Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď
Vít Straka Vytisknout článek

K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď

Přílet lodi Dragon k ISS
Přílet lodi Dragon k ISS
Včera v pozdních nočních hodinách našeho času bylo manažery Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a společnosti SpaceX (provozovatele lodi Dragon) definitivně rozhodnuto, že v sobotu 19. května 2012 se uskuteční historicky první start soukromé kosmické lodi k ISS. Start bezpilotní kosmické lodi Dragon, jak byla pojmenována, byl po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 169 z 18. 5. 2012

Snahy o zapojení soukromého sektoru v USA do kosmických letů jsou v posledních letech velmi moderním trendem a možná i novou hnací silou pokroku. Zvlášť poté, co v roce 2008 NASA podepsala kontrakty se dvěma firmami na zásobování Mezinárodní kosmické stanice (ISS) loděmi těchto firem po ukončení provozu raketoplánů. A v rámci této dohody budeme svědky historické události – startu první soukromé lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Ten je po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ, jestli se nestane nic mimořádného.

V současné době je hlavní doménou světové kosmonautiky obrovská Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), postavená na oběžné dráze ve výšce skoro 400 km pěti světovými mocnostmi. Na palubě této stanice pracuje několikrát do roka střídaná šestičlenná posádka kosmonautů z celého světa. Nejdůležitějším hráčem při stavbě i zásobování této stanice byly až do loňského vyřazení z provozu americké raketoplány. Od jejich vyřazení se o dopravu kosmonautů na stanici starají ruské lodě Sojuz a o zásobování bezpilotní lodě z Ruska, Japonska a také Evropy (třetí exemplář evropské lodě označované ATV je v současné době ukotven k Mezinárodní kosmické stanici).

Celkově na stanici ISS probíhají stovky experimentů zkoumající planetu Zemi (i přírodní katastrofy) i lidské tělo (vliv stavu beztíže na těla astronautů nebo například pozorování dělení rakovinných buněk v beztíži, což může přispět k nalezení léku na tuto chorobu). Výzkumy na palubě ISS také mohou vést k rozvoji důležitých technologií pro kolonizaci vesmíru. Součástí stanice je také evropská laboratoř Columbus. Evropská kosmická agentura (ESA) se na provozu stanice podílí více způsoby. Členem ESA je i Česká republika.

Raketa s lodí Dragon na rampě na Floridě
Raketa s lodí Dragon na rampě na Floridě
Ukončení letů raketoplánů v minulém roce pro stanici znamená výraznou ránu pod pás v oblasti zásobování. Aby ISS příliš nestrádala, aby napomohla pokroku a v neposlední řadě se alespoň částečně zbavila závislosti na Rusku v letech na stanici ISS, podepsala NASA v prosinci 2008 kontrakt se dvěma soukromými firmami z USA (SpaceX a Orbital Sciences Corporation) v celkové hodnotě 3,5 miliardy dolarů na dvacet bezpilotních zásobovacích misí k orbitální stanici. Šlo o začátek naprosto nové éry, kdy se kosmická agentura NASA nebude muset starat o žádné lodě ani nosné rakety, jen dodá náklad a zaplatí si za jeho dopravu. Do programu postupně přibyly další soukromé firmy, vyvíjející své kosmické lodě.

Kalifornská firma SpaceX a její ambiciózní ředitel Elon Musk již za sebou mají jednu úspěšnou misi - v prosinci 2010 první soukromá loď Dragon vzlétla na oběžnou dráhu, několikrát obletěla Zemi a poté zase bezpečně přistála. Naprostý úspěch tohoto letu vedl ke změně původních plánů a k rozhodnutí, že již druhý vypuštěný Dragon bude mít za úkol se připojit ke stanici ISS. Po řadě odkladů mise kvůli náročnosti příprav setkání s kosmickým komplexem bylo stanoveno datum startu první soukromé lodě ke kosmické stanici: sobota 19. května 2012 v 10:55 SELČ (08:55 GMT).

Dva dny po startu se má loď přiblížit ke stanici a provést sérii demonstračních manévrů a testů, na jejichž základě bude/nebude příští den připuštěna jen asi 10 metrů ke stanici. Pokud vše půjde dobře, bude zde zachycena robotickým manipulátorem stanice a připojena k jednomu z modulů komplexu. Během 9 dnů, kdy Dragon bude k ISS ukotven, posádka stanice (loď totiž bude bezpilotní) z lodi vyloží asi 520 kg nákladu a zásob a naloží do jejích útrob až 660 kg věcí pro návrat na Zemi (v tomto je Dragon jedinečný, všechny zásobovací lodě kromě ruského Sojuzu na konci mise zanikají v atmosféře). Na konec bude Dragon od stanice opět odpojen robotickou paží a vrátí se na Zemi, místem přistání je Tichý oceán.

Půjde o demonstrační let, takže úspěch není v žádném případě zaručen, samotné připojení ke stanici není vůbec zaručeno, rozhodnutí o něm padne až během mise. Pokud ale vše dobře dopadne, otevřou se SpaceX dveře k zahájení pravidelných zásobovacích misí lodi Dragon ke stanici ISS snad ještě tento rok. Firma také již pracuje za asistence některých bývalých amerických astronautů, kteří opustili NASA po ukončení letů raketoplánů, na pilotované verzi lodi Dragon, která by mohla vozit astronauty na stanici ISS snad od roku 2017. V té době by mohla být uvedena do provozu i nová loď Orion agentury NASA - nástupce raketoplánů pro lety na o běžnou dráhu i pro cesty do vzdálenějšího vesmíru.


Doporučené odkazy pro další informace:

www.astro.cz - tento web chystá zpravodajství z mise včetně online psaného přenosu startu v českém jazyce
www.SpaceX.com - web společnosti SpaceX, provozovatele lodi Dragon (anglicky)
www.twitter.com/spacex - aktuality na Twitter účtu SpaceX (anglicky)
www.nasa.gov/spacex - aktuality a informace o misi na webu NASA (anglicky)

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »