Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS

sw_hf_hf_hf.jpg
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.

16:55 Dnešní kosmická vycházka je oficiálně za námi a Kotov se Surajevem pracují na natlakování kabiny, aby si mohli svléknout skafandry. Dnešní výstup byl v pořadí 137. určený k budování ISS a 24. ruský určený k budování ISS. Děkujeme za pozornost.

16:49 Kosmonauté právě uzavřeli poklop přechodové komory modulu Pirs, čímž oficiálně ukončili dnešní kosmický výstup, který trval 5 hodin a 44 minut.

16:30 Spacewalkeři pracují na posledním úkolu, při kterém odmontují z exteriéru modulu Pirs kontejner experimentu Biorisk, do konce výstupu zbývá už jen chvíle.

poisk.jpg
16:01 Kotov a Surajev právě fotografují všechnu svou dnešní práci odvedenou na exteriéru modulu Poisk. Za malou chvíli se přesunou zpět k modulu Pirs a vykonají poslední dnešní úkol.

15:30 Kosmonauti právě dokončují poslední úkoly spojené s modulem Poisk, konkrétně je nutné nainstalovat poslední kusy zábradlí a několik ventilů v oblasti poklopů přechodové komory. Po dokončení těchto úkonů už kosmonauty čeká jen vyzvednutí experimentu Biorisk.

15:18 Kotov a Surajev pracují s 30 až 40minutovým předstihem, jejich kosmický výstup měl podle plánu skončit asi v 16:45, podle všeho ale skončí dřív díky dobré a rychlé práci, kterou oba odvádějí.

15:04 Maxim Surajev opět odinstaloval několik již nepotřebných tepelných krytů a odhodí je stejně jako předchozí "várku".

target.jpg
14:54 Před chvílí byl na modul Poisk nainstalován sbližovací terč pro přilétající lodě, jeho podobu můžeme vidět na obrázku.

14:47 Poisk bude poprvé použit jako stykovací uzel příští čtvrtek, kdy k němu kosmonauté Surajev a Williams připojí loď Sojuz TMA-16, nyní ukotvenou k modulu Zvezda (přelet Sojuzu je nutný k uvolnění místa pro zásobovací loď Progress).

14:28 Dvojice kosmonautů dokončuje práci na propojování modulu Poisk kabely se stanicí, to umožní především jeho začlenění do navigačního systému Kurs.

13:55 Kotov a Surajev právě propojují Poisk s modulem Zvezda Ethernetovým kabelem. Všechno probíhá podle plánu, kosmonauté mají náskok oproti časovému plánu (pokud ovládáte základy ruského jazyka, najdete jej například zde).

13:30 Kotov a Surajev při dnešním výstupu nosí vylepšené ruské skafandry Orlan-MK. Tento model s počítačem, monitorujícím funkci přístrojů skafandru, byl poprvé vyzkoušen Gennadym Padalkou při výstupu v červnu 2009. Padalka, později i Kotov a Surajev při zkouškách skafandru měli problémy se zvýšeným množstvím kyslíku, podle ruských specialistů ale skafandry pracují správně.

13:10 Kosmonauté právě pracují na instalaci několika dodatečných kusů zábradlí na poklopy přechodové komory modulu Poisk.

cover.jpg
12:58 Surajev před několika minutami odhodil nepotřebný kryt, na obrázku jej můžeme vidět, jak se vzdaluje od ISS.

12:53 Surajev a Kotov dnes pracují na následujících základních úkolech: je třeba instalovat na modul Poisk dvě antény naváděcího systému, zaměřovací terč pro přilétající lodě, zábradlí na poklop přechodové komory modulu Poisk, propojit tento modul Ethernetovým kabelem s modulem Zvezda a přinést zpět dovnitř stanice dříve zmíněný kontejner experimentu Biorisk, který bude později dopraven na Zemi.

12:42 Maxim Surajev za několik minut odhodí kryt, který odinstaloval z exteriéru modulu Poisk. Podle letových kontrolorů nehrozí nebezpečí srážky krytu se stanicí. Kryt shoří v atmosféře za 7 až 15 dní.

12:21 Několik slov k účastníkům dnešní kosmické vycházky: svůj třetí kosmický výstup dnes vykonává Oleg Kotov, který je nyní podruhé ve vesmíru, v roce 2007 pobýval 6 měsíců na ISS a vykonal zde dva kosmické výstupy s celkovou dobou trvání 11 hodin a 2 minuty. Jeho kolega Maxim Surajev je ve vesmíru poprvé a dnes absolvuje také svou první kosmickou vycházku.

12:05 Vše jde dobře, kosmonauté pracují mají 30minutový náskok, právě připravují kabely pro instalaci antén naváděcího systému Kurs na modul Poisk.

11:36 Všechno zatím probíhá hladce, Kotov a Surajev pracují s náskokem oproti časovému plánu. Právě odstraňují a nahrazují některé kabely v okolí modulu Poisk, některé z nich elektrické, jiné komunikační.

Maxim Surajev ve skafandru
Maxim Surajev ve skafandru "venku" ze stanice
11:09 Dnešní vycházka začala otevřením poklopu v 11:05 a oba kosmonauti právě opouštějí přechodovou komoru modulu Pirs.

10:58 Na NASA TV sledujeme modul Pirs, jehož poklop by se měl asi za čtvrt hodiny otevřít a měli by se v něm objevit oba "spacewalkeři". Dnešní výstup by měl trvat zhruba 5 hodin a 40 minut a měly by být splněny následující úkoly: připravit modul Poisk na úlohu stykovacího uzlu pro ruské lodě a přechodové komory pro kosmické výstupy, odmontovat a přinést zpět dovnitř stanice kontejner exeprimentu Biorisk, který zkoumá především vliv kosmického prostředí na bakterie a houby.

10:45 Vítejte u online přenosu dnešní kosmické vycházky. Ta by měla začít otevřením výstupního poklopu modulu Pirs asi v 11:10 SEČ. Přímý přenos na NASA TV běží od 10:30.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »