Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Discovery ohrožen únikem paliva
Vít Straka Vytisknout článek

Start raketoplánu Discovery ohrožen únikem paliva

Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDT
Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDT
Raketoplán Discovery již několik týdnů stojí na floridské startovací rampě 39A a NASA stroj připravuje na jeho poslední misi STS-133, jeho start k Mezinárodní kosmické stanici s novým modulem je momentálně naplánován na 1. listopadu. Nad jasným horizontem se však začínají stahovat mraky, obrazně i doslova. Floridský kosmodrom může být v blízké době zasažen tropickou bouří (doslovné mraky nad obzorem) a z potrubí raketoplánu uniká toxické palivo (obrazné mraky nad obzorem).

Šestičlenná posádka zkušených astronautů, poslední posádka raketoplánu Discovery, navštívila minulý týden mys Canaveral a vyzkoušela si zde přímo v kabině raketoplánu simulované odpočítávání ke startu se všemi přípravami, které je v den startu čekají (tato zkouška se nazývá TCDT, Terminal Countdown Demonstration Test). Na konci minulého týdne se posádka vypravila zpět do Houstonu. Krátce po jejich odletu však technici na startovací rampě objevili znepokojivou věc: únik paliva z potrubí v zadní pohonné sekci raketoplánu.

Schéma zadní pohonné sekce
Schéma zadní pohonné sekce
Silně toxický monomethylhydrazin (do těla se dostává pouhým kontaktem s kůží) unikal z potrubí pro vedení paliva, příslušejícího k pravému motoru OMS (Orbital Maneuvring Systém, motory pro manévrování na oběžné dráze), konkrétně z místa, které je součástí spojovací větve, která umožňuje přesun paliva mezi oběma motory OMS. Únik se poté podařilo zastavit při následné inspekci systému, při které byl také zvýšen tlak v potrubí. Otázkou však zůstává proč k úniku došlo, protože jeho příčinu se nepodařilo určit.

"Zkusili jsme únik zastavit a vypadá to, že se zastavil," řekl ve čtvrtek John Shannon, manažer programu raketoplánů. "Ale podstata věci je ta, že létáme s určitým rizikem, které musíme akceptovat, nelétáme však s neznámým rizikem. A tento případ bych charakterizoval jako neznámé riziko, protože jsme nezjistili, proč došlo k tomu úniku."

Nakonec bylo rozhodnuto zrušit plánované testy a prověrky a rovnou vyměnit dva ventily podezřelé z úniku. Proto NASA začala ve čtvrtek s odčerpáváním toxického paliva z nádrží raketoplánu. Až bude hotovo, technici v ochranných oděvech vstoupí do dotyčného místa v pohonné sekci letounu a provedou požadované opravy. Práci by měli dokončit o víkendu. Problémem je rychle se blížící datum startu (1. listopadu ve 21:40 SEČ) a také to, že kvůli toxické povaze odčerpávaného paliva a práci techniků v toxickém prostředí musela startovací rampu opustit většina personálu, připravující letoun na vzlet. Manažeři jsou ale optimističtí a prohlašují, že když se opravy podaří skutečně dokončit o víkendu, plánované datum startu se stihne. Pokud technici v raketoplánu objeví větší problém, než očekávali, nebo se opravy zkomplikují, dojde zcela jistě k odkladu startu.

Dalším problémem je tropická bouře Richard, která by mohla podle počítačových modelů zasáhnout oblast Kennedyho kosmického střediska na mysu Canaveral na své cestě nad Atlantský oceán. To je další faktor, komplikující už tak složitou situaci. V pondělí 25. října by se měli na Floridě sejít zástupci odpovědných míst a schválit (nebo zrušit) plánovaný start 1. listopadu. Pokud vše půjde dobře, opravy palivového potrubí už budou v té době hotové.

Podle stále platných plánů bude start STS-133 předposledním startem raketoplánu vůbec, 27. února 2011 má následovat mise Endeavour STS-134 a tím má program raketoplánů skončit. Stále intenzivněji NASA plánuje ještě třetí misi Atlantis STS-135 s datem startu 28. června 2011, už dokonce došlo i ke jmenování posádky. Tato mise však dosud nebyla oficiálně schválena americkou vládou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »