Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Chilská MASCARA otevírá oči
Jiří Srba Vytisknout článek

Chilská MASCARA otevírá oči

Mozaika snímků získaných kamerami systému MASCARA zachycuje téměř celou oblohu.
Autor: ESO/G. J. Talens and G. Otten

Na observatoři La Silla v Chile byl uveden do provozu nový systém MASCARA (Multi-site All-Sky CAmeRA) pro detekci extrasolárních planet. Zařízení bude pátrat po exoplanetách, které z našeho pohledu přecházejí přes disk své jasné mateřské hvězdy. Na základě získaných pozorování by měl vzniknout katalog cílů vhodných pro další výzkum.

Nový lovec exoplanet na observatoři La Silla spatřil první světlo

V červnu roku 2016 uzavřela ESO dohodu s Leiden University o umístění stanice systému MASCARA na observatoři ESO/La Silla v Chile s cílem využít excelentních pozorovacích podmínek pro širokoúhlé pozorování jižní oblohy. V nedávné době byla nově instalovaným systémem provedena první úspěšná testovací pozorování.  

Stanice systému MASCARA v Chile je v pořadí druhá, která již zahájila svá pozorování. První pracuje na severní polokouli na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy). Každá stanice se skládá ze sady kamer umístěných v kontejneru s kontrolovaným vnitřním prostředím a umožňuje sledování téměř celé oblohy pozorovatelné z daného stanoviště [1]

Abychom mohli efektivně pokrýt celou oblohu, potřebujeme stanice umístit jak na severní tak na jižní polokouli,“ říká Ignas Snellen (Leiden University), vedoucí projektového týmu MASCARA. „Díky druhé stanicí umístěné na La Silla jsme nyní schopni monitorovat téměř všechny jasnějších hvězdy prakticky na celé obloze.“

MASCARA je systém pro vyhledávání extrasolárních planet, který byl postaven pracovníky Leiden University v Nizozemí. Jeho kompaktní a levná konstrukce vypadá jednoduše, ale jedná se o inovativní, flexibilní a vysoce spolehlivé zařízení. Srdcem systému je pětice digitálních kamer s běžnými fotografickými objektivy. Díky nim MASCARA pořizuje opakovaná měření jasnosti tisíců hvězd a v získaných datech pátrá po jemných poklesech vyvolaných případným přechodem neznámé planety přes disk mateřské hvězdy.

Pětice kamer, které tvoří systém MASCARA. S použitím širokoúhlých objektivů je možné takto snímat téměř celou oblohu viditelnou z daného stanoviště. Autor: ESO/G. J. Talens
Pětice kamer, které tvoří systém MASCARA. S použitím širokoúhlých objektivů je možné takto snímat téměř celou oblohu viditelnou z daného stanoviště.
Autor: ESO/G. J. Talens

Tato metoda hledání exoplanet je označována jako tranzitní fotometrie (transit photometry). Na základě provedených měření lze přímo určit velikost planety i parametry její dráhy. U jasnějších systémů je tímto způsobem možné (na základě následných pozorování velkými dalekohledy, jakým je třeba ESO/VLT) zkoumat i základní vlastnosti atmosféry objevené planety.

Hlavním úkolem systému MASCARA je hledání extrasolárních planet u nejjasnějších hvězd na obloze, což je pozorování, které dosud neprováděl žádný přístroj ani na povrchu, ani ve vesmíru. Cílovou populací jsou extrasolární planety typu 'horký Jupiter' (hot Jupiter), tedy mohutná tělesa fyzikálně podobná Jupiteru, která však obíhají s periodou pouhých několika hodin v těsné blízkosti svých mateřských hvězd, což způsobuje jejich vysokou povrchovou teplotu. Desítky horkých Jupiterů byly již objeveny metodou měření radiálních rychlostí (radial velocity), jelikož přítomnost takového typu planety má mimořádný (a tedy snadno měřitelný) gravitační vliv na mateřskou hvězdu.

O planetách objevených metodou radiálních rychlostí toho zatím příliš mnoho zjistit neumíme. Zkoumání takových systémů by vyžadovalo podstatné zlepšení možností přímého zobrazení, aby bylo vůbec možné oddělit slabé světlo chladné staré planety od záře mateřské hvězdy,“ doplňuje Ignas Snellen. „Planety, které přecházejí přes disk své hvězdy, se zkoumají mnohem snadněji.“

Systém MASCARA je však schopen objevovat také exoplanety o velikosti Neptunu nebo dokonce typu super-Země. Předpokládá se, že výsledným produktem celého projektu bude katalog nejjasnějších blízkých cílů, o který se při svých pozorováních budou opírat budoucí zařízení zaměřená především na detailní charakteristiku atmosfér těchto extrasolárních planet.

Poznámky

[1] MASCARA je schopná sledovat hvězdy až do jasnosti 8,4 mag – tedy asi 10krát slabší stálice, než je možné pozorovat pouhým okem na tmavé obloze. Díky své koncepci je MASCARA ve srovnání s jinými přístroji méně citlivá na atmosférické podmínky a může provádět pozorování dokonce na obloze částečně pokryté oblačností. Tím se zvyšuje počet nocí, během kterých může být zařízení používáno.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Ignas Snellen; Leiden Observatory; Postbus 9513, 2300 RA Leiden, The Netherlands; Email: snellen@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1722



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Exoplanety, MASCARA, Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »