Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-135
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-135

573095main_landing-m_946-710.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
21. července se z vesmíru vrátil raketoplán Atlantis a definitivně uzavřel 30letou éru, během které se tyto úžasné stroje nesmazatelně zapsaly do historie. Náš přenos začal v 10:30 a Atlantis přistál v 11:56 SELČ.

Čtěte také: Zprávy z mise raketoplánu Atlantis


Zdroj videa: kanál NASA na youtube.com


12:11 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost během celé této historické mise.

12:09 Raketoplán nyní obklíčí technici a zahájí jeho zabezpečování po přistání. Posádka stroj opustí asi za hodinu.

573126main_landing2-m_946-710.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
12:07 Na Floridě se pomalu rozednívá, závěr noci zde zastihl také závěr programu Space Shuttle, osobně mám nyní velmi zvláštní pocit. Velitel Atlantisu Chris Ferguson po přistání prohlásil: "Raketoplány změnily náš pohled na svět, náš pohled na vesmír."

12:02 Posádka raketoplánu dostala povolení vypnout hydraulické jednotky APU.

11:57 Atlantis právě přistál, program raketoplánů se uzavřel.

11:55 Raketoplán přistane v rychlosti asi 350 km/h, sedmkrát strměji než dopravní letadlo.

11:53 Raketoplán je již vidět na záběrech TV NASA! Řízení letounu přebírá velitel Chris Ferguson ručně, letoun již letí pomaleji než zvuk.

Závěrečné zarovnání s runwayí. Autor: NASA
Závěrečné zarovnání s runwayí.
Autor: NASA
11:52 Atlantis za okamžik již čeká závěrečné zarovnání s přistávací dráhou.

11:47 Přistání je v plánu v 11:56:58. Atlantis přelétá floridský břeh. Rychlost Mach 6.

11:46 Atlantis se rychlostí Mach 10 již blíží k břehu Floridy. Spojení přes pozemní stanici navázáno. Vše jde velmi dobře.

11:44 Atlantis letí rychlostí Mach 14 přes Mexický záliv. Za chvíli by již měl být viditelný na jasné obloze okolo runwaye.

11:41 Zajímavé zprávy máme z ISS: astronauti pozorují z vyhlídkové kopule ohnivou stopu raketoplánu.

Trasa návratu raketoplánu. Autor: NASA
Trasa návratu raketoplánu.
Autor: NASA
11:40 Raketoplán při návratu provádí sérii velmi prudkých (až 80 stupňů) zatáček, aby se zbavil přebytečné kinetické energie, jeho trajektorie poté připomíná písmeno S.
Velitel Ferguson popisuje řídícímu středisku plazmu za okny raketoplánu, vše jde bezvadně.

11:36 Atlantis se blíží k břehům střední Ameriky, letí rychlostí Mach 22.

11:31 Atlantis se postupně začne zahřívat třením o atmosféru a okolo něj se začne kupit žhavá plazma, astronauté za okny uvidí šlehající plameny. Před žárem letoun ochrání tepelný štít z několika desítek tisíc keramických destiček. Speciální vyztužené uhlíkové panely jsou na náběžných hranách křídel a "čumáku" letounu, kde je teplota největší (až 1600 °C). Toto tření o atmosféru také letoun výrazně zbrzdí z jeho orbitální rychlosti na přijatelnou přistávací rychlost.

Orientace letounu pro vstup do atmosféry. Autor: TV NASA
Orientace letounu pro vstup do atmosféry.
Autor: TV NASA
11:25 Atlantis právě vstupuje do zemské atmosféry ve výšce 122 kilometrů nad Tichým oceánem, všechny systémy na jeho palubě fungují perfektně.

11:22 Dnešní přistání se chystá sledovat i posádka ISS, které řídící středisko v Houstonu obstará živý videopřenos.

11:20 Pět minut do vstupu do atmosféry.

11:14 Posádka raketoplánu uvedla do provozu zbývající dvě jednotky APU. Jde o hydraulické jednotky, řídící např. pohyb elevonů a zadního směrového kormidla, vysunutí podvozku,... Při přistávacím manévru jsou používány všechny tři jednotky APU, v případě nouze by však postačila jedna.

11:09 Atlantis vypouští zbytky paliva z nádrže předního svazku manévrovacích motorků RCS, pro zbytek mise postačí zadní dva svazky. Systémy raketoplánu fungují perfektně.

11:07 Počasí je i nadále výborné, řídící středisko nemá s meteorology prakticky o čem mluvit.

runway.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
10:59 A máme zde aktuální záběr z místa přistání, kde ještě vládne noc, v Kennedyho kosmickém středisku je o šest hodin méně než v České republice. Raketoplán na Floridě očekává konvoj asi padesáti vozidel, jejichž posádky se po přistání postarají o letoun i o astronauty.

10:53 Zážeh hotov, motory vypnuty. Doba zážehu byla tři minuty a 16 vteřin, letoun zpomalil o 101 m/s. Proti jeho orbitální rychlosti 8 km/s to není mnoho ale postačí to ke vstupu do atmosféry za asi 35 minut. Velitel raketoplánu Chris Ferguson prohlásil, že "motory OMS pracovaly báječně".

10:49 Atlantis právě zapálil proti směru letu své dva motory OMS, manévr ho zbrzdí a umožní vstup do atmosféry. Motory spalují monomethylhydrazin a oxid dusičitý a ukončují poslední misi raketoplánu.

10:45 Astronauté jsou v těchto chvílích již oblečeni do oranžových kombinéz a připoutáni do svých čtyř křesel na letové palubě Atlantisu. Dříve začali s pitím většího množství tekutin a polykáním solných tablet, aby se tekutiny držely v jejich tělech. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části obsahu tekutin, což by po návratu mohlo dělat posádce problémy.
Astronauté právě spustili hydraulickou jednotku APU-3.

10:37 Dynamické floridské počasí na břehu Atlantiku, které již zdrželo mnoho přistání raketoplánů někdy dokonce i o dny, dnes nedělá naprosto žádné potíže, v Kennedyho kosmickém středisku je jasná obloha a prakticky tam nefouká žádný vítr, meteorologové si jsou jisti, že situace se již nezmění. V místě přistání je ještě noc, Atlantis tam má dosednout asi 40 minut před východem slunce.

10:32 Systémy raketoplánu fungují bezvadně a počasí v Kennedyho kosmickém středisku, kde Atlantis dosedne, je prostě dokonalé a tak mohlo již v 10:12 z úst spojaře v řídícím středisku v Houstonu Barryho Wilmora zaznít: "Atlantis, vše vypadá fantasticky a vy máte povolen brzdící manévr", což v podstatě byla zelená pro návrat na Zemi. Brzdící manévr vypukne v 10:49.

10:30 Vítáme všechny, kteří se dnes rozhodli sledovat 135. a poslední přistání amerického raketoplánu.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »