Astronomové změřili množství uhlíku a kyslíku v atmosféře exoplanety
Autor: Sci-News.com
Při použití infračerveného spektrometru Immersion GRating INfrared Spectrometer (IGRINS) instalovaného na dalekohledu Gemini South Observatory na Cerro Pachon v Chile změřili astronomové poměr množství uhlíku vzhledem k vodíku (C/H) a kyslíku vůči vodíku (O/H) v atmosféře exoplanety WASP-77Ab typu horkého Jupitera. Stejnou metodou budou v budoucnu objevovány v atmosférách planet mimo Sluneční soustavu plyny biologického původu.
WASP-77Ab je gravitačně vázaný plynný obr zhruba 1,2krát větší a 1,8krát hmotnější než planeta Jupiter ve Sluneční soustavě. Obíhá kolem hvězdy WASP-77A spektrální třídy G8 jednou za 1,36 dne. Hvězda je známa také pod označením TOI-398, BD-07 436A a TYC 4697-201-1; soustava je vzdálená od Země 344 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Velryby.
„WASP-77Ab je typem exoplanety označované jako horký Jupiter, protože se podobá Jupiteru ve Sluneční soustavě, avšak s vysokou teplotou asi 1 100 °C,“ uvádějí Michael Line z Arizona State University a jeho spolupracovníci.
Astronomové se rozhodli změřit složení atmosféry exoplanety WASP-77Ab aby zjistili, jaké prvky jsou v ní přítomny; porovnávali ji přitom s hvězdou, okolo které obíhá.
„V důsledku své velikosti a teploty jsou planety typu horkého Jupitera skvělými laboratořemi pro měření obsahu atmosférických plynů a testování našich teorií vzniku planet,“ dodává Michael Line. „Potřebovali jsme si položit trochu jiné otázky. A naše analýzy schopností dalekohledu Gemini South ukázaly, že můžeme získat mimořádně přesná měření atmosféry.“
Autor: P. Smith/M. Line/S. Selkirk/ASU
Na základě spolehlivých měření vody a oxidu uhelnatého v atmosféře planety WASP-77Ab byli vědci schopni odhadnout poměry množství C/H a O/H, čemuž odpovídá atmosférický poměr uhlíku ke kyslíku C/O = 0,59 (sluneční hodnota je 0,55).
„Toto množství bylo v souladu s našimi očekáváními a přibližně stejné jako u hostitelské hvězdy,“ říká Michael Line. „Tato práce představuje průkopnickou ukázku toho, jak budeme v nepříliš vzdálené budoucnosti měřit u potenciálně obyvatelných planet přítomnost plynů biologického původu, jako je kyslík a metan.“
Vědecká práce byla publikována v časopise Nature.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
