Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta na grilu
Petr Kubala Vytisknout článek

Exoplaneta na grilu

Kresba: HD 80606b
Kresba: HD 80606b
Kosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.

Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, naměřil během pouhých šesti hodin změnu teploty atmosféry z 500° na více než 1 1 200°C, tedy o neuvěřitelných 700°C! Atmosféry některých exoplanet již byly zkoumány a to díky HST a právě kosmickému dalekohledu Spitzer. Nedávno se to pak povedlo i dvěma vědeckým týmům s využitím pozemských dalekohledů (viz článek Výzkum atmosfér exoplanet: Země - vesmír 1:1). Tentokrát je to ale poprvé, co se astronomům podařilo sledovat změnu počasí v atmosféře exoplanety v reálném čase.

Exoplanetu HD 80606b objevil v roce 2001 tým pod vedením Dominique Naefa z Ženevské observatoře pomoci metody měření radiálních rychlostí. Exoplaneta svou oběžnou drahou připomíná spíše kometu než planetu. Její dráha se mění v rozmezí 0,03 až 0,85 AU (= astronomické jednotky, střední vzdálenosti Slunce - Země). Tento fakt je pro astronomy poměrně nezvyklý. Planety naší Sluneční soustavy totiž obíhají po oběžných drahách, které sice jsou eliptického tvaru, ale velmi málo protáhlé, téměř kruhové. Je to ale ve vesmíru běžné? Nebo jsou pro planety spíše typické protáhlé eliptické dráhy jako je tomu u HD 80606b? To zatím nelze s určitostí říci. Do dnešních dní se nám podařilo objevit něco přes 300 exoplanet, což je ale stále velmi malý vzorek.

Okolo své mateřské hvězdy oběhne HD 80606b jednou za 111 dní. Rychlost planety při jejím oběhu není konstantní ale mění se. Nejvyšší je v době, kdy se nachází nejblíže svému slunci a naopak nejmenší rychlost dosahuje planeta v nejvzdálenějším bodě své dráhy. Je to důsledek 2. Keplerova zákona.

Kosmický dalekohled Spitzer se na exoplanetu zaměřil v listopadu roku 2007. V té době se exoplaneta nacházela velmi blízko svého slunce. Na základě měření se podařilo zjistit, že atmosféra planety za pouhých 6 hodin změnila teplotu o 700°C! To poměrně jednoznačně ukazuje na fakt, že HD 80606b má atmosféru, schopnou velmi rychle absorbovat a ztrácet teplo.

Mateřská hvězda HD 80606 se nachází ve vzdálenosti asi 190 světelných let směrem v souhvězdí Velké Medvědice a je součástí binárního systému. Díky její jasnosti (cca 9 mag) je dostupná i menším dalekohledem.

V polovině února navíc zřejmě nastane přechod planety přes mateřskou hvězdu. Díky tomu poklesne jasnost hvězdy, což by měli mít možnost pozorovat i astronomové amatéři, vybavení CCD kamerou. V České republika taková pozorování koordinuje sekce Proměnných hvězd a exoplanet ČAS, která již vypsala pozorovací kampaň.

Zdroj: sciencedaily.com

Převzato ze stránek exoplanety.cz




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »