:30 Podle slov komentátora NASA TV je situace prakticky dokonalá, vše jde podle plánu, žádné technické potíže, počasí vypadá také dobře.

5:23 Noční starty jsou často nazývány "brzkým východem slunce". Na pohled jsou sice rozhodně hezčí než denní starty, zato ale např. sledování externí nádrže kamerami kvůli možnému odpadávání izolace je mnohem složitější. Bohužel dobu startu si nelze vybrat. Startovací okno k ISS (doba, kdy je startovací rampa v rovině její dráhy) je každý den pouze desetiminutové, přičemž každý den se posunuje o 23 minut.

5:17 Komentátor NASA TV se právě zmínil o neobvyklé teplotě v jednom z palivových článků raketoplánu, podle jeho slov by to ale nemělo ničemu vadit, v současné době nic nebrání startu.

5:11

po.jpg
Posádka STS-128 je podruhé navlečena do oranžových kombinéz pro start a přistání a usazena na svých místech v kokpitu raketoplánu. Ten má 2 paluby: letovou, na které mají svá křesla velitel, pilot a dva další astronauté, zbylí 3 jsou usazeni v křeslech na obytné palubě pod letovou. Kromě Sturckowa a Forda obsadili letovou palubu ještě Forrester a Hernandez. Zbytek (Fuglesang, Olivas a Stottová) sedí dole.

5:07 Oficiální odpočet se zastavil na 9 minutách do startu. Tato poslední přestávka dává odpovědným místům čas na zhodnocení situace a povolení nebo zákaz startu. Ten je v plánu v 5:59:37 SELČ.

5:00 Šance dobrých meteorologických podmínek v čase startu se zvýšily na 80 procent, v okruhu asi 30 km od startovací rampy se nepohybují žádné bouře.

4:55 Aktuální situace je vcelku optimistická. Počasí zatím vypadá dobře, nejsou zde žádné technické potíže, vše jde podle plánu. Při inspekci rampy a letounu sice technici objevili na celkem 3 místech námrazu ale všechny tyto lokace byly shledány bezvýznamnými.

4:50 Dobré ráno, vítejte u online přenosu startu mise STS-128 k Mezinárodní kosmické stanici. V našich zeměpisných šířkách je sice už ráno ale na východním pobřeží USA je o 6 hodin méně, pokud vše půjde jak má, můžeme se těšit na nádherný noční start.

Doporučené odkazy:
Přenos na NASA TV

Zdroje:
Startovní blog NASA
Přenos na spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »