Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu třetího výstupu astronautů mise STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu třetího výstupu astronautů mise STS-134

titul.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Sledovali jste s námi třetí výstup, který na Mezinárodní kosmické stanici podnikla posádka raketoplánu Endeavour STS-134. Astronauti Andrew Feustel a Michael Fincke stanici opustili na 6 hodin a 54 minut a "venku" pracovali na důležitých úkolech. Vycházka začala v 7:43 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.

14:50 Náš přenos nyní končí, děkujeme za pozornost.

14:49 Malá rekapitulace na závěr: dnešní výstup probíhal až na malinké výjimky (např. smítko v Drewově oku) naprosto bez problémů, všechny plánované úkoly se dočkaly svého splnění.

14:38 Vycházka oficiálně skončila ve 14:37, když astronauti začali s napouštěním vzduchu do přechodové komory. Celkový čas výstupu je tedy 6 hodin a 54 minut.

14:34 Poklop přechodové komory je již uzavřen, napouštění vzduchu brzy začne.

14:33 Dvojice je již uvnitř přechodové komory, výstup oficiálně skončí, až začne napouštění vzduchu do komory.

14:21 Drew a Mike již dorazili k přechodové komoře, ještě je zde čeká kontrola inventáře, který používali.

14:07 Přidání další izolace na nádrž je hotovo, dvojice se již chystá na návrat do nitra stanice.

14:02 Drew se přesunul k nádrži na ELC-3 a pomáhá Mikovi s instalací izolace.

Pohled na nádrž z kamery na helmě Mika. Autor: TV NASA
Pohled na nádrž z kamery na helmě Mika.
Autor: TV NASA
13:49 Drew dokončil natáčení experimentu, Mike pracuje na nádrži. Toto je poslední úkol spacewalkerů, po kterém již zamíří zpět do přechodové komory.

13:43 Drew právě zapnul kameru a začal s natáčením sedm minut dlouhého dokumentačního videa experimentu na ELC-3. K ELC-3 se blíží také Mike, který by zde měl nainstalovat izolaci na vysokotlakovou plynovou nádrž.

13:32 Drew je u experimentu na platformě ELC-3, musí jej několikrát vyfotit kvůli dokumentaci průběhu experimentu.

13:24 Astronauti se trochu zdrželi u přechodové komory, protože Drew hlásil, že má něco v pravém oku a to mu slzí. Po chvíli se to zlepšilo a tak dvojice pokračuje.

Dvojice na zápraží přechodové komory. Autor: TV NASA
Dvojice na zápraží přechodové komory.
Autor: TV NASA
13:08 Drew si v přechodové komoře bere infračervenou kameru, čeká ho dokumentování několika experimentů, umístěných vně stanice. Mika čeká instalace izolace na plynovou nádrž, která je na platformě ELC-3. Tu na stanici dopravil právě Endeavour a před týdnem byla nainstalována na příhradový nosník P3.

13:03 Drew a Mike se opět na chvíli vrátili na přechodové komory, aby zde nechali nepotřebné vybavení a připravili se na zbylé úkoly.

12:43 Další úkol je splněn - kabely pro vedení elektřiny do ruského segmentu jsou úspěšně zapojeny. Mike a Drew nyní uklízejí pracovní místo a pořizují nějaké fotografie rozmístění kabelů, ve kterém je zanechají. Dvojice stále pracuje s předstihem, asi 10 minut.

12:24 Drew právě "osvobozuje" Mika, kterému se okolo nohy omotal bezpečnostní popruh.

12:13 Když už jsme u modulů Zarja a Unity, připomeňme si, že jimi začalo budování stanice ISS. Zarja, jako vůbec první část nové stanice, byla vypuštěna 20. listopadu 1998 raketou Proton z Bajkonuru. O asi dva týdny později se Zarja na oběžné dráze setkala s raketoplánem Endeavour (STS-88), nesoucím modul Unity.
Mike nyní zapojuje svou část kabeláže na modulu Unity.

11:36 Mike a Drew pokračují v propojování modulů Unity a Zarja elektrickou kabeláží. Mike pracuje na panelu s konektory na modulu Unity, Drew se přesunul na modul Zarja. Stále pracují s předstihem asi půl hodiny oproti plánu. Dnešní výstup zatím jde jako po másle.

11:20 Mike se nyní vrací do přechodové komory, aby zde nechal nějaké již nepotřebné nářadí.

Drew Feustel uklízí pracoviště na modulu Destiny. Autor: TV NASA
Drew Feustel uklízí pracoviště na modulu Destiny.
Autor: TV NASA
11:16 Drew a Mike právě dokončili práci na zapojování a instalaci kabeláže pro nové antény na modulu Destiny. Nyní mohou pokračovat dál. Konkrétně se vrátí k instalaci kabeláže pro dodávky energie do ruského segmentu a nainstalují další část. Nejdříve ale uklidí pracovní místo, které zrovna opouštějí.

11:04 Mike a Drew právě pracují na odstranění krytu na okraji modulu Destiny. Pod tímto krytem se nacházejí důležité konektory pro napojení kabeláže pro nové antény. Dvojice má s odstraněním krytu nyní trošku problémy.

10:48 Komunikační linka je na chvíli přerušena, přesně jak Houston očekával. Dvojice "nahoře" mezitím instaluje kabeláž pro dvě nové komunikační antény na povrchu modulu Destiny. Tento úkol se nestihl při první vycházce kvůli selhání senzoru množství CO2 ve skafandru Grega Chamitoffa. Mike a Drew pracují stále s předstihem asi 25 minut.

10:34 Stanice prolétá nad západním Atlantikem a opět se vynořila ze stínu Země.

10:06 Stanice s oběma spacewalkery se pohybuje vysoko nad jižním Pacifikem, v hluboké orbitální tmě. Astronauté ale díky četnému osvětlení vně stanice a vlastním světlům na helmách mohou pokračovat v práci.

10:01 Drew a Mike pokračují s instalací kabeláže pro vedení elektřiny z amerického modulu Unity do ruského modulu Zarja. Komentátor v Houstonu říká, že výstup dnes probíhá velmi hladce a dvojice pracuje s asi půlhodinovým předstihem oproti plánu.

9:50 Dodejme ještě jednu zajímavost: instalace PDGF na modul Zarja byla původně úkolem Douglase Wheelocka a Tracy Caldwell-Dysonové, členů 24. dlouhodobé posádky ISS loni v srpnu. Ti však po selhání čerpadla chladícího systému využili své plánované kosmické výstupy k nutné výměně čerpadla.

9:46 Nyní dvojice pracuje na instalaci kabeláže, která v budoucnu povede celkem čtyřmi směry elektřinu z amerického do ruského segmentu stanice. Tato cesta může ruské části jednoduše dávat více elektřiny nebo být použita jako záloha pro případ poruchy v ruském segmentu.
Dvojice stále pracuje s časovým předstihem.

Platforma PDGF. Autor: wikipedia
Platforma PDGF.
Autor: wikipedia
9:43 Ještě snad dodejme, že platforma PDGF je základnou pro pracující robotickou paži, kterou zásobuje elektřinou a daty (příkazy, vede videopřenos atd.).

9:34 Přenašeč TV signálu pro novou platformu PDGF je nainstalován.

9:25 Dvojice pokračuje v instalaci video-přenašeče pro PDGF na modul Zarja.

9:23 Staniční robotická paže SSRMS, vyrobená v Kanadě a dopravená na ISS raketoplánem Endeavour roku 2001, má na obou koncích stejná "zápěstí", díky čemuž je tento manipulátor úžasně flexibilní. Dejme tomu, že jedním koncem je paže uchycena k platformě PDGF, kterých je okolo exteriéru stanice několik, a druhým koncem přenáší náklad. Když se poté potřebuje přesunout, stačí, když se volným koncem, kterým pracovala, chytí požadovaného místa a druhým koncem se pustí původní platformy. Nová platforma na modulu Zarja paži rozšíří pole působnosti.

Záběr z kamery Drewa Feustela. Autor: TV NASA
Záběr z kamery Drewa Feustela.
Autor: TV NASA
9:11 Drew právě na modul Zarja instaluje přenašeč TV signálu, je to součást prací na zprovoznění platformy PDGF.

9:07 Ještě než mohou astronauti opustit stanici v nízkém tlaku svých skafandrů, musí ze své krve vyloučit dusík, jež by mohl při náhlém přechodu do nízkého tlaku v krvi tvořit bublinky. Dříve se tohoto dosahovalo tím, že astronauté přespali před výstupem v přechodové komoře, kde byl snížený tlak. Tento protokol byl praktikován celkem asi 70krát. Nyní ale NASA přišla s novým postupem, který byl praktikován poprvé před tímto výstupem. Nový protokol sníží spotřebu kyslíku a je jednodušší, přespávání v přechodové komoře již není třeba. Protokol vyžaduje, aby astronauté po oblečení skafandrů padesát minut napodobovali chůzi a poté padesát minut odpočívali. Napoprvé bylo dnes schéma trochu pozměněno (20 minut odpočinek, 50 chůze, 30 odpočinek), NASA je s výsledkem dnešního provedení protokolu velmi spokojena. Zda bude protokol použit i při posledním výstupu této mise se uvidí.
Protokol se nazývá In-Suit Light Exercise, neboli lehké cvičení ve skafandru.

9:03 Platforma PDGF je nainstalována. Nyní je třeba provést zapojení potřebné kabeláže.

8:55 Drew a Mike vynesli z přechodové komory platformu PDGF a přenesli ji na modul Zarja.

8:39 Na velmi zajímavých záběrech z kamer na helmách astronautů si můžeme v pravém dolním rohu všimnout dvojmístného čísla. Drew Feustel má na své kameře číslo 18, Mike Fincke má 20.

8:33 Drew a Mike pokračují v práci na povrchu modulu Zarja. Je zde potřeba odstranit pět kusů vícevrstvých izolačních panelů v místě, kde bude instalována platforma PDGF. Mají náskok asi 20 minut oproti plánu.

8:18 Drew a Mike jsou již na povrchu modulu Zarja a sundávají zde izolaci z místa instalace platformy PDGF. V současné době bohužel nemáme vysokorychlostní spojení s ISS v pásmu Ku, takže na TV NASA vidíme pouze řídící středisko v Houstonu.

7:44 Výstup oficiálně začal v 7:43. Dvojice přepnula skafandry na vlastní baterie, poklop přechodové komory je již otevřen.

7:42 Výstup oficiálně začne až oba astronauti, stále ještě uvnitř přechodové komory, přepnou své skafandry na vlastní baterie.

7:34 Na čem se bude dnes "venku" pracovat: Hlavním cílem dnešní vycházky je instalace platformy PDGF (Power and Data Grapple Fixture) na ruský modul Zarja. Tato platforma umožní staniční robotické paži SSRMS pracovat i na "území" ruského segmentu stanice. Dále dojde na instalaci kabeláže, která by měla zvýšit tok elektřiny do ruského segmentu. Také se má pracovat na dokončení úkolu prvního výstupu, který se nestihl kvůli selhání senzoru CO2 ve skafandru Grega Chamitoffa a následné nutnosti vycházku zkrátit. Dvojice tehdy nestihla připojit důležité kabely k novým anténám na povrchu modulu Destiny.

7:26 Právě proběhly zkoušky těsnosti a hermetičnosti obou skafandrů, dopadly na výbornou.

both.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
7:23 Dnes se ven vydá velmi zkušená dvojice. Andrew Feustel si dnes na své konto připíše šestou kosmickou vycházku. Při této misi se vydává do otevřeného prostoru již potřetí a předtím absolvoval tři vycházky při misi STS-125 v roce 2009 (poslední let k Hubbleovu teleskopu). Mike Fincke si dnes udělá již osmý zářez na pažbě co se kosmických výstupů týče. Šest výstupů si nasbíral při dvou dlouhodobých pobytech na ISS a při této misi se vydává vně stanice již podruhé.

7:17 Na záběrech TV NASA nyní vidíme astronauty Rona Garana z dlouhodobé posádky stanice a velitele raketoplánu Marka Kellyho, kteří čekají u již uzavřené přechodové komory modulu Quest. V ní jsou aktéři dnešního výstupu a právě vypouštějí vzduch.

7:15 Přejeme dobré ráno všem čtenářům, kteří se dnes rozhodli sledovat s námi třetí kosmickou vycházku astronautů z posádky raketoplánu Endeavour, která se uskuteční na stanici ISS. Posádka raketoplánu má při tomto letu provést celkem čtyři výstupy do kosmu.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »