Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 "nastartovala"

Iontový motor sondy Deep Space 1 byl znovu nastartován 24. listopadu ve večerních hodinách SEČ. Předchozísamovolné vypnutí motoru bylo pravděpodobně způsobeno přítomností kovového smítka nebo jiné nečistoty mezi dvěma mřížkami motoru. Zřejmě se tam dostalo při testování jiných přístrojů a technologií na sondě. Konstruktéři počítají s tím, ževzhledem k poslání sondy, kterým je ověření nových technologií pro budoucí mise, takovéto neočekávané události se budouvyskytovat. Motor spotřebuje při maximálním výkonu 2 500 W elektrické energie. Nastartován byl při spotřebě 500 W,jeho výkon se postupně zvyšuje a v současné době je 1 300 W. Na této hodnotě bude ponechán po několik dnů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Zarja dosáhla své dráhy

První část mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja, jež byl úspěšně vypuštěn 20. listopadu ruskou raketou Proton,se dostal 24. listopadu na svoji dráhu. Stalo se tak po téměř dvouminutovém zážehu jednoho ze dvou motorů modulu. Jednalo seo pátý a poslední plánovaný manévr. Modul se nyní pohybuje po dráze ve výšce 383-399 km nad povrchem s dobou oběhu92 minut. Jeho stav je uspokojivý, neobjevily se žádné větší technické problémy, které by jej mohly ohrozit. Pozemští kontroloři pokračují v testování jednotlivých palubních systémů. Do doby příletu raketoplánu Endeavour 5. prosince se jehodráha nepatrně sníží a stane se téměř kruhovou s výškou 387 km.
Zdroj: ISS status report no. 6 ze dne 24. listopadu.
redakce II Vzdálený vesmír

Hubble Deep Field South

Během desetidenního období v říjnu letošního roku pořídil Hubble Space Telescope (HST) další pohled do "hlubokéhovesmíru", tzv. Hubble Deep Field South. Tentokrát byl zaměřen na oblast v souhvězdí Tukan v blízkosti jižního nebeskéhopólu. Již dříve provedl HST takový pohled na část severní oblohy a i tentokrát se na snímku nachází obrovské množství dosudnepozorovaných galaxií. Vědci tak mají nyní k dispozici dva vzorky vzdáleného vesmíru pořízené v protilehlých částech oblohy. Takto podrobné mapování celé oblohy by trvalo 900 000 let. Na pořízení HDFS se podílely všechny přístoje na palubě dalekohledu.
Zdroj: STScI Press release 98-41 ze dne 23. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo uskutečnila další, v pořadí již desátý, blízký průlet kolem měsíce Europa v neděli 22. listopadu. Bohužel6 hodin před nejmenším přiblížením se sonda přepnula do bezpečnostního režimu a nebyla pořízována data měsíců Europa aIo. Důvodem pro toto bylo resetování části řídícího systému sondy, který zajišťuje komunikaci se Zemí. Podobná situace potkalasondu během červencového přiblížení k Europě. Tehdy se také sama přepnula do bezpečnostního režimu. Řídící tým očekáváobnovení všech funkcí sondy během následujících hodin. Další průlet kolem měsíce Europa je v plánu 31. ledna.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. listopadu.
redakce II Exoplanety

Další exoplaneta

S použitím nedávno zprovozněného švýcarského 1,2m dalekohledu objevili astronomové na observatoři La Silla další planetuu cizí hvězdy. Tentokrát se jedná o hvězdu Gliese 86 nacházející se v souhvězdí Eridana. Tato hvězda, vzdálená 35světelných roků od Slunce, má hmotnost rovnou 0,79 hmotnosti Slunce a svítivost odpovídající 0,4 sluneční svítivosti. Objevenáplaneta o hmotnosti minimálně 4,9 hmotnosti Jupitera obíhá ve vzdálenosti 0,11 AU od hvězdy s periodou 15,83 dne. Její dráhaje téměř kruhová s excentricitou 0,05. Teplota na povrchu hvězdy se pohybuje kolem 380 C. Spektrograf použitý k objevuplanety má rozlišení 7 m/s v radiálních rychlostech.
Zdroj: ESO Press release 18-98 ze dne 24. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Modul Zarja startuje

Dnes dopoledne v 7:40 SEČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat ruská raketa Proton, aby vynesla na oběžnoudráhu první část Mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja. Modul byl na zakázku americké strany vyroben v Rusku.Je dlouhý 14 m, široký 4,5 m a jeho hmotnost činí více než 21 tun. V počáteční fázi výstavby stanice bude sloužit jakocentrála stanice. Je mj. vybaven i porty pro připojení kosmických lodí Sojuz a Progress. Následovat bude dalších 44 letůamerických raketoplánů a ruských raket a v roce 2004 by stanice měla být dokončena.
Zdroj: [http://station.nasa.gov/].
redakce II Úkazy

Leonidy - první výsledky

Maximum meteorického roje nastalo s největší pravděpodobností o zhruba 14 dříve než se očekávalo. Pozorovatelé z Franciea Izraele hlásí asi 500 meteorů za hodinu, na Kanárských ostrovech odhadují frekvenci v maximu na 2000 meteorů za hodinu. Nejlepší pozorovací podmínky v době maxima měla tedy oblast Atlantického oceánu. Čas maxima kolem 5 UT (17. listopadu) potvrzují i data z Ondřejovského radaru. Expedice balónu NASA byla úspěšná, kamera na jeho palubě zachytila 9 bolidů. Zdase podařilo zachytit nějakou částici pocházející z roje není zatím známo. Letecká expedice se s maximem minula, přesto i zde byla pořízena kvalitní data.
Různé zdroje:
The Leonids, Live!
Balónová expedice
Snímky a videa z letecké expedice
Data z Ondřejovského radaru
redakce II Úkazy

Leonidy z balónu

Jednou z několika dalších expedic za letošními Leonidami bude meteorický balón vypuštěný z MSFC. Jeho cílem je zachytitčástice meteorického roje pocházející z komety Tempel-Tuttle. K tomuto účelu je vybaven speciálním "lapačem" s aerogelovýmfilmem. V aerogelu se částice zabrzdí aniž by byla přitom zničena. Balón vystoupí do výšky asi 33 km a samotní autoři experimentu uvádějí pravděpodobnosti zachycení částice roje na pouhých 10%. Experiment je hlavně testem podobného zařízenípřipravovaného pro návrat roje v příštím roce. Na palubě balónu je i CCD kamera, která zprostředkuje přímý přenos roje.
Zdroj: MSFC Press Release ze dne 16. listopadu.
redakce II Úkazy

Letadly na Leonidy

Dvě letadla, která budou mít na palubě řadu vědeckých přístrojů, budou použita pro pozorování meteorů roje Leonidy.Prvním z nich bude L-188C Electra, které patří Národnímu centru pro výzkum atmosféry. Na jeho palubě bude speciální radar,tzv. lidar, přístroj pro měření výšky meteorických stop a řada TV kamer. S jednou z nich, určenou pro spektroskopii slabých meteorů, se expedice zůčastní i dr. Jiří Borovička z Ondřejova. Druhé letadlo (FISTA), které poskytly US Air Force, poveze další kamery a spektrometry pro viditelnou a UV oblast spektra. Obě letadla budou startovat z Okinawi a během očekávanéhomaxima se budou pohybovat ve výškách 11 km (FISTA), resp. 7 km (Electra). Záběry z letu bude přenášek i NASA TV.
Zdroj: NASA Press Release 98-202 ze dne 12. listopadu.
redakce II Kosmonautika

NASA vyvíjí novou raketu

NASA ve spolupráci s několika firmami vyvíjí novou raketu, která by měla výrazně zlevnit náklady na vynášení materiálu naoběžnou dráhu kolem Země. Nedávno proběhl úspěšný test nových motorů, které "dýchají" kyslík ze zemské atmosféry. Raketatedy nebude muset vést sebou tolik kyslíku, protože se předpokládá, že zhruba polovinu letu jej bude čerpat právě zatmosféry. Tento nový raketový motor umožní přiblížit cestování do kosmu na úroveň cestování letadlem. Cílem výzkumu jesnížení nákladů na vynesení jednoho kilogramu materiálu z dnešních 20 000 dolarů na několik stovek dolarů.
Zdroj: CNN Space News ze dne 11. listopadu.
redakce II Úkazy

Meteorický roj Leonidy

V souvislosti s lednovým návratem komety P/Tempel-Tuttle je očekávána vysoká aktivita tohoto meteorického rojeletos a v příštím roce. Předpovědi pro oba roky se pohybují v rozsahu od 200 do 10 000 meteorů za hodinu. Jelikož maximumčinnosti trvá jen 2-3 hodiny, bude jej možné pozorovat jen malé části zemského povrchu. Letos jsou nejvýhodnější podmínkyve východní Asii, příští rok v Evropě a Africe. Jelikož u nás radiant vychází několik hodin po očekávaném maximu činnostiroje, meteorický déšť pravděpodobně neuvidíme. Přesto bychom měli po 23. hodině v noci ze 17. na 18. listopadu pozorovatzvýšený počet meteorů.
Zdroj: Tisková zpráva České astronomické společnosti č. 6.
redakce II Kosmonautika

Problémy sondy DS1

Experimentální sonda Deep Space 1, která byla vypuštěna 24. října, a jejímž úkolem je otestování nových technologiípro začátek příštího století, má problémy. Nejdříve v úterý 10. 11. došlo k samovolnému vypnutí iontového motoru po 4,5minutách jeho provozu a o den později dokonce sonda přesla sama do bezpečnostního módu, protože palubní systém detekoval neobvyklou událost u zařízení sloužícího k navigaci podle hvězd (tzv. star tracker). O několik minutpozději zařízení opět začalo fungovat. Třetím problémem, který se vyskytl, bylo spuštění zařízení sloužícího k rozvinutíslunečních panelů. Ty jsou ale už rozvinuty, takže událost neměla vliv na činnost sondy.
Zdroj: Tiskové zprávy JPL z 11. listopadu a 12. listopadu.
redakce II Úkazy

Leonidy neomezí HST

Očekávaný meteorický déšť roje Leonidy, který má nastat 17. listopadu, neomezí pozorování prováděná Hubble Space Telescope (HST) na oběžné dráze Země. Dalekohled bude natočen tak, že bude sledovat oblohu v opačném směrunež ze kterého budou přilétat meteoroidy. Případnému zásahu tak bude vystavena pouze zadní stěna pláště dalekohledu, tedynejmenší možná plocha. Navíc sluneční panely budou orientovány paralelně k proudu meteorických částic. Pravděpodobnost,že dalekohled bude zasažen částicí, která prorazí jeho hliníkový plášť je odhadnuta na 1:10000. HST se bude během 10hod.maxima aktivity roje věnovat kvasaru vzdálenému 10 miliard svělelných roků.
Zdroj: STScI Press Release no. 98-40 ze dne 10. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Výstup do prostoru z MIRu

Kosmonauté Genadij Padalka a Sergei Avdejev uskutečnili v úterý z MIRu 6hodinový výstup do volného prostoru.Výstup začal v 20:24 SEČ a během něj byl MIR bez lidské posádky. Kosmonauté instalovali francouzkou aparaturu, kterábude sloužit pro zachytávání meteorodů během následujícího meteorického roje Leonidy. Zpět ji dopraví francouzský kosmonaut, který navštíví MIR na začátku příštího roku. Dále byla během výstupu odinstalována některá zařízení v souvislostis postupným uzavíráním stanice a byl vyměněn jeden ze slunečních panelů.
Zdroj: Houston Chronicles ze dne 10. listopadu.
redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k planetce Eros

První snímky planetky Eros pořídila sonda Near Earth Asteroid Rendevouz (NEAR) pomocí multispektrální kameryze vzdálenosti 2,5 miliónů kilometrů od planetky. Na Zemi byla odeslána sekvence snímků trvající 5,3 hodiny a pokrývajícícelou rotační periodu planetky. Snímkování bude pokračovat a poslouží ke zpřesnění dráhy sondy tak, aby se mohla státoběžnicí planetky. Sonda se v současné době nachází ve vzdálenosti 321 miliónů kilometrů od Země. V období od 20. prosince bude 3x zažehnut motor sondy, aby se snížila její rychlost vzhledem k planetce a 10. ledna sonda přejde na oběžnoudráhu kolem planetky.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 10. listopadu.
redakce II Sluneční soustava

První světelná křivka KBO

Astronomům pracujícím na observatoři ESO v La Silla se poprvé v historii podařilo získat světelnou křivku objektu Kuiperovapásu. Objekt, který nese označení 1996 TO66, byl objeven v říjnu 1996 na Havaji. Je to jeden z nejjasnější členůKuiperova pásu, jeho jasnost je kolem 21. magn. Během šesti nocí v srpnu a říjnu 1997 provedl 3,6m dalekohled NTT na ESOpřesná pozorování tělesa vzdáleného 45 AU. Výsledná světelná křivka sestavená z 50 pozorování ukazuje na rotační perioduo něco větší než 6 hodin. Průměr 1996 TO66 je odhadován na 600 km.
Zdroj: ESO Press Photo 41/98 ze dne 5. listopadu.
redakce II Sluneční soustava

Nová pozorování komety Halle-Bopp

Pozorování komety C/1995 O1 Halle-Bopp pokračují pomocí 15-m švédského submilimetrového dalekohledu na observatoři ESO v La Silla. Ukazují velmi silnou aktivitu komety, která se nachází v současné době už ve velké vzdálenosti od Slunce (6,7 AU). Rádiová pozorování umožňují detailně studovat uvolňování různých molekul z jádra komety. Díky tomuse podařilo detekovat (vůbec poprvé u jakékoliv komety) molekuly CH3OH a HCN. Navzdoryvelké vzdálenosti má kometa jasnost mezi 9.-10. mag., což ji činí pozorovatelnou i triedry. Bohužel pouze z jižní polokoule, protože se nachází v souhvězdí Létající ryby.
Zdroj: ESO Press Release 16/98 ze dne 22. října.
redakce II Vzdálený vesmír

Vesmír se rozpíná pomaleji

Vesmír se rozpíná o něco pomaleji, než dosud vyplývalo z měření v rámci klíčového projektu Hubble Space Telescope(HST). Dobrou zprávou je, že tato nižší rychlost rozpínání (a nižší hustota vesmíru) je dostatečná, aby nejstarší hvězdy v kulových hvězdokupách nebyly starší než je stáří vesmíru, jak se dosud zdálo. Špatnou zprávou je, že toto všechno znamená potížepro favorizovanou teorii velkého třesku. K těmto výsledkům dospěl tým astronomů, kteří pomocí HST studovali kvasaroznačený PG 1115+080. Mezi námi a tímto kvasarem leží téměř přesně galaxie, která působí jako gravitační čočka, a která umožnila pozorovat celkem 5 infračervených obrazů kvasaru vzdáleného kolem 10 miliard světelných roků.
Zdroj: STSci Press Release No. 37 ze dne 26. října.
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

První sonda programu New Millenium, sonda Deep Space 1, která odstartovala 24. října pomocí rakety Delta II,pokračuje úspěšně ve svém letu. Krátce po startu byly uvedeny do provotu dvě z celkového počtu 12 nových technologií - sluneční panely a přijímač/vysílač. Drobné problémy s jedním slunečním panelem se podařilo rychle vyřešit. Vyskytly se ještě občasná krátkodobá selhání přístroje určeného pro zaměřování hvězd, který nepatří mezi testované technologie. Ta by všakpodle řídícího týmu neměla mít vliv na průběh mise. Nyní se vše připravuje ke spuštění iontového motoru, ke kterému by mělodojít asi za týden.
Zdroj: Deep Space 1 News .
redakce II Vzdálený vesmír

Želva na novém snímku HST

Hubble Space Telescope (HST) už v minulosti ukázal, že "pohřební rubáše" umírajících hvězd, tedy planetární mlhovinymohou mít nejrůznější podobu. Včera uvolněné snímky to jenom potvrzují. Je na nich zachycena planetární mlhovina NGC 6210,která má velmi bizardní tvar a kterou astronomové popisují jako "želvu polykající ulitu ústřice". První snímek pokrývá celoumlhovinu a ukazuje komplikovanou strukturu obklopující hvězdu, druhý snímek pak zobrazuje detailní pohled na blízké okolítéto hvězdy. Mlhovina NGC 6210 se nachází ve vzdálenosti 6 600 světelných roků od Země a její průměr je 1,6 světelnéhoroku.
Zdroj: STScI Press release no. 36 ze dne 22. října.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »