Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Andrew Feustel
Andrew Feustel
Start mise STS-134 raketoplánu Endeavour je plánován a dnes byl NASA definitivně odsouhlasen na 29. dubna v 15:47 hod EDT (21:47 našeho času). Přímý přenos startu bude pro české diváky zprostředkován na serveru České astronomické společnosti www.astro.cz.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 20. dubna 2011

Na start posledního letu raketoplánu Endeavour (mise označená STS - 134) a předposlední let raketoplánů vůbec (start raketoplánu Atlantis STS - 135 je plánován na 28. června 2011) byla americkým astronautem Andrewem Feustelem a NASA pozvána česká delegace v čele s předsedou Akademie věd ČR Prof. Ing. Jiřím Drahošem, DrSc. S ním cestuje na start raketoplánu Endeavour skupinka z Astronomického ústavu AV ČR vedená jeho ředitelem Doc. RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. Andrew Feustel pobýval na pozvání Astronomického ústavu AV ČR v České republice v roce 2009, kdy navštívil několik českých měst, kde se s ním veřejnost měla možnost setkat na mnoha besedách.

Startu se zúčastní na 250 členů rodiny a přátel astronauta a oficiálních hostů pozvaných astronautem Feustelem. Startu se také zúčastní maminka manželky astronauta Indiry Feustelové, paní Alena Pojerová - Bhatnagar. Indira Feustelová má v České republice dva strýce, Rudolfa Pojera v Plzni a Richarda Pojera v Brně. Indira Feustelová od dětství často navštěvovala o prázdninách babičku a dědečka Pojerovi v Brně a prababičku a pradědečka Nováčkovi ve Znojmě a potom také s Andrewem Feustelem jako manželé se syny navštívili Brno, Prahu, Plzeň a Znojmo.

Maminka Indiry Feustelové v těchto dnech před startem raketoplánu Endeavour napsala: "Jsme hrdí na Drew a Indi a těšíme se být svědky této historické události na Capu Canaveralu v Kennedy Space Centru na Floridě 29. dubna, kde se uskuteční poslední let raketoplánu Endeavour mise STS 134, kterého se Drew s 5ti ostatními specialisty této mise NASA zúčastní."

Let raketoplánu Endeavour byl několikrát odložen. Na vině nebyly ani tak problémy s raketoplánem, jako s přístrojem, který má do vesmíru vynést. Jedná se o alfa-magnetický spektrometr AMS-02. Ten bude sledovat projevy případné existence antihmoty v našem vesmíru. Astronauti ho při misi raketoplánu Endeavour STS - 134 namontují na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Pokud raketoplán Endeavour odstartuje 29. dubna, jak je nyní plánováno, měl by přistát na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska NASA 14. května v 9:51 hod EDT (15:51 hod českého času). Mise byla prodloužena o jeden den, aby mohla posádka pracovat na systému odstraňování oxidu uhličitého a provést další údržbu Mezinárodní vesmírné stanice.

Více na www.dokosmuskrtkem.cz. Na tomto webu a Facebooku budou během letu raketoplánu k dispozici aktuality.

O spojení české vědy a kosmického programu NASA najdete více zde:
MACEK na palubě raketoplánu Atlantis
Spolupráce ČR s NASA




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »