Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Družice COROT objevila svoji první exoplanetu

Družice COROT objevila svoji první exoplanetu

Kresba přechodu exoplanety, objevené družicí COROT, přes kotouček hvězdy.
Kresba přechodu exoplanety, objevené družicí COROT, přes kotouček hvězdy.
Evropská astronomická družice COROT poskytla první informace o obří planetě, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce a první „špetku“ mimořádně přesných seismických informací o vzdálené – Slunci podobné hvězdě. Neočekávaná přesnost ještě nezpracovaných dat naznačuje, že družice COROT bude schopna objevit kamenné planety – snad dokonce tak malé jako Země – a možná poskytne i hrubé informace o jejich chemickém složení.

Astronomická družice COROT, která je společným projektem organizací CNES a ESA, má dva vědecké cíle. Prvním úkolem je hledání planet mimo naši Sluneční soustavu. Družice poskytuje široké možnosti objevování planet jako je Země. Výzkum také poskytne doposud nejkomplexnější informace o vnitřní stavbě jiných hvězd, než je Slunce. Obou cílů bude dosaženo analýzou světelné křivky pozorované hvězdy.

Světelná křivka hvězdy, získaná družicí COROT, na jejímž základě byla objevena exoplaneta.
Světelná křivka hvězdy, získaná družicí COROT, na jejímž základě byla objevena exoplaneta.

První exoplaneta, detekovaná družicí COROT, byla objevena na základě náhlého poklesu intenzity světla pozorované hvězdy, když planeta opakovaně přecházela před hvězdou a částečně ji svým „tělem“ zakrývala. Výzkum hvězdného nitra pomocí tzv. astroseismologie byl uskutečněn analýzou oscilací světelného záření hvězdy. Oscilace jsou způsobovány konvekčními proudy uvnitř hvězdy a jsou ovlivňovány vnitřní stavbou hvězdy a její rotací.

Hlavní význam družice COROT spočívá v nepřetržitém pozorování vybraných cílů na určené části oblohy. Pozorování byla zahájena před 60 dny. Další výhodou družice je přesnost, s jakou je schopna změny jasnosti hvězd měřit.

První exoplaneta, kterou družice COROT objevila, obdržela označení „COROT-Exo-1b“. Jedná se o velmi horkou plynnou obří planetu (takové planety označujeme termínem „horký Jupiter“), jejíž průměr 1,78krát převyšuje průměr planety Jupiter. Obíhá kolem žlutého trpaslíka podobného Slunci, jehož průměr dosahuje 1,2 průměru našeho Slunce. Oběžná doba planety je však velice krátká: jeden oběh vykoná za 1,5 dne! Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 1500 světelných let v souhvězdí Jednorožce. Za využití pozemních spektroskopických pozorování bylo zjištěno, že hmotnost exoplanety odpovídá 1,3násobku hmotnosti Jupitera.

„Data, která jsme nyní publikovali, nejsou ještě zpracovaná, avšak jsou správná,“ říká Malcolm Fridlund z ESA. „Ukazují, že palubní systémy družice pracují lépe, než jsme očekávali – v některých případech až 10krát lépe, než činila předstartovní očekávání. To bude mít mimořádný dopad na výsledky celé mise.“

Všechny zdroje šumu a poruch nemohly ještě být vzaty v úvahu při zpracování napozorovaných dat. Tato první exoplaneta však byla detekována během jedné hodiny sledování s chybou pouhých 5 stotisícin. Až budou všechny korekce zapracovány do změřené světelné křivky, pak chyba klesne na jednu stotisícinu. Z toho je zřejmé, že planety velikosti Země – 3krát menší než se původně předpokládalo – budou zcela jistě v dosahu družice COROT. Družice může být také schopná – za určitých okolností – registrovat jemné variace ve světle hvězdy, způsobené osvětlením hvězdy odraženým světlem planety. Analýza těchto nepatrných variací může poskytnout určité náznaky chemického složení exoplanety.

Také kvalita astro-seismických dat je velmi vysoká. Vynikající data o „hvězdotřesení“ byla získána během prvních 60 dnů pozorování s minimální chybou menší než jedna milióntina.

Družice COROT také pozorovala jasnou Slunci podobnou hvězdu nepřetržitě po dobu 50 dnů. Pozorování ukázala velké neočekávané variace svítivosti v časové škále několika dnů. Tyto variace mohou mít souvislost s magnetickou aktivitou hvězdy. Družice COROT tak dosáhla maximálního výkonu pro dalekohled daného průměru.

Předběžná analýza oscilací svítivosti hvězdy zřetelně ukazuje na seismické znaky, typické pro Slunce. Tato analýza může nakonec vědcům pomoci usoudit na vnitřní stavbu hvězd a jejich věk.

Družice COROT byla vypuštěna 27. 12. 2006 pomocí ruské rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 895 až 906 km nad zemským povrchem. Vědecká pozorování družice zahájila 3. února letošního roku.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »