Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-131
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-131

launch.jpg
Kosmický letoun Discovery se se sedmi astronauty vydal k Mezinárodní kosmické stanici na Velikonoční pondělí ve 12:21 SELČ, náš přenos zde začal v 11:30.

12:35 Ještě před zážehem motorů čeká posádku raketoplánu fotografování externí nádrže, zda na některém místě nechybí izolace, jejíž odpadávání při startu zapříčinilo zkázu raketoplánu Columbia. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

12:29 Právě došlo k vypnutí hlavních motorů a odhození externí nádrže. Raketoplán je na suborbitální dráze a za asi 30 minut ho čeká další zážeh motorů, který zvýší jeho rychlost a Discovery se ocitne na oběžné dráze. Nyní se nachází ve výšce více než 100 km a letí rychlostí skoro 8 km/s.

12:28 Raketoplán se otáčí o 180 stupňů na "břicho" kvůli rádiové komunikaci přes síť geostacionárních satelitů.

12:25

tank.jpg
Kamera, umístěná na externí nádrži raketoplánu, nám poskytuje nádherné záběry orbitálního úsvitu. Primárně má tato kamera kontrolovat, zda z nádrže neodpadává pěnová izolace.

12:23 Od startující sestavy byly odhozeny pomocné motory SRB, raketoplán stoupá na oběžnou dráhu poháněn svými třemi hlavními motory SSME, které byly zažehnuty 6 vteřin před startem. SSME jsou použity pouze při startu a palivo čerpají z oranžové externí nádrže.

12:22 "Discovery, plný výkon!", informoval posádku o činnosti hlavních motorů spojař Rick Sturckow.

launch2.jpg
12:21 Zážeh hlavních motorů, o 6 vteřin později zážeh pomocných raket SRB a START! Discovery opustil rampu a řízení letu převzalo středisko v Houstonu.

12:19 Odvětrávací "čepička" z vrcholku externí nádrže je taktéž odsouvána, raketoplán je usazen ke spodní části startovací rampy pyrotechnickými šrouby, které budou při startu odpáleny a letoun uvolněn.

12:15 Všechny palivové články pracují dobře, elektrická porucha na jednom z nich překážkou nebude.

12:14 Probíhají poslední minuty před startem. Od kokpitu letounu je odsouváno rameno startovací rampy, kterým do kokpitu nastupovala posádka před nějakými třemi hodinami.

12:12 "Raketoplán je v pořádku, počasí je dobré. Hodně štěstí a šťastnou cestu!", sdělil posádce letový ředitel Pete Nickolenko.

12:10 Probíhá závěrečné hlasování...

12:08 Zanedlouho proběhne v řídících střediscích hlasování, zda povolit či nepovolit start. Zatím nic nesvědčí o odkladu. Nad mysem Canaveral právě přelétá stanice ISS, jejíž posádka bude dnes také sledovat start raketoplánu Discovery.

12:03 Nevyskytly se žádné technické potíže, dříve zmíněný problém s palivovým článkem 2 dnešní start neohrozí. Discovery se ale nevyhne bezpečnostní prověrce tohoto přístroje před svou další misí.

12:00 Armáda, poskytující podporu při sledování a zaměřování těles, startujících z mysu Canaveral, hlásila problém se svými přístroji, vše je ale v pořádku, startu nehrozí odklad.

11:49 Počasí na Floridě musí být při startu dobré především pro případ, že by bylo nutné nouzové přistání krátce po startu. Astronaut Chris Ferguson brázdí nebe nad přistávací dráhou v letounu, který napodobuje charakteristiky raketoplánu a monitoruje počasí. Je hlášena mlha v okolí přistávací dráhy, která však zatím nemá dopad na viditelnost. Obloha je jasná.

11:44 Technické problémy s palivovým článkem číslo 2 byly úspěšně odstraněny a po technické stránce startu nic nestojí v cestě.

11:40

chan2large.jpg
Na východním pobřeží USA je o 6 hodin méně než ve střední Evropě, takže raketoplán je na startovací rampě ponořen do tmy před úsvitem. Počasí dává 80procentní šanci dobrých podmínek, jedinou možnou překážkou by mohly být mraky nebo mlha, tvořící se při úsvitu.

11:33 Oficiální odpočet ke startu se naposledy zastavil v čase T-9 minut, obnoven bude ve 12:12. Tato přestávka poslouží odpovědným místům ke zhodnocení situace.

11:30 Vítejte u online přenosu velikonočního startu raketoplánu Discovery. Posádka je usazena v kokpitu, poklop je uzavřen a technici už opustili rampu, vše zatím probíhá dobře. Slibně stále vypadá i počasí.

Doporučené odkazy:

Zdroj videozáznamu:
www.youtube.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »