Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2021

27. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 7. července 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 7. do 11. 7. 2021. Měsíc bude v novu. Večer září nízko nad severozápadem jasná Venuše blížící se do konjunkce se slabým Marsem. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Jas Merkuru po elongaci vzrostl a mohl by být vidět na denní obloze. Sluneční aktivita je nízká, ale mohli jsme pozorovat krásnou skvrnu. K ISS dorazila nákladní loď Progress MS-17. Čínští kosmonauti vykonali výstup do kosmu ze stanice Tiangong. V neděli 11. července má proběhnout první let raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty i pasažéry do výšky nad 80 km. Před 110 lety se narodil fyzik John Wheeler, mimo jiné autor pojmu černá díra pro gravitačně zhroucený objekt.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 10. července ve 3:17 SELČ. Jestli bude jeho tenký srpek vidět v neděli 10. 7. vpravo od Venuše je s otazníkem, podle počasí.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). Ráno kolem čtvrté hodiny jsou kolem jižního obzoru Saturn (0,3 mag) a vlevo od něj jasnější Jupiter (−2,7 mag), který je dokonce už 25° vysoko. Na denní obloze bude možná dostupný Merkur, jehož jasnost se v týdnu přehoupne do záporných magnitud.

Aktivita Slunce je nízká, i když koncem týdne se zvýšila díky nové aktivní oblasti, která mezitím zapadla. Ještě stihla vyprodukovat první erupci třídy X po čtyřech letech. Bylo potěšením sledovat přesun větší skvrny přes sluneční kotouč. Uvidíme, co přinese další týden. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

6. července je Země nejdál od Slunce, v odsluní, 152 100 532 km. Neprojeví se to sice v letních teplotách, protože na ty má vliv fakt, že severní polokoule je nyní přikloněna ke Slunci, ale je to zajímavá shoda okolností.

Noční svítící oblaka ozdobila oblohu několikrát v uplynulém týdnu. Symbolicky po slunovratu tak máme vrchol sezóny NLC.

NLC 3. 7. 2021 Autor: Antonín Hušek
NLC 3. 7. 2021
Autor: Antonín Hušek

Noční svítící oblaka 3. 7. 2021 Autor: Pavel Prokop
Noční svítící oblaka 3. 7. 2021
Autor: Pavel Prokop

Kosmonautika

Raketa Sojuz-2.1b startuje 1. července 2021 s 36 družicemi sítě OneWeb
Raketa Sojuz-2.1b startuje 1. července 2021 s 36 družicemi sítě OneWeb
Raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter 2 vynesla ve středu 30. června 80 družic.

Raketa Sojuz-2.1a vynesla nákladní loď Progress MS-17. Ta ve čtvrtek 1. července zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice. Naopak 6. července má přistát nákladní Cargo Dragon z mise CRS-22.

30. června odstartovala také raketa LauncherOne. Její start proběhl z podvěsu letounu Boeing 747.

1. července proběhl start rakety Sojuz-2.1b s 36 družicemi sítě OneWeb. Velice pěkné záběry na spaliny rakety se naskytly lidem na dálném východě.

3. 7. proběhl úspěšný čínský start. Raketa CZ-2D se čtyřmi družicemi pro snímkování Země.

4. července proběhl výstup do volného kosmu také na čínské stanici Tiangong. Čínští kosmonauti Liou Po-ming a Tchang Chung-po byli v kosmickém prostředí po dobu 6 hodin a 46 minut, část z toho uvnitř budované stanice. Michal Václavík na twitteru uvedl, že jde teprve o druhou EVA v historii čínské kosmonautiky. Při té první v roce 2008 z paluby Šen-čou 7 dokonce Číňani vyzkoušeli jeden svůj a jeden ruský skafandr. Tentokrát již proběhl výstup ve skafandrech čistě čínské provenience.

11. července se otevírá startovní okno pro raketoplán VSS Unity. Ten vyvíjela společnost Virgin Galactic jako tzv. SpaceShipTwo. Od úspěchu SpaceShipOne v roce 2004 uběhlo hodně let. Přišel vývoj nového nosiče – letadla White Knight Two (dnes VMS Eve) i raketoplánu. Pak přišla nehoda, která vše zdržela, jinak už by se dávno létalo nad 100 km. Místo toho tu máme poněkud těžkou VSS Unity, která dokáže letět alespoň do 80 km, což lze v USA již vyhodnotit jako let na hranice kosmu. Už se však staví nový, lehčí exemplář, který kýžené lety do kosmu konečně přinese. Na palubě bude poprvé krom dvojice pilotů i čtyřčlenná skupina testovacích pasažérů v tomto složení: šéfka výcviku astronautů Beth Moses, šéfinženýr Colin Benett, víceprezidentka Sirisha Bandla a samozřejmě zakladatel a člověk stojící za úspěchem SpaceShipOne Richard Branson. Na případném úspěchu Virgin Galactic asi nic nepokazí ani plánovaný let do výšky nad 100 km, který plánuje firma Blue Origin na 20. červenec. Jejich New Shepard má být tedy prvním skutečným komerčním suborbitálním skokem do vesmíru. Přejme oběma mnoho úspěchů, vždyť při obou startech poletí na palubě zajímavé osobnosti.

SpaceShipTwo VSS Unity při testu raketového motoru Autor: Virgin Galactic
SpaceShipTwo VSS Unity při testu raketového motoru
Autor: Virgin Galactic

Následující týden by mohl být téměř v čínské režii, nebýt Virgin Galactic. 5. 7. by měla odstartovat raketa CZ-4C s družicí Fengyun-3E. 7. 7. má startovat raketa CZ-3C s družicí Tianlian-1 a 9. 6. má letět raketa CZ-6 s družicemi Ningxia-1 a Zhongzi-2. Do toho se možná přidá ještě raketa Shuang Quxian-1, jejíž start je uvažován 10. 7.

Start nového modulu MLM-U, zvaného Nauka, mířícího k ISS, byl odložen z 15. 7. o několik dnů. Při závěrečných přípravách ke startu bylo zjištěno, že nedošlo k zakrytí senzorů ochrannou tepelnou izolací. Nauku provází potíže už více než 10 let, takže případný odklad o pár dní už je jen symbolickou tečkou za všemi odklady.

Modul MLM-U Nauka v červnu 2021 v přípravné hale Autor: RKK Energia
Modul MLM-U Nauka v červnu 2021 v přípravné hale
Autor: RKK Energia

Výročí

5. července 2016 (5 let) došlo k navedení sondy Juno na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Její výzkum planety stále pokračuje a nyní se plánují průlety kolem jeho největších měsíců. Kromě studia vnitřního složení planety nebo jejího magnetického pole nám asi nejvíce zůstanou v mysli fantastické záběry atmosféry z kamery JunoCam.

7. července 1816 (205 let) se narodil švýcarský astronom Johann Rudolf Wolf. Známý je výzkumem slunečních skvrn. Pro počet skvrn a jejich skupin se používá wolfovo číslo.

9. července 1911 (110 let) se narodil teoretický fyzik John Archibald Wheeler. Je autorem názvu černá díra pro gravitačně zhroucený objekt. Z jeho úst nám přibyly do slovníku i pojmy červí díra nebo kvantová pěna.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce, Venuše a Marsu
  • výročí: Dawn u Vesty
  • výročí: Emil Škrabal
  • výročí: John Glenn
  • výročí: Gemini 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Johann Wolf, John Wheeler, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »