Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132

Atlantis přistává
Atlantis přistává
Raketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.

14:58 Atlantis právě ukončil svou poslední misi. Před námi jsou poslední dvě mise raketoplánů, plánované na září (Discovery STS-133) a listopad (Endeavour STS-134). Stále ještě nebylo vyloučeno přidání jedné mise, která by se uskutečnila počátkem roku 2011 a absolvoval by ji právě Atlantis, který nyní neukončuje aktivní službu ale bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. To je od nás prozatím vše, děkujeme za pozornost.

14:55

Atlantis přistává
Atlantis přistává
K raketoplánu míří technici, kteří jej zabezpečí a přesvědčí se, že z letounu neuniká žádná toxická látka. Posádka bude stroj zabezpečovat a vypínat některé systémy zevnitř. Stroj opustí asi za 45 minut.

14:50 Spojař Charlie Hobaugh sdělil veliteli Hamovi, že na přistání (které řídil) může být hrdý a uvítal posádku doma po úspěšné misi.

14:48 Raketoplán Atlantis právě bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

14:46 Řízení raketoplánu přebírají od počítače velitel a pilot. Až do tohoto bodu řídila let automatika.

14:41 Raketoplán byl spatřen z místa přistání, na NASA TV už můžeme sledovat jeho záběry.

14:40 Rychlost 2,5 km/s, výška 43 km, 8 minut do přistání.

14:38 Spojení obnoveno, velitel raketoplánu Ken Ham obdržel další instrukce k přistání.

14:35

11.jpg
Atlantis přelétá střední Ameriku, blíží se krátká ztráta spojení, při průletu atmosférou běžná. Rychlost stroje je asi 6000 m/s. Na obrázku můžete vidět trajektorii letounu při jeho příletu k Floridě.

14:30 Raketoplán je ještě stále obalen žhavou plazmou, vznikající jeho třením o atmosféru ve vysoké rychlosti. V době největšího namáhání dosahuje teplota na povrchu letounu až 1600 °C. Atlantis se nyní pohybuje rychlostí 6800 m/s a bod největšího tepelného namáhání se rychle blíží.

14:29 Počasí na Floridě je stále nádherné. Atlantis přistane na dráze 33, což znamená že se k Shuttle Landing Facility přiblíží z jihovýchodu.

14:27 Před chvílí provedl Atlantis první z 80stupňových zatáček, které dají jeho příletové trajektorii tvar písmene S. Při těchto manévrech raketoplán pozbyde velké množství kinetické energie.

14:24 Atlantis se pohybuje nad Tichým oceánem vstříc Floridě. Letí rychlostí Mach 24 ve výšce 77 kilometrů.

14:21

mcc.jpg
Řídící středisko v Houstonu napjatě sleduje sestup raketoplánu. Směnu v kontrolním centru vede letový ředitel Tony Ceccaci, křeslo spojaře obsadil astronaut Charles Hobaugh, veterán tří misí raketoplánů.

14:16 Atlantis právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem. Míří k Floridě, kam by měl dorazit za půl hodiny.

14:07 Posádka se nyní připravuje na spuštění dvou ze tří hydraulických čerpadel, jedno z nich bylo spuštěno už před brzdícím manévrem. Jakmile se raketoplán dostane do dostatečně hustých vrstev atmosféry, dojde k deaktivaci trysek a Atlantis přistane jako bezmotorový kluzák, řízený pomocí elevonů a výškového kormidla. Tyto komponenty (+ vysunutí podvozku) jsou řízeny hydraulicky.

13:58 Posádka raketoplánu, který nyní po brzdícím manévru "padá" do zemské atmosféry, pracuje na přípravách letounu ke vstupu do atmosféry a přístávacímu manévru. Atlantis musí být pro vstup do zemské atmosféry ve správné pozici, také je potřeba uvést do provozu hydraulická čerpadla, která řídí elevony a výškové kormidlo a vypustit zbytky paliva z nádrží předního svazku manévrovacích motorků.

13:44 Brzdící manévr úspěšně dokončen, motory hořely přesně 3 minuty a 5 sekund a rychlost raketoplánu byla snížena o asi 105 m/s. To je dost na to, aby za zhruba půl hodiny vstoupil do atmosféry.

13:41 Atlantis právě zapálil proti směru letu dva motory OMS, tento zážeh sníží rychlost raketoplánu a umožní mu sestup zpět na Zemi.

13:36

ksc.jpg
Přiložený obrázek ukazuje aktuální stav počasí na Floridě, podmínky jsou velmi dobré i podle slov astronauta Lee Archambaulta, který létá okolo přistávací dráhy v letounu STA a sleduje počasí. Raketoplán, který včera prošel inspekcí řídících systémů, je v dobrém technickém stavu a připraven k přistávacímu manévru.

13:30 Vítáme vás u online přenosu dnešního návratu raketoplánu Atlantis z mise k Mezinárodní kosmické stanici. Vše jde dobře, i když předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, vše se nakonec vyvinulo dobře a posádka raketoplánu dostala před chvílí povolení provést brzdící manévr.

Zdroje a doporučené odkazy:

Zdroj multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »