Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-01M
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-01M

A START!
A START!
Na stanici ISS už skoro dva týdny pracuje osamělá trojice astronautů, kteří se v krátké době konečně dočkají příletu svých kolegů, kteří zvýší počet obyvatelů orbitálního komplexu zpět na obvyklých šest lidí. Tato nová trojice, připravená k šestiměsíčnímu pobytu ve vesmíru, odstartovala 8. října v 1:10 SELČ z Bajkonuru v novém typu lodi Sojuz. Náš přenos začal v 0:30.

1:35 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

1:30 Řídící středisko v Moskvě sdělilo veliteli Sojuzu Kalerimu, že vše vypadá výborně a posádka dostala povolení otevřít hledí přilb. Následuje krátké přerušení komunikace, protože loď bude nyní chvíli mimo dosah pozemních spojovacích stanovišť.

1:25

Raketa pomalu mizí z dohledu...
Raketa pomalu mizí z dohledu...
Loď Sojuz TMA-01M bezpečně dosáhla impulzem nosné rakety Sojuz-FG výchozí dráhy ve výšce 230x190 km, ze které zahájí stíhání stanice ISS. To představuje sérii tří manévrů během následujících dvou dnů. Vše jde dobře. Spojení se stanicí se má uskutečnit v neděli ve 2:02 SELČ.

1:22 Loď Sojuz provádí automatické vyklopení a aktivaci solárních panelů a komunikačních antén.

1:20 Okamžitě po vypnutí třetího stupně se od něj loď oddělila. Vyhořelý stupeň provede úhybný manévr otevřením ventilů kyslíkové nádrže. Řízení mise přebírá řídící středisko v Moskvě.

1:19 Třetí stupeň byl po dosažení požadované dráhy vypnut po asi 4 minutách činnosti.

1:15

Pohled do kabiny Sojuzu během startu
Pohled do kabiny Sojuzu během startu
Druhý stupeň odhozen ve výšce asi 170 km, třetí stupeň podle slov posádky funguje bezvadně. Je vybaven motorem RD 0110. Vše pokračuje bezvadně.

1:14 Sojuz je právě poháněn druhým stupněm s motorem NPO Energomash RD 108.

1:12 Raketa odhodila vyhořelé motory prvního stupně, posádka hlásí, že se cítí dobře. Za okamžik přijde čas oddělit záchrannou věž a kryt kabiny.

1:10 Právě proběhl START! Předcházelo mu odklopení posledních zásobovacích i stabilizačních ramen startovací rampy, kterou raketa opustila.

První stupeň rakety Sojuz-FG se skládá ze čtyř pomocných motorů, seskupených okolo druhého stupně. Každý z nich je poháněn motorem NPD Energomash RD 107, spalujícím petrolej a tekutý kyslík. Tato kombinace pohání všechny tři stupně rakety.

1:08 Zahájeno tlakování nádrží, uzavřen přívod okysličovadla do nádrží rakety. Ta bude brzy přepnuta na vlastní zdroje energie. Vše jde hladce, raketa i loď jsou připraveny letět.

1:05 5 minut do startu, posádka zavírá hledí přilb. Přípravy probíhají bez problémů.

1:00 Deset minut do startu, posádka na palubě lodi provádí aktivaci záznamových zařízení pro start.

0:52

aktual.jpg
Před malou chvílí byly od rakety odsunuty dvě obslužné věže startovací rampy.

0:47 Dnes se do vesmíru poprvé vydá zástupce nové generace lodí Sojuz. V posledních letech obsluhovaly stanici ISS lodě Sojuz TMA, dnes k ní zamíří Sojuz TMA-01M, který se oproti řadě TMA dočkal několika vylepšení a modernizace některých komponent, byla také trochu zvýšena nosnost lodi.

V prostředním křesle kabiny lodi je připoután velitel Alexandr Kaleri (Rusko), po jeho levé ruce sedí Oleg Skripočka (Rusko), po pravici Scott Kelly (USA), který se stane příštím velitelem ISS. Jako první člověk se také ve vesmíru setká se svým bratrem-dvojčetem, podrobnosti o lodi i posádce přineseme v sobotu.

0:38 Start je naplánován na 1:10 SELČ, 5:10 ráno místního času v Kazachstánu, v okamžiku, kdy zemská rotace dostane kosmodrom do roviny s dráhou stanice ISS. Jedině za tohoto předpokladu může loď Sojuz po startu zahájit stíhání orbitální stanice. Její posádka bude dnes start sledovat živě také.

0:35 Na záběrech TV NASA můžeme sledovat záznam činností tří kosmonautů před nástupem do lodi, který se uskutečnil asi před dvěma hodinami.

0:30 Vítáme všechny, kteří se rozhodli s námi dnes v noci sledovat start lodi Sojuz s tříčlennou posádkou z kosmodromu Bajkonur. Kosmonauté jsou již usazeni v kabině lodi a letoví kontroloři na Bajkonuru jim pouštějí pro uvolnění trochu hudby.

Zdroje a odkazy:

Zdroje multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »