Vykoukáme oblohu! aneb Vyražte jen tak s dalekohledem do ulic...
Kam postavit dalekohled? Přímo před východ - neunikne ani myška! Autor: Jan KondziolkaV minulých dnech se uskutečnilo několik akciček, které jste mnozí mohli postřehnout pod názvy Guerillaobserving, či Vykoukáme oblohu. Oč šlo? Díky náhlé změně počasí a náhlému přísunu energie na koncích slunečních paprsků jsem dostal chuť zprostředkovat širšímu okolí to, co možná ještě nikdy neviděli. Jupiter s oblačnými pásy a Galileovými měsíci a Měsíc samotný s četnými krátery. Pro astronoma všední pohled, pro laiky však, jak jsem zjistil, něco naprosto úchvatného.
Při volbě lokality jsem měl na výběr dvě možnosti. Strčit dalekohled do auta, vyjet za město a vychutnávat ničím nerušený výhled. Háček byl v tom, že u dalekohledu nerad postávám sám, takže volba padla na to nejméně vhodné místo – lampami přepálené parkoviště nákupního centra v Ostravě-Porubě. To místo nemělo vůbec nic, co by mohl astronom k pozorování potřebovat. Tedy až na jednu věc. Spousty zvědavých a nadšených lidí. Za tu hodinku a půl, co jsem stál u chodníku, se přišla podívat nejméně padesátka lidí. Od předškoláků, teenagerů žmoulající cigaretku až po místní sběrače kovů a starých baterií. Vzorek lidí byl rozličný, avšak spojovala je jedna věc. Igelitová taška s nákupem v jedné ruce a úžasný výraz ve tváři, když přitiskli oko k dalekohledu. A věřte, že to byl opravdu dobrý pocit jen tak si popovídat s náhodnými lidmi a zprostředkovat jim tak všední věc jako je obloha, pod kterou denně kráčí a ukázat jim ji v trochu jiném hávu.
Proč zrovna Guerillaobserving?
Guerillaobserving v Ostravě před Globusem Autor: Pavel Kopp(čti: partizánský způsob hvězdaření) Asi ta forma, jakou je to podáno. Žádné oficiální letáčky, žádný organizátor, žádná instituce nad vámi. Pouze vy vaše skromná technika, trocha propagace na sociálních sítích, nebe nad vámi a možná ochranka nákupního centra, které je to stejně jedno. Důležité ale je, aby se k vám dostalo co nejvíce lidí. Hvězdárny sice pořádají oficiální pozorování pro veřejnost, jsou i různé astronomické akce. Na ty ale přijdou lidé, kteří o astronomii už tím že přišli, jeví nějaký zájem. Jak jsem v úterý (4. 2. 2014) zjistil, mnozí ani neví, že by je to mělo zajímat! Ale troufám si říct, že zhlédnutí Jupitera zaselo v nejednom semínko zájmu. Lidé zkrátka už nevědí, oč díky světelnému znečištění přišli. A když budeme náhodným kolemjdoucím ukazovat, že jim něco schází, možná se světlem začnou hospodařit lépe než doposud. Třeba se jednou dočkáme, že mezi tříděný odpad bude patřit i světlo. Tak jako už dnes každý ví, že plast patří do žlutého kontejneru, tak možná jednou bude úplně samozřejmé,že při plánování osvětlení se automaticky bude brát na zřetel dopad na temnou oblohu. V Ostravě dostala každá domácnost tašky na třídění odpadu a najednou se podíl vytřízeného odpadu zněkolikanásobil. Proč? Protože se zkrátka strčily „kontejnery“ lidem pod nos.
Kaufland, tady jste správně - na pozorování Měsíce! Autor: Jan KondziolkaJe to možná zbožné přání jednoho romantického snílka, ale když se nás najde více, a věřím, že je nás takových více, třeba se nám to i povede. Pojďme donutit lidi, aby jim něco scházelo! Pojďme jim ukázat, o co se připravili! Vytlačme své zrcadlové, nebo čočkové mazlíčky do ulic! Nenechávejme si temnou oblohu pro sebe! Nezavírejme ji do rezervací v Beskydech, či Jizerkách ale vypusťme ji divokou a nespoutanou do ulic mezi nic netušící kolemjdoucí! Tím nechci naznačovat, abyste po partyzánsku stříhali kabely pouličního osvětlení a vyhazovali elektrárny do povětří. Tu tmu musíme zařídit úplně jinak, mnohem a mnohem složitěji, a každý víme jak.
Za tým odbojářů proti světelnému znečištění, přeji krásnou oblohu.
Všem vřele doporučuji si to jít zkusit – uděláte spoustu lidí šťastnými. Lidé vám budou děkovat, že viděli, o čem neměli ani tušení, několikrát se mi stalo, že mi s díky podávali ruce. Málokdo vás odmítne, zhruba jen asi každý pátý koho aktivně oslovíte. A i ti nejsou ztracení! Já je odzbrojuji ostrovtipem: „Pojďte se podívat na Měsíc!“ - „Nene já spěchám.“ - „Tak aspoň na týden:-)“ Polovina lidí po této větě jde.
Přesvětlené parkoviště - ideální místo pro guerillaobserving! Autor: Jan KondziolkaPotom také uděláte něco, což jsme si odvykli dělat – něco nezištného, zdarma a pro dobrou věc. Pamatuji, jak jsme ještě v 90. letech několikrát do roka vzali smetáky a lopaty a šli jsme vyčistit požární nádrž. Dnes? Nechtějte vidět, jak vypadá. Tomu odpovídají i reakce lidí – a proč to děláte? To děláte fakt zadarmo? Koukají na vás opravdu velmi zvláštně, když zjistí, že jim něco chcete dát, nic z toho nemáte, nestojí za vámi žádná organizace dokonce ani ta místní hvězdárna a děláte to jen tak. Dobré otázky jsou také: „A tady je jako nejlepší místo na pozorování, jo?“ A jste doma, voda na váš mlýn... A potom tady jsou děti. Některé se stydí, ale stačí jim nasadit difrakční brýle před oči a jsou tím nejvděčnějším publikem. A jak už napsal kolega – lidé, kteří přijdou na hvězdárnu, o ty bojovat nemusíme, ti už „nakažení“ jsou. Vyrazme do ulic a ukažme to lidem, kteří o tom v životě neslyšeli. Máme co nabídnout!
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4