Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové změřili množství uhlíku a kyslíku v atmosféře exoplanety

Astronomové změřili množství uhlíku a kyslíku v atmosféře exoplanety

Umělecké ztvárnění exoplanety typu horkého jupitera
Autor: Sci-News.com

Při použití infračerveného spektrometru Immersion GRating INfrared Spectrometer (IGRINS) instalovaného na dalekohledu Gemini South Observatory na Cerro Pachon v Chile změřili astronomové poměr množství uhlíku vzhledem k vodíku (C/H) a kyslíku vůči vodíku (O/H) v atmosféře exoplanety WASP-77Ab typu horkého Jupitera. Stejnou metodou budou v budoucnu objevovány v atmosférách planet mimo Sluneční soustavu plyny biologického původu.

WASP-77Ab je gravitačně vázaný plynný obr zhruba 1,2krát větší a 1,8krát hmotnější než planeta Jupiter ve Sluneční soustavě. Obíhá kolem hvězdy WASP-77A spektrální třídy G8 jednou za 1,36 dne. Hvězda je známa také pod označením TOI-398, BD-07 436A a TYC 4697-201-1; soustava je vzdálená od Země 344 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Velryby.

WASP-77Ab je typem exoplanety označované jako horký Jupiter, protože se podobá Jupiteru ve Sluneční soustavě, avšak s vysokou teplotou asi 1 100 °C,“ uvádějí Michael Line z Arizona State University a jeho spolupracovníci.

Astronomové se rozhodli změřit složení atmosféry exoplanety WASP-77Ab aby zjistili, jaké prvky jsou v ní přítomny; porovnávali ji přitom s hvězdou, okolo které obíhá.

V důsledku své velikosti a teploty jsou planety typu horkého Jupitera skvělými laboratořemi pro měření obsahu atmosférických plynů a testování našich teorií vzniku planet,“ dodává Michael Line. „Potřebovali jsme si položit trochu jiné otázky. A naše analýzy schopností dalekohledu Gemini South ukázaly, že můžeme získat mimořádně přesná měření atmosféry.“

Ilustrace ukazuje, jak byla získána informace o atmosféře exoplanety WASP-77Ab na základě pozorování Autor: P. Smith/M. Line/S. Selkirk/ASU
Ilustrace ukazuje, jak byla získána informace o atmosféře exoplanety WASP-77Ab na základě pozorování
Autor: P. Smith/M. Line/S. Selkirk/ASU
Na základě využití spektrometru IGRINS na dalekohledu Gemini South astronomové pozorovali tepelné záření během oběhu planety WASP-77Ab kolem mateřské hvězdy. Tento přístroj shromažďuje informace o přítomnosti a relativním množství různých plynů v její atmosféře.

Na základě spolehlivých měření vody a oxidu uhelnatého v atmosféře planety WASP-77Ab byli vědci schopni odhadnout poměry množství C/H a O/H, čemuž odpovídá atmosférický poměr uhlíku ke kyslíku C/O = 0,59 (sluneční hodnota je 0,55).

„Toto množství bylo v souladu s našimi očekáváními a přibližně stejné jako u hostitelské hvězdy,“ říká Michael Line. „Tato práce představuje průkopnickou ukázku toho, jak budeme v nepříliš vzdálené budoucnosti měřit u potenciálně obyvatelných planet přítomnost plynů biologického původu, jako je kyslík a metan.“

Vědecká práce byla publikována v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Gemini South, Složení atmosféry exoplanety, Exoplaneta WASP-77Ab


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »