Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Celosvětová kampaň Globe at Night 2011

Celosvětová kampaň Globe at Night 2011

Globe at Night
Globe at Night
Na přelomu února a března letošního roku se může každý, kdo se zajímá o noční oblohu, zapojit do již šestého ročníku celosvětové akce Globe at Night, jež mapuje rozsah tzv. světelného znečištění na celé planetě Zemi. Na webových stránkách brněnské hvězdárny lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování viz amper.ped.muni.cz.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 154 z 24. 2. 2011

Světelné znečištění je fenomén, se kterým se setkávají zejména obyvatelé metropolí. Ty jsou totiž doslova zaplaveny velkým množstvím světelných zdrojů (např. lamp, reklamních poutačů, apod.), které mnohdy svítí naprosto bezúčelně do svého okolí. Světlo, rozptýlené v zemské atmosféře, pak škodí nejen astronomům, kteří díky němu nevidí hvězdné nebe, ale také zvířatům a lidem. Dostatečná tma zajišťující kvalitní spánek a tím i odpočinek je totiž pro lidský či zvířecí organismus stejně důležitá, jako denní světlo.

Právě světla je ale ve velkých městech až příliš. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se v noci podívá na nebe. Zatímco v tmavých oblastech nezatížených světelným znečištěním mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech se musí jejich obyvatelé spokojit s pouhými stovkami či desítkami stálic. Světelné znečištění nás tak připravuje o hvězdné nebe, Mléčnou dráhu nebo netradiční přírodní úkazy, jakými jsou například polární záře, komety či meteory.

Projekt Globe at Night 2011 má za cíl zmapovat světelné znečištění v celoplanetárním měřítku. K aktivní účasti na projektu stačí jediné - v termínu od 21. února do 6. března 2011 vyhledat na nočním nebi asi hodinu po západu Slunce souhvězdí Orion a pokusit se odhadnout, jak slabé hvězdy jsou uvnitř tohoto souhvězdí i v jeho okolí ještě viditelné. Díky nápadnosti souhvězdí Orion na nočním nebi přitom celý úkol hravě zvládnou i laikové, kteří se jinak na noční obloze nevyznají. Jelikož je noční nebe doménou astronomů, zaštiťují v České republice celou pozorovací kampaň Hvězdárna a planetárium Brno, p. o. a Česká astronomická společnost.

Na webových stránkách brněnské hvězdárny www.hvezdarna.cz/globeatnight lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Oficiální, avšak anglické stránky akce jsou k dispozici na internetové adrese www.globeatnight.org. Záměrem projektu Globe at Night ovšem není jen mapování světelného znečištění napříč celým světem, ale také snaha přimět lidi podívat se občas na noční oblohu. V uplynulém roce se podařilo shromáždit téměř 18 tisíc pozorování a je pravděpodobné, že letos bude toto číslo překonáno.

Kontakty:
Mgr. Jan Píšala, Hvězdárna a planetárium Brno, p.o. (pisala@hvezdarna.cz, telefon 541 321 287)
Pavel Suchan, Česká astronomická společnost (suchan@astro.cz, telefon 737 322 815)

Pořad "Dny bez nocí"
(autor Pavel Gabzdyl)

Odkazy:
[1] Globe at Night (celosvětové stránky, anglicky)
[2] Hvězdárna a planetárium Brno, p.o.
[3] Globe at Night v ČR (české stránky s návodem na pozorování)
[4] Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování
[5] Fotosoutěž Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
[6] Hodina Země 26. března 2011

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (159 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (96 kB)




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »