Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové změřili množství uhlíku a kyslíku v atmosféře exoplanety

Astronomové změřili množství uhlíku a kyslíku v atmosféře exoplanety

Umělecké ztvárnění exoplanety typu horkého jupitera
Autor: Sci-News.com

Při použití infračerveného spektrometru Immersion GRating INfrared Spectrometer (IGRINS) instalovaného na dalekohledu Gemini South Observatory na Cerro Pachon v Chile změřili astronomové poměr množství uhlíku vzhledem k vodíku (C/H) a kyslíku vůči vodíku (O/H) v atmosféře exoplanety WASP-77Ab typu horkého Jupitera. Stejnou metodou budou v budoucnu objevovány v atmosférách planet mimo Sluneční soustavu plyny biologického původu.

WASP-77Ab je gravitačně vázaný plynný obr zhruba 1,2krát větší a 1,8krát hmotnější než planeta Jupiter ve Sluneční soustavě. Obíhá kolem hvězdy WASP-77A spektrální třídy G8 jednou za 1,36 dne. Hvězda je známa také pod označením TOI-398, BD-07 436A a TYC 4697-201-1; soustava je vzdálená od Země 344 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Velryby.

WASP-77Ab je typem exoplanety označované jako horký Jupiter, protože se podobá Jupiteru ve Sluneční soustavě, avšak s vysokou teplotou asi 1 100 °C,“ uvádějí Michael Line z Arizona State University a jeho spolupracovníci.

Astronomové se rozhodli změřit složení atmosféry exoplanety WASP-77Ab aby zjistili, jaké prvky jsou v ní přítomny; porovnávali ji přitom s hvězdou, okolo které obíhá.

V důsledku své velikosti a teploty jsou planety typu horkého Jupitera skvělými laboratořemi pro měření obsahu atmosférických plynů a testování našich teorií vzniku planet,“ dodává Michael Line. „Potřebovali jsme si položit trochu jiné otázky. A naše analýzy schopností dalekohledu Gemini South ukázaly, že můžeme získat mimořádně přesná měření atmosféry.“

Ilustrace ukazuje, jak byla získána informace o atmosféře exoplanety WASP-77Ab na základě pozorování Autor: P. Smith/M. Line/S. Selkirk/ASU
Ilustrace ukazuje, jak byla získána informace o atmosféře exoplanety WASP-77Ab na základě pozorování
Autor: P. Smith/M. Line/S. Selkirk/ASU
Na základě využití spektrometru IGRINS na dalekohledu Gemini South astronomové pozorovali tepelné záření během oběhu planety WASP-77Ab kolem mateřské hvězdy. Tento přístroj shromažďuje informace o přítomnosti a relativním množství různých plynů v její atmosféře.

Na základě spolehlivých měření vody a oxidu uhelnatého v atmosféře planety WASP-77Ab byli vědci schopni odhadnout poměry množství C/H a O/H, čemuž odpovídá atmosférický poměr uhlíku ke kyslíku C/O = 0,59 (sluneční hodnota je 0,55).

„Toto množství bylo v souladu s našimi očekáváními a přibližně stejné jako u hostitelské hvězdy,“ říká Michael Line. „Tato práce představuje průkopnickou ukázku toho, jak budeme v nepříliš vzdálené budoucnosti měřit u potenciálně obyvatelných planet přítomnost plynů biologického původu, jako je kyslík a metan.“

Vědecká práce byla publikována v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Gemini South, Složení atmosféry exoplanety, Exoplaneta WASP-77Ab


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »