Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

HD188753_1.jpg
Astronomové NASA objevili planetu, z jejíhož povrchu je možné postupně pozorovat západy a východy tří "sluncí". Tato nová exoplaneta má označení HD 188753 Ab. Jedná se o první známou planetu, která se nachází v klasickém systému tří hvězd, v tzv. trojhvězdě.

Kresba zachycuje pohled z hypotetického měsíce, obíhajícího kolem nově objevené exoplanety. Jedná se o obří planetu (na obrázku je její část vlevo nahoře), která byla objevena pomocí dalekohledu Keck I o průměru 10 m, nacházejícího se na Mauna Kea (Havajské ostrovy). Planeta obíhá kolem hlavní hvězdy, která je nejhmotnější a nejteplejší z trojice hvězd. Na obrázku již zapadá pod obzor za kopce vpravo dole. Má bílou barvu. Druhá hvězda je mnohem dále, je méně hmotná a také chladnější, zdá se menší a má žlutou barvu. Třetí hvězda systému se nachází ve stejné vzdálenosti jako druhá hvězda, je ještě menší a studenější, na obrázku je znázorněna oranžovo-červenou barvou. Dvě vzdálenější hvězdy obíhají navzájem kolem společného těžiště a společně krouží kolem hlavní hvězdy po vzdálenější dráze než objevená exoplaneta.

"Pohled na oblohu z povrchu objevené exoplanety by byl jistě velmi vzrušující: postupně bychom mohli pozorovat východy a západy tří sluncí," říká Maciej Konacki (California Institute of Technology, Pasadena), který planetu objevil.

"Je to dobrá zpráva pro planety," dodává Shri Kulkarni, který dohlíží na výzkum, jenž provádí Konacki. "Planety mohou existovat v nejrůznějším prostředí kosmického prostoru, které doposud nebylo důkladně prozkoumáno." Kulkarni je členem týmu NASA, připravujícího vypuštění astronomické observatoře SIM PlanetQuest, která bude mít za úkol pátrat po planetách zemského typu.

Systémy, tvořené více hvězdami, jsou ve vesmíru poměrně časté. Patří mezi ně více než polovina všech hvězd. Nejbližší hvězda ke Slunci - Proxima Centauri - je rovněž členem trojnásobného hvězdného systému.

"Vícenásobné hvězdné systémy nejsou příliš populární u lovců exoplanet," říká Konacki. "Obtížně se zjišťuje, zda kolem nich obíhají případné planety. Astronomové navíc předpokládají, že se jedná o prostředí nevhodné pro přítomnost exoplanet."

HD188753_2.jpg

Nová exoplaneta patří do skupiny tzv. "horkých Jupiterů", tj. obřích plynných planet, obíhajících v těsné blízkosti mateřské hvězdy. V tomto případě vykoná exoplaneta HD 188753 Ab jeden oběh kolem hvězdy za 3,3 dne. Již zmiňovaná dvojhvězda oběhne kolem hlavní hvězdy za 25,7 roku, přičemž obě složky dvojhvězdy oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 156 dnů.

Toto hvězdné "cirkusové trio" je směstnáno do velmi malé oblasti. V naší Sluneční soustavě by se vešlo do prostoru mezi Sluncem a planetou Saturn. Jak se mohla tak těsná čtveřice objektů vytvořit, je otázkou. Astronomové předpokládají, že planeta původně vznikla ve větší vzdálenosti, následně pak migrovala do vnitřních oblastí soustavy. Doposud astronomové objevili exoplanety u 20 dvojhvězd - exoplaneta v systému trojhvězdy je zatím unikátní. Objev byl učiněn na základě zjištěných změn radiálních rychlostí hvězdy z rozboru jejího spektra.

Soustava tří hvězd se nachází ve vzdálenosti 149 světelných roků v souhvězdí Labutě. Hmotnosti hvězd se pohybují od 2/3 do 1 hmotnosti Slunce. Hmotnost exoplanety byla určena na 1,14 hmotnosti planety Jupiter.

Zdroj: www.nasa.gov a planetquest.jpl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »