Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Téměř nepravděpodobný objev nové planety mimo Sluneční soustavu, která by mohla po spirální dráze spadnout na svoji mateřskou hvězdu asi za 500 000 roků, se podařil skotským astronomům. Na objevu se podílel mezinárodní tým astronomů včetně University of St Andrews.

Nově nalezená obří planeta obíhá kolem mateřské hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti 400 světelných roků od Země v souhvězdí Fénix na jižní obloze. Byla objevena v rámci britského projektu WASP, na kterém se podílí i univerzita St Andrews. Pozorování se uskutečnila pomocí dalekohledů na Kanárských ostrovech a v Jihoafrické republice.

Nová exoplaneta obdržela označení WASP-18b. Je to planeta tak hmotná a obíhá tak blízko mateřské hvězdy, že zcela určitě zanikne při pádu na hvězdu, k níž se blíží po spirální dráze.

Astronomové z University of St Andrews rovněž vypočítali, že vzájemná gravitační interakce mezi hvězdou a planetou nakonec způsobí naprosté přiblížení planety ke hvězdě a tím její zánik. Planeta se může srazit s hvězdou a stát se součástí její atmosféry, případně může být ještě před definitivním přiblížením do těsné blízkosti gravitací hvězdy "roztrhána" a kolem hvězdy se vytvoří prstenec podobný útvaru, jaký můžeme pozorovat kolem planety Saturn. V každém případě není osud exoplanety záviděníhodný.

Andrew Collier Cameron, profesor University of St Andrews, říká: "Toto je další z neobvyklých exoplanet, objevených v rámci projektu WASP. Situace je zde analogická slapovému tření, které v soustavě Země-Měsíc způsobuje postupné zpomalování rotace Země, v důsledku čehož se Měsíc po spirální dráze nepatrně od Země vzdaluje.

"Avšak v případě exoplanety WASP-18b je situace opačná. Protože rychlost rotace hvězdy je pomalejší než rychlost oběhu exoplanety, rotace hvězdy se postupně zvyšuje a planeta se po spirální dráze přibližuje k jejímu povrchu."

Podobně jako Měsíc (společně se Sluncem) způsobuje na Zemi příliv a odliv, exoplaneta WASP-18b způsobuje na povrchu hvězdy posouvající se výduť, vysokou desítky km nad rovníkem hvězdy, čímž urychluje její rotaci. Sama se přitom neustále blíží k povrchu hvězdy.

Exoplaneta WASP-18b je 10krát hmotnější než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne za dobu kratší než jeden pozemský den (zhruba za 22,5 hodiny) ve vzdálenosti pouhé 3 milióny km (pro porovnání: planeta Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km). Nově objevená exoplaneta patří do velmi početné skupiny exoplanet, označovaných jako "horký jupiter" - jedná se o hmotné planety, které se zformovaly poměrně daleko od své hvězdy, avšak postupem času migrovaly do vnitřních oblastí planetárních soustav, do těsné blízkosti mateřské hvězdy.

Stáří její mateřské hvězdy WASP-18 je zhruba 1 miliarda roků. Profesor Cameron pokračuje: "Zatím nevíme, jak dlouho bude ještě planeta existovat, protože jsme doposud zcela neporozuměli tomu, jakým způsobem slapové síly působí na Slunce a další hvězdy. Může to být půl miliónu roků, nebo také půl miliardy let. Avšak pokud je změna její spirální dráhy rychlá, budeme schopni tyto odchylky zaznamenat již během následujících pěti až deseti let."

Zdroj: www.physorg a sciencenow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »