Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-01M
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-01M

A START!
A START!
Na stanici ISS už skoro dva týdny pracuje osamělá trojice astronautů, kteří se v krátké době konečně dočkají příletu svých kolegů, kteří zvýší počet obyvatelů orbitálního komplexu zpět na obvyklých šest lidí. Tato nová trojice, připravená k šestiměsíčnímu pobytu ve vesmíru, odstartovala 8. října v 1:10 SELČ z Bajkonuru v novém typu lodi Sojuz. Náš přenos začal v 0:30.

1:35 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

1:30 Řídící středisko v Moskvě sdělilo veliteli Sojuzu Kalerimu, že vše vypadá výborně a posádka dostala povolení otevřít hledí přilb. Následuje krátké přerušení komunikace, protože loď bude nyní chvíli mimo dosah pozemních spojovacích stanovišť.

1:25

Raketa pomalu mizí z dohledu...
Raketa pomalu mizí z dohledu...
Loď Sojuz TMA-01M bezpečně dosáhla impulzem nosné rakety Sojuz-FG výchozí dráhy ve výšce 230x190 km, ze které zahájí stíhání stanice ISS. To představuje sérii tří manévrů během následujících dvou dnů. Vše jde dobře. Spojení se stanicí se má uskutečnit v neděli ve 2:02 SELČ.

1:22 Loď Sojuz provádí automatické vyklopení a aktivaci solárních panelů a komunikačních antén.

1:20 Okamžitě po vypnutí třetího stupně se od něj loď oddělila. Vyhořelý stupeň provede úhybný manévr otevřením ventilů kyslíkové nádrže. Řízení mise přebírá řídící středisko v Moskvě.

1:19 Třetí stupeň byl po dosažení požadované dráhy vypnut po asi 4 minutách činnosti.

1:15

Pohled do kabiny Sojuzu během startu
Pohled do kabiny Sojuzu během startu
Druhý stupeň odhozen ve výšce asi 170 km, třetí stupeň podle slov posádky funguje bezvadně. Je vybaven motorem RD 0110. Vše pokračuje bezvadně.

1:14 Sojuz je právě poháněn druhým stupněm s motorem NPO Energomash RD 108.

1:12 Raketa odhodila vyhořelé motory prvního stupně, posádka hlásí, že se cítí dobře. Za okamžik přijde čas oddělit záchrannou věž a kryt kabiny.

1:10 Právě proběhl START! Předcházelo mu odklopení posledních zásobovacích i stabilizačních ramen startovací rampy, kterou raketa opustila.

První stupeň rakety Sojuz-FG se skládá ze čtyř pomocných motorů, seskupených okolo druhého stupně. Každý z nich je poháněn motorem NPD Energomash RD 107, spalujícím petrolej a tekutý kyslík. Tato kombinace pohání všechny tři stupně rakety.

1:08 Zahájeno tlakování nádrží, uzavřen přívod okysličovadla do nádrží rakety. Ta bude brzy přepnuta na vlastní zdroje energie. Vše jde hladce, raketa i loď jsou připraveny letět.

1:05 5 minut do startu, posádka zavírá hledí přilb. Přípravy probíhají bez problémů.

1:00 Deset minut do startu, posádka na palubě lodi provádí aktivaci záznamových zařízení pro start.

0:52

aktual.jpg
Před malou chvílí byly od rakety odsunuty dvě obslužné věže startovací rampy.

0:47 Dnes se do vesmíru poprvé vydá zástupce nové generace lodí Sojuz. V posledních letech obsluhovaly stanici ISS lodě Sojuz TMA, dnes k ní zamíří Sojuz TMA-01M, který se oproti řadě TMA dočkal několika vylepšení a modernizace některých komponent, byla také trochu zvýšena nosnost lodi.

V prostředním křesle kabiny lodi je připoután velitel Alexandr Kaleri (Rusko), po jeho levé ruce sedí Oleg Skripočka (Rusko), po pravici Scott Kelly (USA), který se stane příštím velitelem ISS. Jako první člověk se také ve vesmíru setká se svým bratrem-dvojčetem, podrobnosti o lodi i posádce přineseme v sobotu.

0:38 Start je naplánován na 1:10 SELČ, 5:10 ráno místního času v Kazachstánu, v okamžiku, kdy zemská rotace dostane kosmodrom do roviny s dráhou stanice ISS. Jedině za tohoto předpokladu může loď Sojuz po startu zahájit stíhání orbitální stanice. Její posádka bude dnes start sledovat živě také.

0:35 Na záběrech TV NASA můžeme sledovat záznam činností tří kosmonautů před nástupem do lodi, který se uskutečnil asi před dvěma hodinami.

0:30 Vítáme všechny, kteří se rozhodli s námi dnes v noci sledovat start lodi Sojuz s tříčlennou posádkou z kosmodromu Bajkonur. Kosmonauté jsou již usazeni v kabině lodi a letoví kontroloři na Bajkonuru jim pouštějí pro uvolnění trochu hudby.

Zdroje a odkazy:

Zdroje multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »