Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.

S blížícím se odchodem raketoplánů "ze scény" příští rok panuje snaha udržet stanici v provozu i po ukončení jejich provozu. Raketoplán totiž se svou nosností okolo 20 tun nákladu na oběžnou dráhu představuje jedinečnou zásobovací loď, která zatím nemá v zásobování stanice konkurenci. Dopravovat na stanici rozměrné a těžké náhradní díly by bylo po ukončení letů raketoplánů složité a tak je nutné stanici zásobit náhradními díly nyní.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Atlantis bude mít ve svém nákladovém prostoru dva nosiče nákladu ELC 1 a 2, které obsahují náhradní díly, kromě nich i kontejner SASA s náhradní anténou. V nosičích ELC 1 a 2 budou na stanici dopraveny např. nádrže se čpavkem, dusíkem a kyslíkem, gyroskop, náhradní "zápěstí" staniční robotické paže, čerpadlo nebo součástky pro systém přepravy nákladu vně stanice. Své místo v nákladovém prostoru zaujme i experiment jménem MISSE, který vystaví drsnému prostředí vesmíru materiály, zvažované pro konstrukci budoucích kosmických plavidel. Nosiče nákladu Atlantis zpět na Zemi nepoveze, jak je zvykem, ale zůstanou připevněny k exteriéru stanice, připraveny k použití.

Kromě dopravy náhradních dílů posádka raketoplánu Atlantis s sebou také na ISS přiveze zásoby, vybavení a další vědecké experimenty a připraví stanici na připojení nového amerického modulu Tranquility (na stanici ho dopraví v únoru 2010 raketoplán Endeavour). Kromě jiného bude Atlantis startovat se šestičlennou posádkou a přistávat se sedmičlennou. Na Zemi se v něm totiž vrátí americká astronautka Nicole Stottová po zhruba 100 dnech na orbitálním komplexu (startovala v srpnu na palubě raketoplánu Discovery STS-128). Bude to naposledy, co raketoplán zasáhne do posádky stanice, od té doby budou dopravu kosmonautů na a z ISS zajišťovat už jen ruské kosmické lodi Sojuz.

Posádka STS-129
Posádka STS-129
Atlantis se ke stanici připojí třetí den letu, konkrétně ve středu 18. listopadu v 17:56 SEČ. Následujících 7 dní budou posádky pracovat společně, především na přesunech materiálu mezi stanicí a raketoplánem. Pomocí robotických paží budou z nákladového prostoru raketoplánu vyloženy nosiče s náhradními díly a připojeny ke stanici, uskuteční se 3 kosmické vycházky, jejichž cílem bude jednak práce s dopravenými náhradními díly, kromě toho také příprava stanice na přílet modulu Tranquility, bude potřeba připravit kabeláž na zásobovaní tohoto modulu. Od stanice by se měl Atlantis odpojit 25. listopadu v 10:57 dopoledne SEČ, přistání je v plánu 27. listopadu v 15:57 SEČ.

Posádku raketoplánu Atlantis tvoří:

  • Velitel Charles Hobaugh (na fotografii druhý zleva)
    Plukovník amerického námořnictva, veterán dvou misí raketoplánů (letěl jako pilot na STS-104 v roce 2001 a STS-118 v roce 2007). Jako velitel má zodpovědnost za bezpečnost, vykonání úkolů mise a manévry během mise. Raketoplán bude řídit během připojení ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Barry Wilmore (druhý zprava)
    Kapitán amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2000, se vydá na svou první cestu do vesmíru. Jako pilot bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Randy Bresnik (první zprava)
    Podplukovník amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2004. Byl zapojen v programech ISS, ATV, HTV a Constellation. STS-129 bude jeho prvním kosmickým letem, absolvuje také dvě kosmické vycházky.
  • Letový specialista Michael Foreman (třetí zleva)
    Bývalý námořní kapitán, jako astronaut vybrán roku 1998, absolvoval kosmický let raketoplánem Endeavour STS-123 v březnu 2008. Během mise STS-129 vykoná dva kosmické výstupy.
  • Letový specialista Leland Melvin (první zleva)
    Sloužil ve Washingtonu ve vzdělávacím oddělení NASA, jako takový procestoval USA a zasvěcoval učitele a studenty do tajů výzkumu vesmíru. Do vesmíru se poprvé podíval v únoru 2008 během mise Atlantis STS-122.
  • Letový specialista Robert Satcher (třetí zprava)
    Do vesmíru poletí poprvé. Jako astronaut byl vybrán roku 2004. Pracoval jako ortoped a absolvoval lékařské mise ve Venezuele a Nigérii. Během mise provede dva kosmické výstupy.
  • Letová specialistka Nicole Stottová
    Momentálně dlouhodobě pracuje na palubě ISS, kam ji na konci srpna dopravil raketoplán Discovery STS-128. Prázdné sedmé místo na palubě raketoplánu Atlantis bude při návratu její. Jako poslední člen dlouhodobé posádky ISS využije služeb raketoplánu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »