Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars a Phobos znovu v centru pozornosti

Mars a Phobos znovu v centru pozornosti

Sonda Fobos-Grunt na dráze kolem Marsu
Sonda Fobos-Grunt na dráze kolem Marsu
Ruská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později - 25. listopadu 2011 - se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.

Na přípravě vědeckého vybavení sondy Fobos-Grunt se podíleli odborníci z Francie, SRN, Švýcarska, Švédska a Ukrajiny. Úkolem ruské sondy bude mj. odběr vzorků horniny z malého měsíce Phobos, na jehož povrchu výsadkový modul sondy přistane.

Po splnění hlavního úkolu - tj. odebrání vzorků horniny z povrchu měsíce Phobos, o kterém se soudí, že může být zachycenou planetkou - bude návratová část sondy "odhozena" pomocí pružin, vymrštěna nad povrch měsíce Phobos a teprve v bezpečné vzdálenosti (několika desítek metrů) bude zažehnut raketový motor návratového modulu a sonda bude navedena směrem k Zemi.

Na povrchu měsíce Phobos nadále zůstane funkční přistávací aparatura vybavená několika vědeckými přístroji a manipulátory, které budou po dobu jednoho roku provádět výzkum Phobosu v místě přistání. Bohužel z energetického hlediska byla pro přistání sondy vybrána oblast na povrchu Phobosu, z které planeta Mars není pozorovatelná. Dálkový průzkum Marsu bude prováděn pouze ve fázi přibližování sondy k měsíci Phobos, což bude trvat několik měsíců.

Koncem září 2012 sonda přilétne do blízkosti Marsu a v únoru 2013 přistane na povrchu měsíce Phobos. Odebrané vzorky o hmotnosti 200 gramů budou dopraveny na Zemi v návratovém pouzdru, které přistane v srpnu 2014. Na palubě návratového modulu se budou také nacházet různé druhy mikroorganismů a larvy hmyzu, které se v roce 2014 vrátí zpět na Zemi.

Malá čínská sonda Yinghuo-1 na dráze kolem Marsu
Malá čínská sonda Yinghuo-1 na dráze kolem Marsu
Společně s ruskou sondou bude k Marsu dopravena i malá čínská výzkumná umělá družice Marsu s názvem Yinghuo-1 o hmotnosti 115 kg, o rozměrech 750 x 750 x 650 mm. Kolem Marsu bude obíhat po eliptické dráze ve vzdálenosti 800 až 80 000 km s periodou 72,8 dne.

K vypuštění sondy Fobos-Grunt bude použita nosná raketa Zenit 2SB.

Americká sonda Mars Science Laboratory (MSL) pojmenovaná Curiosity (hmotnost 900 kg) naváže po přistání na povrchu Marsu na dřívější výzkumy svých menších předchůdců: Sojourner (start v roce 1997 - hmotnost 10,5 kg), Spirit a Opportunity (start v roce 2003, hmotnost 175 kg).

K přistání na povrchu planety Mars bude vůbec poprvé použita metoda vesmírného jeřábu (sky crane) - laboratoř Curiosity přistane přímo na kola. V závěrečné fázi letu se bude snášet v závěsu na lanech, která budou v okamžiku dotyku s terénem uvolněna a pojízdné vozidlo může v krátké době zahájit plánovaný výzkum.

Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu Marsu
Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu Marsu
Pojízdné zařízení bude mj. vybaveno biologickou laboratoří určenou k pátrání, zda na Marsu byly či ještě jsou podmínky vhodné pro přítomnost mikrobiálního života. Na přístrojovém vybavení (kamery, spektrometry, analyzátory vzorků apod.) se podílely firmy z USA, Kanady, SRN, Francie, Ruska a Španělska.

"Mars je stále v centru naší pozornosti," říká Charles Bolden, administrátor NASA. "Pojízdná laboratoř Curiosity nejen že bude posílat na Zemi velké množství důležitých vědeckých informací, ale bude rovněž sloužit jako předchůdce budoucích pilotovaných výprav na rudou planetu."

Během primární mise trvající jeden rok na planetě Mars (což odpovídá téměř dvěma pozemským rokům) budou přístroje robota využity ke zjištění, zda v místě přistání byly příznivé podmínky pro existenci mikrobiálního života a pro zakonzervování jeho případných stop.

Více než 100 odborníků vybralo ze 30 navržených lokalit pro přistání čtyři nejvhodnější, z nichž byla nakonec pro výzkum vybrána oblast uvnitř kráteru Gale, jehož průměr je 154 km (přistání se uskuteční v srpnu 2012).

Curiosity je přibližně dvakrát větší a 5krát těžší než předcházející průzkumníci Marsu. Pro dlouhodobý výzkum je tato pojízdná laboratoř vybavena deseti vědeckými přístroji. Elektrickou energii nebudou dodávat panely slunečních baterií, ale radioizotopový termoelektrický generátor (RTG).

Zdroj: federalspace.ru a mars.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »