Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Měsíc je zdaleka nejsnadněji pozorovatelným objektem na pozemské obloze. K jeho prohlížení nepotřebujeme temné nebe, příliš výkonný dalekohled ani žádné další speciální vybavení. Kolik astronomických nadšenců se však na Měsíci vyzná a kolik z nich dokáže o některých měsíčních útvarech něco povědět? Chcete-li měsíční svět blíže poznat, snad vám pomůže právě dokončený Průvodce měsíčními útvary.

Myšlenka vytvořit Průvodce po Měsíci je stará už dvacet let. Díky Amatérské prohlídce oblohy tehdy vznikl program Amatérská prohlídka Měsíce, jehož cílem bylo vzbudit zájem o prohlížení našeho kosmického souseda. Za deset let činnosti tohoto spolku se hrstce nadšenců podařilo pořídit na 1170 zápisů z prohlídek a stovky kreseb měsíčního povrchu. Po několika letech shromažďování pozorování jsem však pochopil, že je nad lidské síly, aby skupinka mnohdy teprve začínajících pozorovatelů vysněného průvodce zvládla vytvořit. Proto jsem ze svého původního plánu slevil a začal zvolna připravovat Průvodce ne po celém Měsíci, ale jen po několika vybraných útvarech.

V Průvodci měsíčními útvary proto najdete dvanáct měsíčních útvarů, které jsou významnými a velmi dobře pozorovatelnými zástupci svého druhu - jednoduchý kráter (Linné), zdvojený kráter (Messier a Messier A), komplexní kráter (Koperník), kráter s postiženým dnem (Gassendi), kráter vyplněný lávou (Plato), velkou impaktní pánev (pánev Orientale), lunární pohoří (Alpy), lunární sopky (dómy u kráteru Arago), "lávové" koryto (Schröterovo údolí), zlom (Přímý zlom), místo zasypané sopečným materiálem (skvrny v kráteru Alphonsus) a poklesovou strukturu (Ariadaeova brázda).

U každého z útvarů najdete stručný popis jeho viditelnosti, původ jeho pojmenování a jednoduché vysvětlení vzniku. Průvodce přináší především popis každého útvaru za různých světelných podmínek tak, abyste získali co možná nejlepší přehled o jeho vzhledu v průběhu celého lunárního dne. K tomu slouží aktuální předpověď pro každý důležitý okamžik - stačí kliknout na příslušné colongitudo (to udává polohu rozhraní mezi světlem a stínem, což výrazně ovlivňuje vzhled jednotlivých měsíčních útvarů) a hned víte, kdy máte na příslušné místo zamířit svůj dalekohled!

V přehledu útvarů nechybí jednoduchá mapka s vyznačenými polohami všech dvanácti vybraných útvarů a poloha v mapě GoogleMoon. Na sociální síti Facebook pak tohoto Průvodce doplňuje speciální stránka s aktuálními zprávami o viditelnosti vybraných útvarů.

Tento Průvodce je věnován všem, kteří chtějí blíže poznat měsíční útvary nebo prostě obdivují neobvyklé kouzlo lunární krajiny. Snad se Průvodce stane užitečným pomocníkem i pro demonstrátory hvězdáren nebo těch, kteří se snaží zachytit zajímavá stínová představení ať už pomocí kresby nebo fotografie. Autor děkuje především Pavlovi Karasovi za přípravu skriptu pro výpočet colongituda, Milanovi Blažkovi za jeho dlouholetá pozorování a podporu, Antonínu Rüklovi za nejlepší atlas Měsíce na světě, Haroldu Hillovi za lunární inspiraci a Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně za možnost využívat dalekohledy k prohlídkám Měsíce. Velký dík patří i všem fotografům, kteří poskytli své báječné výtvory: Aquarius, Wolfgang Paech, Wes Higgins, Thomas Williamson, Alan Friedman a Zac Pujic.

Na hlavní stránku Průvodce měsíčními útvary se dostanete kliknutím na tento odkaz.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »