Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS

sw_hf_hf_hf.jpg
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.

16:55 Dnešní kosmická vycházka je oficiálně za námi a Kotov se Surajevem pracují na natlakování kabiny, aby si mohli svléknout skafandry. Dnešní výstup byl v pořadí 137. určený k budování ISS a 24. ruský určený k budování ISS. Děkujeme za pozornost.

16:49 Kosmonauté právě uzavřeli poklop přechodové komory modulu Pirs, čímž oficiálně ukončili dnešní kosmický výstup, který trval 5 hodin a 44 minut.

16:30 Spacewalkeři pracují na posledním úkolu, při kterém odmontují z exteriéru modulu Pirs kontejner experimentu Biorisk, do konce výstupu zbývá už jen chvíle.

poisk.jpg
16:01 Kotov a Surajev právě fotografují všechnu svou dnešní práci odvedenou na exteriéru modulu Poisk. Za malou chvíli se přesunou zpět k modulu Pirs a vykonají poslední dnešní úkol.

15:30 Kosmonauti právě dokončují poslední úkoly spojené s modulem Poisk, konkrétně je nutné nainstalovat poslední kusy zábradlí a několik ventilů v oblasti poklopů přechodové komory. Po dokončení těchto úkonů už kosmonauty čeká jen vyzvednutí experimentu Biorisk.

15:18 Kotov a Surajev pracují s 30 až 40minutovým předstihem, jejich kosmický výstup měl podle plánu skončit asi v 16:45, podle všeho ale skončí dřív díky dobré a rychlé práci, kterou oba odvádějí.

15:04 Maxim Surajev opět odinstaloval několik již nepotřebných tepelných krytů a odhodí je stejně jako předchozí "várku".

target.jpg
14:54 Před chvílí byl na modul Poisk nainstalován sbližovací terč pro přilétající lodě, jeho podobu můžeme vidět na obrázku.

14:47 Poisk bude poprvé použit jako stykovací uzel příští čtvrtek, kdy k němu kosmonauté Surajev a Williams připojí loď Sojuz TMA-16, nyní ukotvenou k modulu Zvezda (přelet Sojuzu je nutný k uvolnění místa pro zásobovací loď Progress).

14:28 Dvojice kosmonautů dokončuje práci na propojování modulu Poisk kabely se stanicí, to umožní především jeho začlenění do navigačního systému Kurs.

13:55 Kotov a Surajev právě propojují Poisk s modulem Zvezda Ethernetovým kabelem. Všechno probíhá podle plánu, kosmonauté mají náskok oproti časovému plánu (pokud ovládáte základy ruského jazyka, najdete jej například zde).

13:30 Kotov a Surajev při dnešním výstupu nosí vylepšené ruské skafandry Orlan-MK. Tento model s počítačem, monitorujícím funkci přístrojů skafandru, byl poprvé vyzkoušen Gennadym Padalkou při výstupu v červnu 2009. Padalka, později i Kotov a Surajev při zkouškách skafandru měli problémy se zvýšeným množstvím kyslíku, podle ruských specialistů ale skafandry pracují správně.

13:10 Kosmonauté právě pracují na instalaci několika dodatečných kusů zábradlí na poklopy přechodové komory modulu Poisk.

cover.jpg
12:58 Surajev před několika minutami odhodil nepotřebný kryt, na obrázku jej můžeme vidět, jak se vzdaluje od ISS.

12:53 Surajev a Kotov dnes pracují na následujících základních úkolech: je třeba instalovat na modul Poisk dvě antény naváděcího systému, zaměřovací terč pro přilétající lodě, zábradlí na poklop přechodové komory modulu Poisk, propojit tento modul Ethernetovým kabelem s modulem Zvezda a přinést zpět dovnitř stanice dříve zmíněný kontejner experimentu Biorisk, který bude později dopraven na Zemi.

12:42 Maxim Surajev za několik minut odhodí kryt, který odinstaloval z exteriéru modulu Poisk. Podle letových kontrolorů nehrozí nebezpečí srážky krytu se stanicí. Kryt shoří v atmosféře za 7 až 15 dní.

12:21 Několik slov k účastníkům dnešní kosmické vycházky: svůj třetí kosmický výstup dnes vykonává Oleg Kotov, který je nyní podruhé ve vesmíru, v roce 2007 pobýval 6 měsíců na ISS a vykonal zde dva kosmické výstupy s celkovou dobou trvání 11 hodin a 2 minuty. Jeho kolega Maxim Surajev je ve vesmíru poprvé a dnes absolvuje také svou první kosmickou vycházku.

12:05 Vše jde dobře, kosmonauté pracují mají 30minutový náskok, právě připravují kabely pro instalaci antén naváděcího systému Kurs na modul Poisk.

11:36 Všechno zatím probíhá hladce, Kotov a Surajev pracují s náskokem oproti časovému plánu. Právě odstraňují a nahrazují některé kabely v okolí modulu Poisk, některé z nich elektrické, jiné komunikační.

Maxim Surajev ve skafandru
Maxim Surajev ve skafandru "venku" ze stanice
11:09 Dnešní vycházka začala otevřením poklopu v 11:05 a oba kosmonauti právě opouštějí přechodovou komoru modulu Pirs.

10:58 Na NASA TV sledujeme modul Pirs, jehož poklop by se měl asi za čtvrt hodiny otevřít a měli by se v něm objevit oba "spacewalkeři". Dnešní výstup by měl trvat zhruba 5 hodin a 40 minut a měly by být splněny následující úkoly: připravit modul Poisk na úlohu stykovacího uzlu pro ruské lodě a přechodové komory pro kosmické výstupy, odmontovat a přinést zpět dovnitř stanice kontejner exeprimentu Biorisk, který zkoumá především vliv kosmického prostředí na bakterie a houby.

10:45 Vítejte u online přenosu dnešní kosmické vycházky. Ta by měla začít otevřením výstupního poklopu modulu Pirs asi v 11:10 SEČ. Přímý přenos na NASA TV běží od 10:30.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »