28. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 7. 7. ve 21:29 SELČ. V sobotu 11. 7. po půlnoci vyjde ve společnosti Plejád. V praxi to znamená, že v místech s dobrým výhledem k obzoru spatříme jeho zužující se srpek těsně u hvězdy Atlas a přibližně v 1:35 SELČ se zpoza Sluncem neosvětlené strany vynoří hvězda Pleione (5 mag). Další slabší členky Plejád, jasnosti 6,6 a 7,5 mag se ještě vynoří kolem 1:52. Je třeba připomenout, že vše se odehrává ještě nízko u obzoru. Každopádně půjde o hezký úkaz i pro triedr a záběry teleobjektivem s krajinou nebo budovami.

Planety
Merkur (kolem 5 mag) není pozorovatelný a směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Ta nastane v noci na 13. 7. Bude slabě vidět v koronografu SOHO LASCO C3.
Venuše (–4,1 mag) je nízko, ale ještě dobře viditelná nízko nad obzorem. 9. července se dostává nejblíže hvězdě Regulus, nejjasnější v souhvězdí Lva.
Mars (1,3 mag) je ráno za svítání nízko v souhvězdí Býka pod Plejádami.
Jupiter (–1,8 mag) je nepozorovatelný. Blíží se úhlově ke Slunci (konjunkce 29. 7.).
Saturn (0,8 mag) je ráno asi 20 stupňů nad východem až jihovýchodem. 8. 7. bude v jeho blízkosti Měsíc.
Uran (5,8 mag) je slabý, ale už dohledatelný dalekohledem nízko za svítání. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je ráno vpravo od Saturnu, takže jej můžeme hledat dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Aktivní oblasti s velkými skvrnami nás opravdu potešily, ale už nám zapadají. Mezitím se na východní straně vynořila další aktivní oblast a uvítala nás erupcí kategorie X1. Uvidíme, jak to zde bude v týdnu vypadat. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka byla poměrně výrazná, ale často krytá našimi oblaky a bouřemi. Třeba se nějaká opět objeví v čase po 22. hodině nebo za ranního svítání.

Kosmonautika a sondy

Japonská kosmická sonda Hayabusa 2 v neděli 5. 7. úspěšně minula planetku Torifune. Agentura JAXA chystá tiskovou konferenci s prvními výsledky průletu na pondělní dopoledne.

Mezitím víme, že čínská sonda Tianwen 2 se dostala do těsné blízkosti planetky Kamoʻoalewa. Toto těleso je známé jako dočasný miniměsíček naší planety. Číňané zatím mlčí, o úspěšném srovnání rychlostí sondy s planetkou víme jen díky odposlouchávání zájemců s velkými radioteleskopy (např. AMSAT-DL v Bochumi s jejich 20m anténou).

7. července je v plánu start rakety Falcon 9 s misí mnoha malých družic Transporter-17. Jednou z družic je také studentský cubesat KOSTKA, který poprvé navrhovali a stavěli studenti. „KOSTKA je prvním projektem našeho týmu YSpace z Vysokého učení technického v Brně. Cílem této mise je být prvním českým satelitem navrženým a sestrojeným výhradně studenty a vypuštěným na oběžnou dráhu. Na své palubě ponese komponenty vyvinuté přímo členy týmu, které budou doplněny o již ozkoušené součástky předních českých vesmírných firem. Během celého procesu vývoje se snažíme vytvořit síť mezi akademickou sférou a rychle se rozvíjejícím kosmickým průmyslem v České republice, která poskytne cenné příležitosti a zkušenosti všem zúčastněným stranám.“

3. července úspěšně odstartovala z podvěsu letounu raketa Pegasus XL a tím začala mise družice LINK. Její úkol je pokusit se spojit s gama observatoří SWIFT a zvýšit její oběžnou dráhu. Letoun Lockheed L-1011 TriStar společnosti Northrop Grumman upravený k vypouštění raket Pegasus odstartoval z tichomořského atolu Kwajalein.

Poslední raketa Atlas V ve verzi 551 odstartovala 1. července s družicemi Amazon Leo. Byl to poslední let s jednomotorovým horním stupněm Centaur. Raketa v této konfiguraci se podílela na mnoha zajímavých startech, například New Horizons k Plutu, nebo marsovských vozidel Curiosity a Perseverance. Pro síť Amazon Leo, která se potýká se zpožděním i pro dosud nelétající rakety New Glenn a Vulcan, je vynesení 224 družic pomocí Atlasů V významným přínosem. V současnosti již existuje pouze šest nosičů Atlas V ve verzi N22 upravených pro dvoumotorový stupeň Centaur a kosmickou loď Starliner, která ale zatím také nelétá.

Výstup Američanů Jessicy Meir a Chrise Williamse z paluby ISS byl 30. 6. úspěšný a povedlo se vymenit nefunkční kloub kanadské robotické paže.

Kosmotýdeník Kosonautix.cz připomíná konec první z řady evropských družic Sentinel: „Po 12 letech výjimečné služby dosáhla radarová družice Sentinel-1A programu Copernicus konce své mise. Družice, původně navržená s životností sedm let, překonala očekávání nejen svou odolností, ale i mimořádným dopadem svých dat. Ta prohloubila naše chápání měnících se podmínek na naší planetě, podpořila širokou škálu provozních služeb a položila základy pro řadu vědeckých objevů.“

Výročí

7. července 1816 (210 let) se narodil švýcarský astronom Johann Rudolf Wolf. Známý je výzkumem slunečních skvrn. Pro počet skvrn a jejich skupin se používá wolfovo číslo.

8. července 2011 (15 let) se uskutečnil poslední start raketoplánu v programu Space Shuttle. Raketoplán Atlantis odstartoval na misi STS-135 k ISS.

9. července 1911 (115 let) se narodil teoretický fyzik John Archibald Wheeler. Je autorem názvu černá díra pro gravitačně zhroucený objekt. Z jeho úst nám přibyly do slovníku i pojmy červí díra nebo kvantová pěna.

Výhled na příští týden 

Měsíc a Venuše

Výročí: Giuseppe Piazzi

Výročí: Dawn u Vesty

Výročí: Emil Škrabal

Výročí: John Glenn

Výročí: Gemini 10

Výročí: Edward Ch. Pickering

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).