Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-135
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-135

573095main_landing-m_946-710.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
21. července se z vesmíru vrátil raketoplán Atlantis a definitivně uzavřel 30letou éru, během které se tyto úžasné stroje nesmazatelně zapsaly do historie. Náš přenos začal v 10:30 a Atlantis přistál v 11:56 SELČ.

Čtěte také: Zprávy z mise raketoplánu Atlantis


Zdroj videa: kanál NASA na youtube.com


12:11 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost během celé této historické mise.

12:09 Raketoplán nyní obklíčí technici a zahájí jeho zabezpečování po přistání. Posádka stroj opustí asi za hodinu.

573126main_landing2-m_946-710.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
12:07 Na Floridě se pomalu rozednívá, závěr noci zde zastihl také závěr programu Space Shuttle, osobně mám nyní velmi zvláštní pocit. Velitel Atlantisu Chris Ferguson po přistání prohlásil: "Raketoplány změnily náš pohled na svět, náš pohled na vesmír."

12:02 Posádka raketoplánu dostala povolení vypnout hydraulické jednotky APU.

11:57 Atlantis právě přistál, program raketoplánů se uzavřel.

11:55 Raketoplán přistane v rychlosti asi 350 km/h, sedmkrát strměji než dopravní letadlo.

11:53 Raketoplán je již vidět na záběrech TV NASA! Řízení letounu přebírá velitel Chris Ferguson ručně, letoun již letí pomaleji než zvuk.

Závěrečné zarovnání s runwayí. Autor: NASA
Závěrečné zarovnání s runwayí.
Autor: NASA
11:52 Atlantis za okamžik již čeká závěrečné zarovnání s přistávací dráhou.

11:47 Přistání je v plánu v 11:56:58. Atlantis přelétá floridský břeh. Rychlost Mach 6.

11:46 Atlantis se rychlostí Mach 10 již blíží k břehu Floridy. Spojení přes pozemní stanici navázáno. Vše jde velmi dobře.

11:44 Atlantis letí rychlostí Mach 14 přes Mexický záliv. Za chvíli by již měl být viditelný na jasné obloze okolo runwaye.

11:41 Zajímavé zprávy máme z ISS: astronauti pozorují z vyhlídkové kopule ohnivou stopu raketoplánu.

Trasa návratu raketoplánu. Autor: NASA
Trasa návratu raketoplánu.
Autor: NASA
11:40 Raketoplán při návratu provádí sérii velmi prudkých (až 80 stupňů) zatáček, aby se zbavil přebytečné kinetické energie, jeho trajektorie poté připomíná písmeno S.
Velitel Ferguson popisuje řídícímu středisku plazmu za okny raketoplánu, vše jde bezvadně.

11:36 Atlantis se blíží k břehům střední Ameriky, letí rychlostí Mach 22.

11:31 Atlantis se postupně začne zahřívat třením o atmosféru a okolo něj se začne kupit žhavá plazma, astronauté za okny uvidí šlehající plameny. Před žárem letoun ochrání tepelný štít z několika desítek tisíc keramických destiček. Speciální vyztužené uhlíkové panely jsou na náběžných hranách křídel a "čumáku" letounu, kde je teplota největší (až 1600 °C). Toto tření o atmosféru také letoun výrazně zbrzdí z jeho orbitální rychlosti na přijatelnou přistávací rychlost.

Orientace letounu pro vstup do atmosféry. Autor: TV NASA
Orientace letounu pro vstup do atmosféry.
Autor: TV NASA
11:25 Atlantis právě vstupuje do zemské atmosféry ve výšce 122 kilometrů nad Tichým oceánem, všechny systémy na jeho palubě fungují perfektně.

11:22 Dnešní přistání se chystá sledovat i posádka ISS, které řídící středisko v Houstonu obstará živý videopřenos.

11:20 Pět minut do vstupu do atmosféry.

11:14 Posádka raketoplánu uvedla do provozu zbývající dvě jednotky APU. Jde o hydraulické jednotky, řídící např. pohyb elevonů a zadního směrového kormidla, vysunutí podvozku,... Při přistávacím manévru jsou používány všechny tři jednotky APU, v případě nouze by však postačila jedna.

11:09 Atlantis vypouští zbytky paliva z nádrže předního svazku manévrovacích motorků RCS, pro zbytek mise postačí zadní dva svazky. Systémy raketoplánu fungují perfektně.

11:07 Počasí je i nadále výborné, řídící středisko nemá s meteorology prakticky o čem mluvit.

runway.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
10:59 A máme zde aktuální záběr z místa přistání, kde ještě vládne noc, v Kennedyho kosmickém středisku je o šest hodin méně než v České republice. Raketoplán na Floridě očekává konvoj asi padesáti vozidel, jejichž posádky se po přistání postarají o letoun i o astronauty.

10:53 Zážeh hotov, motory vypnuty. Doba zážehu byla tři minuty a 16 vteřin, letoun zpomalil o 101 m/s. Proti jeho orbitální rychlosti 8 km/s to není mnoho ale postačí to ke vstupu do atmosféry za asi 35 minut. Velitel raketoplánu Chris Ferguson prohlásil, že "motory OMS pracovaly báječně".

10:49 Atlantis právě zapálil proti směru letu své dva motory OMS, manévr ho zbrzdí a umožní vstup do atmosféry. Motory spalují monomethylhydrazin a oxid dusičitý a ukončují poslední misi raketoplánu.

10:45 Astronauté jsou v těchto chvílích již oblečeni do oranžových kombinéz a připoutáni do svých čtyř křesel na letové palubě Atlantisu. Dříve začali s pitím většího množství tekutin a polykáním solných tablet, aby se tekutiny držely v jejich tělech. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části obsahu tekutin, což by po návratu mohlo dělat posádce problémy.
Astronauté právě spustili hydraulickou jednotku APU-3.

10:37 Dynamické floridské počasí na břehu Atlantiku, které již zdrželo mnoho přistání raketoplánů někdy dokonce i o dny, dnes nedělá naprosto žádné potíže, v Kennedyho kosmickém středisku je jasná obloha a prakticky tam nefouká žádný vítr, meteorologové si jsou jisti, že situace se již nezmění. V místě přistání je ještě noc, Atlantis tam má dosednout asi 40 minut před východem slunce.

10:32 Systémy raketoplánu fungují bezvadně a počasí v Kennedyho kosmickém středisku, kde Atlantis dosedne, je prostě dokonalé a tak mohlo již v 10:12 z úst spojaře v řídícím středisku v Houstonu Barryho Wilmora zaznít: "Atlantis, vše vypadá fantasticky a vy máte povolen brzdící manévr", což v podstatě byla zelená pro návrat na Zemi. Brzdící manévr vypukne v 10:49.

10:30 Vítáme všechny, kteří se dnes rozhodli sledovat 135. a poslední přistání amerického raketoplánu.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »