Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130

titul.jpg
Raketoplán Endeavour ukončil svoji misi STS-130 přistáním v Kennedyho kosmickém středisku 22. února ve 4:20 SEČ. Přenos zde začal ve 3:10.

Čtěte také: Info o misi, Zpravodajství z mise

4:35

chan2large.jpg
Raketoplán stojí na přistávací dráze a dorazili k němu technici a lékaři. Pozornějším divákům možná neuniklo, že z vrchní části stroje šlehají plamínky. Nejde ale o nic nebezpečného ani neobvyklého, toto se děje při každém přistání, jde o činnost odvětrávacího systému stroje. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

4:30 "Je dobré být doma. Bylo to pořádné dobrodružství." prohlásil po přistání velitel Zamka. Endeavour při misi STS-130 celkem 217krát obletěl Zemi a urazil více než 9 milionů km.

4:22 Raketoplán před malou chvílí bezpečně přistál na Floridě. "Houstone, Endeavour. Právě jsme zastavili." ohlásil přistání velitel George Zamka. Spojař Rick Sturckow z řídícího střediska uvítal posádku doma a pogratuloval k vynikající misi.

4:19 Na záběrech TV NASA je už nyní patrný raketoplán, blížící se k přistávací dráze 15.

4:12 Raketoplán se blíží k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska a přechází na navigaci pomocí GPS. Velitel George Zamka zanedlouho převezme ruční řízení aby zarovnal letoun s přistávací dráhou.

4:02 Síť satelitů TDRS na oběžné dráze, která zajišťuje sledování a spojení s raketoplánem po celou dobu jeho mise umožňuje i komunikaci v době, kdy je letoun při návratu obalen žhavou plazmou. K výpadkům spojení sice dochází ale nejsou tak markantní jako je tomu např. u lodí Sojuz.

3:59

prvni.jpg
Během průletu atmosférou raketoplán provede několik ostrých zatáček do stran, čímž jeho trajektorie dostane vzhled písmena S a letoun přichází o kinetickou energii. První zatáčka byla provedena ve 3:53 doleva. Na obrázku je vidět příletová dráha raketoplánu na Floridu.

3:54 Z raketoplánu se nyní stává klasický kluzák. Jak prolétá atmosférou a dostává se do čím dál hustšího prostředí, jeho trysky jsou deaktivovány a úlohu řízení přebírají elevony a směrové kormidlo, řízené hydraulickými jednotkami. Rychlost letoun snižuje třením jeho tepelného štítu z uhlíkových destiček o zemskou atmosféru.

3:50 Endeavour právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Letí rychlostí 25krát větší než zvuk.

3:39 V seznamu procedur příprav k přistání pro posádku raketoplánu najdeme i zvýšený příjem tekutin a pojídání solných tablet. Je to proto, že při pobytu ve stavu beztíže se tělo části tekutin zbaví a protože sůl pomáhá udržet tekutiny v těle, tato procedura umožní astronautům lépe se readaptovat na zemskou gravitaci. Posádka raketoplánu nyní sedí upoutána v křeslech a na sobě má oranžové skafandry, jako při startu. Za chvíli si již astronauté budou vychutnávat pohled na žhavou plazmu za okny.

3:31 Posádka raketoplánu jej nyní manévruje do správné pozice pro vstup do atmosféry, který nastane za necelých 20 minut. Endeavour nyní také provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích motorů a jeho posádka spouští hydraulické řídící jednotky.

3:28

kolona.jpg
Na obrázku můžeme vidět pohled na kolonu vozidel, která míří k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska, aby jejich posádky pomohly po přistání zajistit raketoplán a postaraly se o jeho posádku.

3:17 Motory vypnuty, manévr proběhl bez problémů. Zážeh trval celkem 2 minuty a 34 vteřin. Endeavour je na cestě domů. Do atmosféry vstoupí asi ve 3:49.

3:14 Motory hoří, letoun zažehnul dva motory OMS na zadní části stroje proti směru letu, což by mělo Endeavour zpomalit o asi 322 km/h.

3:10 Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Endeavour. Počasí na Floridě se kupodivu umoudřilo a raketoplán dostal povolení přistát tam při první příležitosti ve 4:20 SEČ. Za několik málo minut Endeavour zažehne motory proti směru letu a sníží tím rychlost, což mu umožní vstoupit do atmosféry.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »