Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dvě exoplanety na jedné dráze

Dvě exoplanety na jedné dráze

KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)
Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava velmi odlišná od těch doposud objevených. Dvě z jejích předpokládaných planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy. Pokud se tento objev potvrdí, podepřelo by to teorii, že Země kdysi "okupovala" svoji oběžnou dráhu kolem Slunce společně s tělesem velikosti Marsu, které se s ní později srazilo, což mělo za následek vznik našeho Měsíce.

Zmíněné planety jsou součástí planetárního systému se čtyřmi planetami, který obdržel předběžné označení KOI-730. Obíhají kolem mateřské hvězdy podobné Slunci v periodě 9,8 dne nachlup ve stejných vzdálenostech, přičemž jedna následuje druhou v úhlu 60° (je tedy o jednu šestinu oběžné dráhy pozadu).

Může za to gravitační působení jednotlivých těles. Když jedno těleso (planeta) obíhá kolem mnohem hmotnějšího objektu (hvězdy), existuje v takové soustavě dvou těles pět bodů (tzv. Lagrangeova librační centra), z nichž dva leží na oběžné dráze planety. V nich může třetí těleso zaujmout dlouhodobě stabilní polohu. Jeden librační bod (L4) se nachází 60° před menším tělesem, druhý 60° za ním (L5) ve směru jeho oběhu. To je například případ skupiny asteroidů ve Sluneční soustavě (tzv. Trojanů), nacházejících se v obdobných bodech dráhy planety Jupiter kolem Slunce. A takových případů bychom ve Sluneční soustavě našli více.

Představme si podrobněji jednotlivé planety. KOI-730.01 obíhá ve vzdálenosti 0,12 AU s periodou 14,84 dne a její průměr je odhadován na 3,1 průměru Země. KOI-730.04 krouží ve vzdálenosti 0,076 AU s oběžnou dobou 7,38 dne, její průměr odpovídá 1,8 průměru Země.

V úvodu článku jsme se však zmiňovali o druhé dvojici exoplanet (KOI-730.02 a KOI-730.03) na společné (ko-orbitální) oběžné dráze ve vzdálenosti 0,092 AU s dobou oběhu 9,84 dne. Průměry obou planet se odhadují na 2,3 a 2,5 průměru Země.

Teoreticky se může látka v protoplanetárním disku, obklopujícím nově zrozenou hvězdu, zformovat do planet na společné oběžné dráze, avšak žádný takový případ nebyl doposud pozorován. "Planetární soustavy jako tato nejsou ve vesmíru běžné, protože toto je zatím jediný případ, který jsme objevili," říká Jack Lissauer (NASA, Ames Research Center in Mountain View, Kalifornie). Jack Lissauer se svými spolupracovníky popsal planetární soustavu KOI-730 v článku pro časopis Astrophysical Journal.

Richard Gott a Edward Belbruno (Princeton University) říkají, že možná máme důkaz takového jevu i v našem vlastním kosmickém okolí, doslova "za humny". Náš Měsíc se podle současných představ zformoval v době zhruba 50 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy, a to z kosmického "smetí", vytvořeného v důsledku srážky mladé Země s tělesem velikosti planety Mars. Počítačové simulace napovídají, že kosmický impaktor (přezdívaný Theia) musel narazit do Země malou rychlostí. Podle Gotta a Belbruna to mohlo nastat pouze v případě, že Theia měla svůj původ v čelním čí následném Lagrangeově libračním bodě (L4 nebo L5) na dráze Země kolem Slunce.

Srazí se někdy planety v soustavě KOI-730 za vzniku měsíce u větší z nich? "To by bylo senzační," říká Richard Gott. Může se to stát, avšak počítačové simulace, které prováděl Bob Vanderbei na Princeton University spíše naznačují, že planety budou pokračovat v obíhání kolem mateřské hvězdy stále ve stejné poloze vůči sobě přinejmenším příštích 2,22 miliónu roků.

Nicméně ke srážkám exoplanet u jiných hvězd pravděpodobně dochází. Několik pozorování hvězd v infračerveném oboru lze vysvětlit tak, že se v jejich blízkosti srazily dvě planety. Zda přitom vznikl měsíc, to zatím zjistit neumíme.

Zdroj: newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »