Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sledujte online kometu ISON

Sledujte online kometu ISON

Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy.
Autor: Juan Carlos Casado.
Od 21. listopadu začíná přibližně devítidenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.

Aktuální snímky ze slunečních observatoří

Pohyb komety ISON v poli korónografů SOHO. Autor: NASA.
Pohyb komety ISON v poli korónografů SOHO.
Autor: NASA.
Předpokládaný pohyb komety ISON ve zorných polích korónografů SOHO. Jednotlivé body jsou polohy komety každou hodinu od 27. do 30. listopadu. Modrá oblast ukazuje pole korónografu LASCO C3, vnitřní červená pak pole LASCO C2. Zdroj: NASA.

Níže jsou aktualizované snímky z vybraných kamer kosmických observatoří STEREO, SOHO a SDO. Pro nejnovější snímky aktualizujte tuto stránku. Kometa se bude na družicových snímcích nacházet v uvedeném časovém okénku nadepsaném vždy nad snímky. Při kliku na každý snímek zobrazíte jeho verzi ve vyšším rozlišení. Pakliže budete chtít vidět ještě větší snímek, navštivte přímo stránky jednotlivých družic (odkaz vždy pod nadpisem). Časy uvedené na snímcích jsou v UT, pro náš středoevropský čas je potřeba k nim přičíst jednu hodinu. Informace jsou převzaty z článku NASA: A Timeline Of Comet ISON’s Dangerous Journey. Pokud vás zajímá, kudy přesně proletí kometa v jednotilivých polích družice STEREO a SOHO, navštivte oficiální stránku události. Pakliže kometa přežije svůj průlet kolem Slunce, můžeme ji přibližně od 4. prosince vyhlížet na ranní obloze.

Co očekávat?

Prakticky všechno. Kometa se může nad Sluncem vypařit, může extrémně zjasnět. Může dojít k oddělení ohonu, fragmentaci jádra... Jak asi můžeme kometu vyhlížet v následujících odkazech, si prohlédněte ve videích níže, které ukazují průlety jiných komet zornými poli zvolených kamer slunečních observatoří. Patrně nejlepší zážitek přinesou korónografy družice SOHO (27. - 30. listopadu) a samozřejmě dodatečně zpracované snímky či videa z ostatních družic (např. snímky z družic STEREO jsou jen surové, komprimované a obraz komety na nich nebude nijak vábný). Pochopitelně lze i očekávat, že kometa (zejména po průletu přísluním od 28. listopadu) "natáhne" dlouhý ohon, který by se mohl dát pozorovat po západu Slunce na večerní obloze, či o dost lépe ráno za rozbřesku. Ať tak či onak, užívejte si tuto neobvyklou a historicky ojedinělou událost.





Heliosférické kamery družic STEREO: HI1-A (kometa prolétá 21. - 28. listopadu);
HI1-B (Kometa prolétá 24. - 25. listopadu)

Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Korónografy družice STEREO-B: Kometa prolétá 26. - 29. listopadu
Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Korónografy družice SOHO: Kometa prolétá 27. - 30. listopadu
Další snímky z družice SOHO


Solar Dynamic Observatory: Kometa prolétá 28. listopadu večer
Další snímky z družice SDO
Samostatná videa a bližší info


Korónografy družice STEREO-A: Kometa prolétá 28. - 29. listopadu
Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Zdroje a dále doporučujeme:
[1] Spaceweather.com - aktuální informace
[2] Snímky z družice SOHO
[3] Snímky z družice STEREO
[4] Snímky z družice SDO
[5] O kometě na Kommet.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »