Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2015

6. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. února 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 2. 2. do 8. 2. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše a kousek výše je také planeta Mars. Planeta Jupiter bude v opozici, je tedy viditelná celou noc. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká až střední. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. února v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve středu 4. února. V úterý večer je asi 7 stupňů od jasného Měsíce také planeta Jupiter, která bude okem vidět jako jasná hvězda v záři úplňku.

Planety:
Venuše (−4 mag) a Mars (1,2 mag) se nachází večer asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je celou noc. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 2. 23:35   2. 2. Io zatmění zač. 23:13
3. 2. 19:25   3. 2. Io přechod stínu 20:25–22:42
Io přechod měsíc 20:29–22:46
Europa přechod stínu 23:21–(2:16)
Europa přechod měsíc 23:29–(2:24)
5. 2. 21:05   4. 2. Io zákryt končí 20:03
7. 2. 22:40   5. 2. Europa zákryt končí 20:42
8. 2. 18:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla střední s erupcemi třídy M a nyní je nízká. Jen s malou pravděpodobností jsou nyní očekávány silnější erupce, ale na Slunci je každopádně hodně menších skvrn k pozorování. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Pozorovatelé komety C/2014 Q2 (Lovejoy) budou mít ideální období od 5. února, kdy vychází Měsíc až na konci soumraku a kometa bude jen necelý stupeň od jasné hvězdy Alamak (gama And). Pohyb komety je nyní už velmi pozvolný, takže hvězda může rušit pozorování komety pouhým okem, protože kometa bude i 6. února jen 1,5° od této hvězdy v Andromedě. Mapku k vyhledání komety vidíte vpravo.

Kosmonautika:

  • 31. ledna byla raketou Delta 2 vynesena družice SMAP, která se bude zabývat sledováním vlhkosti půdy po celé Zemi. Další zajímavý start je v plánu zatím 8. února, kdy by mohla pomocí rakety Falcon 9 v1.1 odstartovat družicová observatoř DSCOVR, která by měla v libračním bodu mezi Zemí a Sluncem sledovat vesmírné počasí.
     

Výročí:

  • 5. února 1835 (180 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.
     
  • 6. února 1865 (150 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.
     

Výhled na příští týden:

  • ESA Intermediate eXperimental Vehicle
  • Výročí: Ōsumi
  • Výročí: Solar Maximum Mission

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »