Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.
Jednou z nejlépe viditelných stop po dopadu kosmického projektilu na našem Měsíci je kráter Koperník. Při pohledu dalekohledem si ale jen stěží dokážeme představit jeho skutečné rozměry. Jak by to vypadalo, kdybychom jeho střed umístili například do Prahy?
Vážení přátelé astronomie, dovoluji si vás jménem organizátorů pozvat na již 35. Dovolenou s dalekohledem. Letos se setkáme poprvé v areálu Kemp Brdy Věšín, který nám bude k dispozici od soboty 16. srpna do následující soboty 23. srpna. Nové místo s sebou přináší i nové možnosti výletů po okolí a nové zážitky z naší dovolené.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik.
Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.
Na nejnovější sadě snímků pořízených vozítkem Curiosity se marťanskou oblohou prohání bílé, červené i zelené oblaky. Animace pořízená po dobu 16 minut 17. ledna 2025 zachycuje pohyb oblačnosti během 4 426. solu, tedy dne od přistání Curiosity na Marsu. Na zemi se podobným oblakům ve vysoké atmosféře přezdívá noční svítící oblaka (NLC, noctilucent cluds), protože jsou viditelná po západu Slunce v letním období, kdy Slunce ještě svítí na vysoko umístěné ledové krystaly. Také na Zemi v nich vídáme různé barvy, především však modrou a bílou. Marsovské oblaky bývají tvořeny krystaly vodního ledu, ale výše v atmosféře se můžeme setkat i s krystaly suchého ledu, tedy zmrzlého oxidu uhličitého, který je hlavní složkou marsovské atmosféry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2025. Měsíc bude v úplňku. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Aktivita Slunce se snížila, geomagnetické pole narušil jen rychlejší sluneční vítr z velké koronální díry právě mířící k Zemi. Blue Origin má na kontě opět nějaké problémy, jako je rozpad horního stupně New Glenn nebo neotevření padáku New Shepard. Dobře na tom není ani Boeing a potenciální stavba nových SLS. Vymění se pořadí použití kabin Crew Dragon. Před 35 lety pořídil Voyager 1 mozaiku planet Sluneční soustavy.
Nejspíš byste museli žít na Marsu, abyste o superúplňcích ještě neslyšeli. I když tyto úplňky mají s astronomií, natož s geologií, pramálo společného, v tomto videu se na ně podíváme pořádně zblízka.
Hvězdárna v Rokycanech pořádala od sedmdesátých let do roku 2011 kurzy broušení zrcadel a stavby astronomických dalekohledů. Před rokem 1989 to byla jedna z mála legálních možností, jak si opatřit nejdůležitější díly pro jednoduchý přístroj k pozorování oblohy. Postupně však zájem o tyto kurzy upadal s tím, jak mizel jejich někdejší smysl. Bylo to dáno především skokovým rozšířením možností opatřit si kvalitní techniku zahraniční produkce.
Klasické chemicky pekuliární hvězdy mají v atmosférách skvrny s odlišným chemickým složením. Tyto skvrny ovlivňují povrchové rozložení teploty a v principu se také mohou stát důvodem pro výskyt systematických toků plazmatu. Brankica Kubátová ze Stelárního oddělení ASU byla součástí týmu, který se věnoval modelování takové situace.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která učinila NASA pomocí rentgenové observatoře Chandra.
NASA oznámila, že vzorek odebraný z asteroidu Bennu prostřednictvím mise OSIRIS-REx obsahuje směs organických molekul, které jsou základními stavebními kameny života na Zemi. Tento objev poskytuje cenné informace o původu života a vývoji naší Sluneční soustavy.
Hvězdárna v Úpici spolu s Českou bioklimatologickou společností a Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti vás zvou k účasti na tradičním semináři Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Letos se koná již 43. ročník. Místem konání bude tentokrát podkrkonošské město Hostinné a bude se konat v termínu 13. - 15. května 2025.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.
Díky nedávným objevům malých měsíců Saturnu a Jupiteru známe v naší Sluneční soustavě už téměř tři stovky přirozených satelitů, obíhajících své planety. Mohlo by se tedy zdát, že v tak velkém počtu oběžnic snadno najdeme i dvojníka našeho Měsíce. To se nám ale nejspíš nikdy nepodaří, protože způsob vzniku věrného kosmického souseda naší planety, se i podle nejnovějších poznatků jeví jako zcela mimořádný.
Den hvězdáren a planetárií je opět téměř za humny. V letošním roce vychází na pátek 7. března. Datum je vždy vybíráno tak, aby byl Měsíc, jakožto vhodný pozorovací objekt i pro menší děti, okolo první čtvrti, a aby byl pátek. První ročník vyhlásila po domluvě Asociace hvězdáren a planetárií v roce 2019, a tak se letos koná již 7. ročník. Den hvězdáren a planetárií si klade za drobný cíl upozornit na existenci mnoha hvězdáren u nás, které přinášejí zajímavé programy a zážitky. A to nejen pro zájemce o astronomii, ale i, a možná zejména, pro úplné astronomické laiky.
Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
Obálka posledního vydání časopisu Astropis nás vítá snímkem komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) z dalekohledu FRAM na Kanárských ostrovech pořízeného 14. října 2024. Časopis přináší klasický přehled astronomického dění Letošní pohled na vesmír vloni z pera Dr. Jiřího Grygara a Mgr. Davida Onřicha.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.
Lunární dílna je pořad našeho předního odborníka a popularizátora v oboru výzkumu Měsíce. V tomto díle Lunární dílny se od Pavla Gabzdyla dozvíme, co nám Měsíc ve spolupráci se Zemí a Sluncem připravil pro rok 2025. Tím nejdůležitějším úkazem bude bezesporu úplné zatmění Měsíce, které nastane 7. září. Pro skutečné lunární nadšence pak nabídne Měsíc v první polovině roku i pohled na zajímavou část své odvrácené strany.
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
