Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď
Vít Straka Vytisknout článek

K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď

Přílet lodi Dragon k ISS
Přílet lodi Dragon k ISS
Včera v pozdních nočních hodinách našeho času bylo manažery Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a společnosti SpaceX (provozovatele lodi Dragon) definitivně rozhodnuto, že v sobotu 19. května 2012 se uskuteční historicky první start soukromé kosmické lodi k ISS. Start bezpilotní kosmické lodi Dragon, jak byla pojmenována, byl po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 169 z 18. 5. 2012

Snahy o zapojení soukromého sektoru v USA do kosmických letů jsou v posledních letech velmi moderním trendem a možná i novou hnací silou pokroku. Zvlášť poté, co v roce 2008 NASA podepsala kontrakty se dvěma firmami na zásobování Mezinárodní kosmické stanice (ISS) loděmi těchto firem po ukončení provozu raketoplánů. A v rámci této dohody budeme svědky historické události – startu první soukromé lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Ten je po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ, jestli se nestane nic mimořádného.

V současné době je hlavní doménou světové kosmonautiky obrovská Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), postavená na oběžné dráze ve výšce skoro 400 km pěti světovými mocnostmi. Na palubě této stanice pracuje několikrát do roka střídaná šestičlenná posádka kosmonautů z celého světa. Nejdůležitějším hráčem při stavbě i zásobování této stanice byly až do loňského vyřazení z provozu americké raketoplány. Od jejich vyřazení se o dopravu kosmonautů na stanici starají ruské lodě Sojuz a o zásobování bezpilotní lodě z Ruska, Japonska a také Evropy (třetí exemplář evropské lodě označované ATV je v současné době ukotven k Mezinárodní kosmické stanici).

Celkově na stanici ISS probíhají stovky experimentů zkoumající planetu Zemi (i přírodní katastrofy) i lidské tělo (vliv stavu beztíže na těla astronautů nebo například pozorování dělení rakovinných buněk v beztíži, což může přispět k nalezení léku na tuto chorobu). Výzkumy na palubě ISS také mohou vést k rozvoji důležitých technologií pro kolonizaci vesmíru. Součástí stanice je také evropská laboratoř Columbus. Evropská kosmická agentura (ESA) se na provozu stanice podílí více způsoby. Členem ESA je i Česká republika.

Raketa s lodí Dragon na rampě na Floridě
Raketa s lodí Dragon na rampě na Floridě
Ukončení letů raketoplánů v minulém roce pro stanici znamená výraznou ránu pod pás v oblasti zásobování. Aby ISS příliš nestrádala, aby napomohla pokroku a v neposlední řadě se alespoň částečně zbavila závislosti na Rusku v letech na stanici ISS, podepsala NASA v prosinci 2008 kontrakt se dvěma soukromými firmami z USA (SpaceX a Orbital Sciences Corporation) v celkové hodnotě 3,5 miliardy dolarů na dvacet bezpilotních zásobovacích misí k orbitální stanici. Šlo o začátek naprosto nové éry, kdy se kosmická agentura NASA nebude muset starat o žádné lodě ani nosné rakety, jen dodá náklad a zaplatí si za jeho dopravu. Do programu postupně přibyly další soukromé firmy, vyvíjející své kosmické lodě.

Kalifornská firma SpaceX a její ambiciózní ředitel Elon Musk již za sebou mají jednu úspěšnou misi - v prosinci 2010 první soukromá loď Dragon vzlétla na oběžnou dráhu, několikrát obletěla Zemi a poté zase bezpečně přistála. Naprostý úspěch tohoto letu vedl ke změně původních plánů a k rozhodnutí, že již druhý vypuštěný Dragon bude mít za úkol se připojit ke stanici ISS. Po řadě odkladů mise kvůli náročnosti příprav setkání s kosmickým komplexem bylo stanoveno datum startu první soukromé lodě ke kosmické stanici: sobota 19. května 2012 v 10:55 SELČ (08:55 GMT).

Dva dny po startu se má loď přiblížit ke stanici a provést sérii demonstračních manévrů a testů, na jejichž základě bude/nebude příští den připuštěna jen asi 10 metrů ke stanici. Pokud vše půjde dobře, bude zde zachycena robotickým manipulátorem stanice a připojena k jednomu z modulů komplexu. Během 9 dnů, kdy Dragon bude k ISS ukotven, posádka stanice (loď totiž bude bezpilotní) z lodi vyloží asi 520 kg nákladu a zásob a naloží do jejích útrob až 660 kg věcí pro návrat na Zemi (v tomto je Dragon jedinečný, všechny zásobovací lodě kromě ruského Sojuzu na konci mise zanikají v atmosféře). Na konec bude Dragon od stanice opět odpojen robotickou paží a vrátí se na Zemi, místem přistání je Tichý oceán.

Půjde o demonstrační let, takže úspěch není v žádném případě zaručen, samotné připojení ke stanici není vůbec zaručeno, rozhodnutí o něm padne až během mise. Pokud ale vše dobře dopadne, otevřou se SpaceX dveře k zahájení pravidelných zásobovacích misí lodi Dragon ke stanici ISS snad ještě tento rok. Firma také již pracuje za asistence některých bývalých amerických astronautů, kteří opustili NASA po ukončení letů raketoplánů, na pilotované verzi lodi Dragon, která by mohla vozit astronauty na stanici ISS snad od roku 2017. V té době by mohla být uvedena do provozu i nová loď Orion agentury NASA - nástupce raketoplánů pro lety na o běžnou dráhu i pro cesty do vzdálenějšího vesmíru.


Doporučené odkazy pro další informace:

www.astro.cz - tento web chystá zpravodajství z mise včetně online psaného přenosu startu v českém jazyce
www.SpaceX.com - web společnosti SpaceX, provozovatele lodi Dragon (anglicky)
www.twitter.com/spacex - aktuality na Twitter účtu SpaceX (anglicky)
www.nasa.gov/spacex - aktuality a informace o misi na webu NASA (anglicky)

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »