Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce

HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce

HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od Měsíce
HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od Měsíce
Mimořádná astronomická událost - přechod Venuše přes sluneční disk - se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Možná vám to nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, vždyť Hubblův dalekohled je určen především k pořizování snímků těch nejvzdálenějších a neslabších objektů ve vesmíru. Máte pravdu - dalekohled není určen k pozorování Slunce, ale ani v tomto případě se nebude 6. června 2012, kdy nastane přechod Venuše, na Slunce dívat přímo. Využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.

Na obrázku (viz dále) je uprostřed skvrnitého povrchu zobrazen impaktní kráter Tycho. Nachází se uprostřed velmi divoce vyhlížející krajiny na měsíčním povrchu. Snímek byl pořízen jako příprava na pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk, k němuž dojde 6. června 2012.

HST se nemůže dívat na Slunce přímo, proto astronomové plánují, že namíří kosmický teleskop na Měsíc, který poslouží jako zrcadlo k odražení části slunečního světla, k izolování jeho malého zlomku, které bude procházet skrz atmosféru Venuše. Do tohoto malého množství světla se vtiskne informace o jejím chemickém složení.

Tato pozorování budou napodobovat techniku, která je již dnes používána při průzkumu atmosfér obřích planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet) při přechodu před jejich mateřskou hvězdou. V tomto případě pozorování přechodu (tranzitu) Venuše přes Slunce astronomové již znají chemické složení atmosféry planety a neobjeví žádné náznaky přítomnosti života na planetě. Ale tranzit Venuše bude využit k prověrce, zda tato technika bude mít šanci detekovat velmi slabé signály chemických prvků v atmosférách exoplanet podobných Zemi, mimo Sluneční soustavu, které dokonce mohou být vhodné pro život, u nichž dochází k podobným tranzitům planet při pozorování ze Země. Venuše je výborným "zkušebním kamenem", protože má podobné rozměry a hmotnost jako Země.

Oblast kolem kráteru Tycho na povrchu Měsíce
Oblast kolem kráteru Tycho na povrchu Měsíce
Astronomové využijí přístrojové vybavená na palubě HST, jako je Advanced Camera for Surveys (ACS), Wide Field Camera 3 (WFC-3) a Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS) ke sledování tranzitu v rozsahu vlnových délek od ultrafialového až po blízké infračervené záření. Během úkazu bude HST pořizovat snímky a provádět spektroskopii rozdělující sluneční záření na jeho základní barvy, které tak poskytnou informaci o chemickém složení atmosféry Venuše.

HST bude pozorovat Měsíc po dobu 7 hodin, tedy před, během přechodu a po jeho ukončení tak, aby astronomové měli k dispozici rovněž srovnávací data. Astronomové potřebují dlouhodobé pozorování, aby mohli zaregistrovat i nepatrné náznaky přítomnosti chemických látek v pořízeném spektru. Pouze 1/100 000 slunečního světla bude procházet skrz atmosféru planety Venuše a odrazí se od povrchu Měsíce.

Tento obrázek pořízený kamerou ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu odhaluje detaily lunárního povrchu o velikosti zhruba 170 m. Velké "býčí oko" poblíž horního okraje obrázku je impaktní kráter, který vznikl po dopadu asteroidu přibližně před 100 milióny roků. Světlé pruhy radiálně směřující od kráteru byly vytvořeny materiálem vymrštěným z vyhloubeného kráteru v době kosmické kolize. Kráter Tycho má průměr 80 km a je lemován kráterovým valem sahajícím do výšky 5 km nad dno kráteru. Obrázek zachycuje část měsíčního povrchu o šířce 700 km.

HST vyfotografoval na povrchu Měsíce oblast kolem kráteru Tycho
HST vyfotografoval na povrchu Měsíce oblast kolem kráteru Tycho
Protože astronomové budou mít jen jednu příležitost k pozorování tranzitu Venuše, museli pečlivě vypracovat plán, jak studium úkazu uskutečnit co nejlépe. Součástí jejich plánu je zkušební pozorování Měsíce uskutečněné 11. 1. 2012, kdy byl pořízen publikovaný snímek.

HST musí být namířen stále na stejnou část povrchu Měsíce po dobu více než 7 hodin, kdy bude přechod Venuše přes sluneční disk probíhat. Z 96 minut trvajícího oběhu kosmického dalekohledu kolem Země mu naše planeta vždy přibližně na dobu 40 minut zakryje výhled na Měsíc. Během zkušebního pozorování astronomové chtěli zjistit, zda budou schopni opět namířit HST přesně na stejnou cílovou oblast na povrchu Měsíce.

Toto je poslední příležitost v tomto století, kdy bude možné pozorovat tranzit Venuše přes sluneční kotouč. Další příležitost budeme mít až v roce 2117. Úkazy se odehrávají ve dvojicích oddělených od sebe 8 let, naposled se tak stalo v roce 2004.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »