Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.

S blížícím se odchodem raketoplánů "ze scény" příští rok panuje snaha udržet stanici v provozu i po ukončení jejich provozu. Raketoplán totiž se svou nosností okolo 20 tun nákladu na oběžnou dráhu představuje jedinečnou zásobovací loď, která zatím nemá v zásobování stanice konkurenci. Dopravovat na stanici rozměrné a těžké náhradní díly by bylo po ukončení letů raketoplánů složité a tak je nutné stanici zásobit náhradními díly nyní.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Atlantis bude mít ve svém nákladovém prostoru dva nosiče nákladu ELC 1 a 2, které obsahují náhradní díly, kromě nich i kontejner SASA s náhradní anténou. V nosičích ELC 1 a 2 budou na stanici dopraveny např. nádrže se čpavkem, dusíkem a kyslíkem, gyroskop, náhradní "zápěstí" staniční robotické paže, čerpadlo nebo součástky pro systém přepravy nákladu vně stanice. Své místo v nákladovém prostoru zaujme i experiment jménem MISSE, který vystaví drsnému prostředí vesmíru materiály, zvažované pro konstrukci budoucích kosmických plavidel. Nosiče nákladu Atlantis zpět na Zemi nepoveze, jak je zvykem, ale zůstanou připevněny k exteriéru stanice, připraveny k použití.

Kromě dopravy náhradních dílů posádka raketoplánu Atlantis s sebou také na ISS přiveze zásoby, vybavení a další vědecké experimenty a připraví stanici na připojení nového amerického modulu Tranquility (na stanici ho dopraví v únoru 2010 raketoplán Endeavour). Kromě jiného bude Atlantis startovat se šestičlennou posádkou a přistávat se sedmičlennou. Na Zemi se v něm totiž vrátí americká astronautka Nicole Stottová po zhruba 100 dnech na orbitálním komplexu (startovala v srpnu na palubě raketoplánu Discovery STS-128). Bude to naposledy, co raketoplán zasáhne do posádky stanice, od té doby budou dopravu kosmonautů na a z ISS zajišťovat už jen ruské kosmické lodi Sojuz.

Posádka STS-129
Posádka STS-129
Atlantis se ke stanici připojí třetí den letu, konkrétně ve středu 18. listopadu v 17:56 SEČ. Následujících 7 dní budou posádky pracovat společně, především na přesunech materiálu mezi stanicí a raketoplánem. Pomocí robotických paží budou z nákladového prostoru raketoplánu vyloženy nosiče s náhradními díly a připojeny ke stanici, uskuteční se 3 kosmické vycházky, jejichž cílem bude jednak práce s dopravenými náhradními díly, kromě toho také příprava stanice na přílet modulu Tranquility, bude potřeba připravit kabeláž na zásobovaní tohoto modulu. Od stanice by se měl Atlantis odpojit 25. listopadu v 10:57 dopoledne SEČ, přistání je v plánu 27. listopadu v 15:57 SEČ.

Posádku raketoplánu Atlantis tvoří:

  • Velitel Charles Hobaugh (na fotografii druhý zleva)
    Plukovník amerického námořnictva, veterán dvou misí raketoplánů (letěl jako pilot na STS-104 v roce 2001 a STS-118 v roce 2007). Jako velitel má zodpovědnost za bezpečnost, vykonání úkolů mise a manévry během mise. Raketoplán bude řídit během připojení ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Barry Wilmore (druhý zprava)
    Kapitán amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2000, se vydá na svou první cestu do vesmíru. Jako pilot bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Randy Bresnik (první zprava)
    Podplukovník amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2004. Byl zapojen v programech ISS, ATV, HTV a Constellation. STS-129 bude jeho prvním kosmickým letem, absolvuje také dvě kosmické vycházky.
  • Letový specialista Michael Foreman (třetí zleva)
    Bývalý námořní kapitán, jako astronaut vybrán roku 1998, absolvoval kosmický let raketoplánem Endeavour STS-123 v březnu 2008. Během mise STS-129 vykoná dva kosmické výstupy.
  • Letový specialista Leland Melvin (první zleva)
    Sloužil ve Washingtonu ve vzdělávacím oddělení NASA, jako takový procestoval USA a zasvěcoval učitele a studenty do tajů výzkumu vesmíru. Do vesmíru se poprvé podíval v únoru 2008 během mise Atlantis STS-122.
  • Letový specialista Robert Satcher (třetí zprava)
    Do vesmíru poletí poprvé. Jako astronaut byl vybrán roku 2004. Pracoval jako ortoped a absolvoval lékařské mise ve Venezuele a Nigérii. Během mise provede dva kosmické výstupy.
  • Letová specialistka Nicole Stottová
    Momentálně dlouhodobě pracuje na palubě ISS, kam ji na konci srpna dopravil raketoplán Discovery STS-128. Prázdné sedmé místo na palubě raketoplánu Atlantis bude při návratu její. Jako poslední člen dlouhodobé posádky ISS využije služeb raketoplánu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »