Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta na grilu
Petr Kubala Vytisknout článek

Exoplaneta na grilu

Kresba: HD 80606b
Kresba: HD 80606b
Kosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.

Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, naměřil během pouhých šesti hodin změnu teploty atmosféry z 500° na více než 1 1 200°C, tedy o neuvěřitelných 700°C! Atmosféry některých exoplanet již byly zkoumány a to díky HST a právě kosmickému dalekohledu Spitzer. Nedávno se to pak povedlo i dvěma vědeckým týmům s využitím pozemských dalekohledů (viz článek Výzkum atmosfér exoplanet: Země - vesmír 1:1). Tentokrát je to ale poprvé, co se astronomům podařilo sledovat změnu počasí v atmosféře exoplanety v reálném čase.

Exoplanetu HD 80606b objevil v roce 2001 tým pod vedením Dominique Naefa z Ženevské observatoře pomoci metody měření radiálních rychlostí. Exoplaneta svou oběžnou drahou připomíná spíše kometu než planetu. Její dráha se mění v rozmezí 0,03 až 0,85 AU (= astronomické jednotky, střední vzdálenosti Slunce - Země). Tento fakt je pro astronomy poměrně nezvyklý. Planety naší Sluneční soustavy totiž obíhají po oběžných drahách, které sice jsou eliptického tvaru, ale velmi málo protáhlé, téměř kruhové. Je to ale ve vesmíru běžné? Nebo jsou pro planety spíše typické protáhlé eliptické dráhy jako je tomu u HD 80606b? To zatím nelze s určitostí říci. Do dnešních dní se nám podařilo objevit něco přes 300 exoplanet, což je ale stále velmi malý vzorek.

Okolo své mateřské hvězdy oběhne HD 80606b jednou za 111 dní. Rychlost planety při jejím oběhu není konstantní ale mění se. Nejvyšší je v době, kdy se nachází nejblíže svému slunci a naopak nejmenší rychlost dosahuje planeta v nejvzdálenějším bodě své dráhy. Je to důsledek 2. Keplerova zákona.

Kosmický dalekohled Spitzer se na exoplanetu zaměřil v listopadu roku 2007. V té době se exoplaneta nacházela velmi blízko svého slunce. Na základě měření se podařilo zjistit, že atmosféra planety za pouhých 6 hodin změnila teplotu o 700°C! To poměrně jednoznačně ukazuje na fakt, že HD 80606b má atmosféru, schopnou velmi rychle absorbovat a ztrácet teplo.

Mateřská hvězda HD 80606 se nachází ve vzdálenosti asi 190 světelných let směrem v souhvězdí Velké Medvědice a je součástí binárního systému. Díky její jasnosti (cca 9 mag) je dostupná i menším dalekohledem.

V polovině února navíc zřejmě nastane přechod planety přes mateřskou hvězdu. Díky tomu poklesne jasnost hvězdy, což by měli mít možnost pozorovat i astronomové amatéři, vybavení CCD kamerou. V České republika taková pozorování koordinuje sekce Proměnných hvězd a exoplanet ČAS, která již vypsala pozorovací kampaň.

Zdroj: sciencedaily.com

Převzato ze stránek exoplanety.cz




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »