Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta na grilu
Petr Kubala Vytisknout článek

Exoplaneta na grilu

Kresba: HD 80606b
Kresba: HD 80606b
Kosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.

Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, naměřil během pouhých šesti hodin změnu teploty atmosféry z 500° na více než 1 1 200°C, tedy o neuvěřitelných 700°C! Atmosféry některých exoplanet již byly zkoumány a to díky HST a právě kosmickému dalekohledu Spitzer. Nedávno se to pak povedlo i dvěma vědeckým týmům s využitím pozemských dalekohledů (viz článek Výzkum atmosfér exoplanet: Země - vesmír 1:1). Tentokrát je to ale poprvé, co se astronomům podařilo sledovat změnu počasí v atmosféře exoplanety v reálném čase.

Exoplanetu HD 80606b objevil v roce 2001 tým pod vedením Dominique Naefa z Ženevské observatoře pomoci metody měření radiálních rychlostí. Exoplaneta svou oběžnou drahou připomíná spíše kometu než planetu. Její dráha se mění v rozmezí 0,03 až 0,85 AU (= astronomické jednotky, střední vzdálenosti Slunce - Země). Tento fakt je pro astronomy poměrně nezvyklý. Planety naší Sluneční soustavy totiž obíhají po oběžných drahách, které sice jsou eliptického tvaru, ale velmi málo protáhlé, téměř kruhové. Je to ale ve vesmíru běžné? Nebo jsou pro planety spíše typické protáhlé eliptické dráhy jako je tomu u HD 80606b? To zatím nelze s určitostí říci. Do dnešních dní se nám podařilo objevit něco přes 300 exoplanet, což je ale stále velmi malý vzorek.

Okolo své mateřské hvězdy oběhne HD 80606b jednou za 111 dní. Rychlost planety při jejím oběhu není konstantní ale mění se. Nejvyšší je v době, kdy se nachází nejblíže svému slunci a naopak nejmenší rychlost dosahuje planeta v nejvzdálenějším bodě své dráhy. Je to důsledek 2. Keplerova zákona.

Kosmický dalekohled Spitzer se na exoplanetu zaměřil v listopadu roku 2007. V té době se exoplaneta nacházela velmi blízko svého slunce. Na základě měření se podařilo zjistit, že atmosféra planety za pouhých 6 hodin změnila teplotu o 700°C! To poměrně jednoznačně ukazuje na fakt, že HD 80606b má atmosféru, schopnou velmi rychle absorbovat a ztrácet teplo.

Mateřská hvězda HD 80606 se nachází ve vzdálenosti asi 190 světelných let směrem v souhvězdí Velké Medvědice a je součástí binárního systému. Díky její jasnosti (cca 9 mag) je dostupná i menším dalekohledem.

V polovině února navíc zřejmě nastane přechod planety přes mateřskou hvězdu. Díky tomu poklesne jasnost hvězdy, což by měli mít možnost pozorovat i astronomové amatéři, vybavení CCD kamerou. V České republika taková pozorování koordinuje sekce Proměnných hvězd a exoplanet ČAS, která již vypsala pozorovací kampaň.

Zdroj: sciencedaily.com

Převzato ze stránek exoplanety.cz




O autorovi



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »