Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS

sw_hf_hf_hf.jpg
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.

16:55 Dnešní kosmická vycházka je oficiálně za námi a Kotov se Surajevem pracují na natlakování kabiny, aby si mohli svléknout skafandry. Dnešní výstup byl v pořadí 137. určený k budování ISS a 24. ruský určený k budování ISS. Děkujeme za pozornost.

16:49 Kosmonauté právě uzavřeli poklop přechodové komory modulu Pirs, čímž oficiálně ukončili dnešní kosmický výstup, který trval 5 hodin a 44 minut.

16:30 Spacewalkeři pracují na posledním úkolu, při kterém odmontují z exteriéru modulu Pirs kontejner experimentu Biorisk, do konce výstupu zbývá už jen chvíle.

poisk.jpg
16:01 Kotov a Surajev právě fotografují všechnu svou dnešní práci odvedenou na exteriéru modulu Poisk. Za malou chvíli se přesunou zpět k modulu Pirs a vykonají poslední dnešní úkol.

15:30 Kosmonauti právě dokončují poslední úkoly spojené s modulem Poisk, konkrétně je nutné nainstalovat poslední kusy zábradlí a několik ventilů v oblasti poklopů přechodové komory. Po dokončení těchto úkonů už kosmonauty čeká jen vyzvednutí experimentu Biorisk.

15:18 Kotov a Surajev pracují s 30 až 40minutovým předstihem, jejich kosmický výstup měl podle plánu skončit asi v 16:45, podle všeho ale skončí dřív díky dobré a rychlé práci, kterou oba odvádějí.

15:04 Maxim Surajev opět odinstaloval několik již nepotřebných tepelných krytů a odhodí je stejně jako předchozí "várku".

target.jpg
14:54 Před chvílí byl na modul Poisk nainstalován sbližovací terč pro přilétající lodě, jeho podobu můžeme vidět na obrázku.

14:47 Poisk bude poprvé použit jako stykovací uzel příští čtvrtek, kdy k němu kosmonauté Surajev a Williams připojí loď Sojuz TMA-16, nyní ukotvenou k modulu Zvezda (přelet Sojuzu je nutný k uvolnění místa pro zásobovací loď Progress).

14:28 Dvojice kosmonautů dokončuje práci na propojování modulu Poisk kabely se stanicí, to umožní především jeho začlenění do navigačního systému Kurs.

13:55 Kotov a Surajev právě propojují Poisk s modulem Zvezda Ethernetovým kabelem. Všechno probíhá podle plánu, kosmonauté mají náskok oproti časovému plánu (pokud ovládáte základy ruského jazyka, najdete jej například zde).

13:30 Kotov a Surajev při dnešním výstupu nosí vylepšené ruské skafandry Orlan-MK. Tento model s počítačem, monitorujícím funkci přístrojů skafandru, byl poprvé vyzkoušen Gennadym Padalkou při výstupu v červnu 2009. Padalka, později i Kotov a Surajev při zkouškách skafandru měli problémy se zvýšeným množstvím kyslíku, podle ruských specialistů ale skafandry pracují správně.

13:10 Kosmonauté právě pracují na instalaci několika dodatečných kusů zábradlí na poklopy přechodové komory modulu Poisk.

cover.jpg
12:58 Surajev před několika minutami odhodil nepotřebný kryt, na obrázku jej můžeme vidět, jak se vzdaluje od ISS.

12:53 Surajev a Kotov dnes pracují na následujících základních úkolech: je třeba instalovat na modul Poisk dvě antény naváděcího systému, zaměřovací terč pro přilétající lodě, zábradlí na poklop přechodové komory modulu Poisk, propojit tento modul Ethernetovým kabelem s modulem Zvezda a přinést zpět dovnitř stanice dříve zmíněný kontejner experimentu Biorisk, který bude později dopraven na Zemi.

12:42 Maxim Surajev za několik minut odhodí kryt, který odinstaloval z exteriéru modulu Poisk. Podle letových kontrolorů nehrozí nebezpečí srážky krytu se stanicí. Kryt shoří v atmosféře za 7 až 15 dní.

12:21 Několik slov k účastníkům dnešní kosmické vycházky: svůj třetí kosmický výstup dnes vykonává Oleg Kotov, který je nyní podruhé ve vesmíru, v roce 2007 pobýval 6 měsíců na ISS a vykonal zde dva kosmické výstupy s celkovou dobou trvání 11 hodin a 2 minuty. Jeho kolega Maxim Surajev je ve vesmíru poprvé a dnes absolvuje také svou první kosmickou vycházku.

12:05 Vše jde dobře, kosmonauté pracují mají 30minutový náskok, právě připravují kabely pro instalaci antén naváděcího systému Kurs na modul Poisk.

11:36 Všechno zatím probíhá hladce, Kotov a Surajev pracují s náskokem oproti časovému plánu. Právě odstraňují a nahrazují některé kabely v okolí modulu Poisk, některé z nich elektrické, jiné komunikační.

Maxim Surajev ve skafandru
Maxim Surajev ve skafandru "venku" ze stanice
11:09 Dnešní vycházka začala otevřením poklopu v 11:05 a oba kosmonauti právě opouštějí přechodovou komoru modulu Pirs.

10:58 Na NASA TV sledujeme modul Pirs, jehož poklop by se měl asi za čtvrt hodiny otevřít a měli by se v něm objevit oba "spacewalkeři". Dnešní výstup by měl trvat zhruba 5 hodin a 40 minut a měly by být splněny následující úkoly: připravit modul Poisk na úlohu stykovacího uzlu pro ruské lodě a přechodové komory pro kosmické výstupy, odmontovat a přinést zpět dovnitř stanice kontejner exeprimentu Biorisk, který zkoumá především vliv kosmického prostředí na bakterie a houby.

10:45 Vítejte u online přenosu dnešní kosmické vycházky. Ta by měla začít otevřením výstupního poklopu modulu Pirs asi v 11:10 SEČ. Přímý přenos na NASA TV běží od 10:30.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »