Přímo na Halloween byl nad chilskou observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) spatřen strašidelný netopýr. Díky svému širokému zornému poli dokázal teleskop VST (VLT Survey Telescope) zachytit tento velký mrak kosmického plynu a prachu, jehož fascinující vzhled připomíná siluetu netopýra.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Rada Evropské jižní observatoře (ESO) jmenovala Andrease Kaufera novým generálním ředitelem ESO. Kaufer, který je v současné době provozním ředitelem ESO, nahradí Xaviera Barconse, který zůstane generálním ředitelem do konce srpna 2026.
Máte představu, jaká je pravděpodobnost, že zachytíte novou kometu pomocí svého fotoaparátu s teleobjektivem? Nejlépe někdy za soumraku a třeba budete i první, kdo ji takto objeví? Zkusme se na to podívat statistikou komet, které byly při objevu jasnější než 15 mag za posledních 10 let (nepočítaje komety z koronografů sond SOHO a STEREO).
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.
Nestává se často, aby byly na obloze snadno vidět dvě komety. Nečekaně jasná kometa C/2025 A6 (Lemmon) se stala příjemným zpestřením říjnové oblohy a přidala se k ní ještě více nenadále také slabší, ale stále poměrně jasná kometa C/2025 R2 (SWAN). Když se konečně udělalo hezky, řada pozorovatelů se na ně konečně podívala a máme i řadu pěkných fotografií od čtenářů. Děkujeme a zde je fotogalerie obou komet.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 10. do 26. 10. 2025. Měsíc bude v novu. Planeta Saturn má nyní prstenec viditelný téměř z boku, Jupiter je ráno velmi vysoko a Venuše nám naopak z ranní oblohy postupně mizí. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) konečně překročila hranici viditelnosti okem a druhá kometa C/2025 R2 (SWAN) je stále výše a viditelná i triedrem. Výborné podmínky má meteorický roj Orionid, jejichž maximum nastává 22. 10. ráno. Slunce je málo aktivní, přesto se objevila nečekaně jasná polární záře viditelná chvíli i pouhým okem. V ČR začíná velká akce spojená s kosmonautikou – Czech Space Week. SpaceX po úspěšném testu Starship IFT-11 bude pracovat na nové verzi nosiče i lodi s vylepšenými motory Raptor V3 a dalšími změnami. K ISS se má vydat nová japonská zásobovací loď HTV-X. V neděli se mění čas zpět na běžný čas 15. poledníku, na kterém žijeme, tedy klasický Středoevropský. Před 50 lety byly poprvé získány snímky povrchu Venuše.
Přestože počasí zatím pozorování této poměrně mimořádně jasné komety nepřeje, brzy se to může změnit, proto přinášíme aktuální informace, jak se kometa vyvíjí a kde ji můžeme pozorovat. Ve světě komet není úplně běžné, aby byla vidět i pouhým okem, takže z tohoto pohledu jde o poměrně mimořádný úkaz, ale je třeba dodat, že takto bude vidět jen obtížně na tmavé obloze za městem nebo na horách a je otázkou, zda se to povede jen zkušeným nebo i laickým pozorovatelům. Největší šance nastane o víkendu, kdy se předpokládá vyjasnění. Ideální čas k hledání komety bude kolem 19:30 SELČ a směr, kterým musíme mít výhled, je 20 stupňů nad severozápadním obzorem.
V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.
Nový díl Rozhovorů o vesmíru opět zanese naši představivost do místa, kolem kterého se vše v naší Galaxii točí: obrovské a jasné hvězdokupy obsahující supermasivní černou díru. Miško Zajaček nám představí spoustu zajímavých objektů, které se v ní nachází, a s pomocí nejnovějších poznatků poodhalí, co jsou G objekty: tajemní obyvatelé centra, kteří se chovají jako hvězdy, ale vypadají jako plyn.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Je Měsíc jen nudná koule na obloze? Omyl. Bez něj bychom možná jen tak nepochopili gravitaci, heliocentrický model ani Einsteinovu teorii relativity. Od lovců mamutů přes Galilea až po misi Apollo – Měsíc byl tichým hybatelem největších objevů v dějinách vědy.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2025 Marcela Bělíka za výjimečný přínos popularizaci astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 11. října 2025 ve 13:30 na 35. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát cenu převezme z rukou předsedkyně České astronomické společnosti Soni Ehlerové, ředitelky Podzimního knižního veletrhu Markéty Hejkalové a vedoucího nakladatelství Knihy Dobrovský Petra Teichmanna.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten nejlepší byl velký oříšek. Ovšem i ten se podařilo rozlousknout a my vám můžeme představit vítěze zářijového kola. Stal se jím fotograf Lukáš Veselý s fotografií „Když se blýská v dáli“.
Pokračování povídání o kupách galaxií, které nás uvede do dalších pozoruhodných skutečností.
V čem jsou kupy galaxií zajímavé a proč se jim astronomové věnují? Jaká je jejich rozsáhlá struktura a na co se výzkum zaměřuje?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Jestliže první polovinu roku 2025 jsme končili pohledem na komety, které běžný smrtelník ani nezkouší hledat, a to ani s pomocí dalekohledu, jak slabé byly, poslední čtvrtina roku slibuje začít opravdovou podívanou. Na obloze totiž zjasnila kometa C/2025 A6 (Lemmon) mnohem více než jsme doufali. Měla by být totiž vidtelná i pouhým okem. Když se na konci srpna vynořila ze záře Slunce další pěkná kometa C/2025 R2 (SWAN) a Martin Mašek na ni zaměřil dalekohled FRAM, zjistili jsme, že v říjnu uvidíme jasné komety rovnou dvě.
Noc vědců 2025 je za námi a české hvězdárny a planetária zažily nebývalý zájem veřejnosti. Tisíce návštěvníků se přišly podívat na hvězdy, vyzkoušet si vědecké experimenty a setkat se s odborníky, kteří jim poodhalili bohatství vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
