Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta téměř s hmotností Země?

Exoplaneta téměř s hmotností Země?

Exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb v představě malíře.
Exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb v představě malíře.
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. I takto bych mohl uvést následující článek o upřesnění hmotnosti jedné exoplanety. Byla objevena v roce 2007 a její hmotnost byla tehdy určena na 3,3 hmotnosti Země. Dne 19. 1. 2009 byla publikována zpráva o upřesnění její hmotnosti na 1,4 hmotnosti Země! Avšak již o dva dny později, kdy jsem chtěl zveřejnit překlad tohoto článku, bylo již zase všechno jinak. V době internetu se zkrátka informace šíří rychlostí blesku. I přesto uvedený článek zveřejňujeme.

Nejmenší planety, obíhající kolem obyčejných hvězd podobných Slunci, mohou být mnohem menší, než se doposud předpokládalo. Nové analýzy naznačují, že jedna z objevených kamenných planet může mít hmotnost pouhých 1,4 hmotnosti Země - tedy méně než polovinu původně určené hmotnosti. Další pozorování v příštích měsících by měla tento předpoklad prověřit.

Většina známých exoplanet (k dnešnímu dni jich známe 335) jsou planety typu velkých plynných obrů, jejichž hmotnosti stokrát převyšují hmotnost Země, a které byly objeveny metodou měření změn radiálních rychlostí, jež má na svědomí gravitační působení "neviditelné" planety na pozorovanou hvězdu.

Avšak v roce 2008 astronomové objevili planetu, jejíž hmotnost byla odhadnuta na pouhé 3,3 hmotnosti Země. Planeta s exotickým označením MOA-2007-BLG-192-Lb byla prohlášena za nejlehčí známou exoplanetu, nepočítáme-li objevená malá tělesa obíhající kolem některých pulsarů - což jsou v podstatě "mrtvé" hvězdy, v jejich nitrech již neprobíhají termojaderné reakce.

Vznik gravitační mikročočky.
Vznik gravitační mikročočky.

Exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb byla detekována pomocí metody, označované termínem "gravitační mikročočka". Lze ji využít v případě, že jedna hvězda přechází při pohledu ze Země přesně před vzdálenější hvězdou. Světelný paprsek ze vzdálenější hvězdy je v gravitačním poli bližší hvězdy zakřiven a jasnost hvězdy zesílena v průběhu úkazu, trvajícího několik dnů až týdnů. Bližší hvězda tedy působí jako čočka. Pokud však kolem bližší hvězdy obíhá planeta, její gravitační pole se může "připojit" ke gravitaci hvězdy, což se projeví několikahodinovým zjasněním vzdálenější hvězdy. Na světelné křivce hvězdy se objeví podružný "vrchol".

Soustava MOA-2007-BLG-192-L se nachází v souhvězdí Střelce, ve vzdálenosti zhruba 3 000 světelných let od Země.

Těžší hvězda - lehčí planeta

Počítačová analýza takovýchto pozorování zabere spoustu času včetně určení parametrů planety a hvězdy, jejich vzájemné vzdálenosti i vzdálenosti mateřské hvězdy od Země.

Zpočátku byl vědecký tým přesvědčen, že tou bližší hvězdou je hnědý trpaslík - objekt příliš malý na to, aby se v jeho nitru zapálily termojaderné reakce jako u normálních hvězd. Na základě tohoto předpokladu dospěli astronomové k závěru, že exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb má hmotnost 3,3 hmotnosti Země. I tak se jednalo o doposud nejlehčí objevenou exoplanetu.

Avšak větší počet nedávných pozorování naznačoval, že mateřská hvězda je ve skutečnosti mnohem hmotnější, než si astronomové původně mysleli. Jedná se o hvězdu typu tzv. červeného trpaslíka, jejíž hmotnost je odhadována na 0,09 hmotnosti Slunce. Informoval o tom minulý týden člen výzkumného týmu Jean-Philippe Beaulieu z Paris Astrophysical Institute na zasedání Královské astronomické společnosti v Londýně (Royal Astronomical Society, London).

Z následných výpočtů vyplynulo, že hmotnost exoplanety bude nejspíš 1,4 hmotnosti Země. To z ní dělá nejpodobnějšího dvojníka naší Země ze všech známých planet, obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce (vezmeme-li v úvahu i planety ve Sluneční soustavě, pak se Zemi nejvíce podobá svými parametry Venuše). Můžeme jen spekulovat, zda je planeta obklopena hustou atmosférou a zda se na jejím povrchu může nacházet kapalný oceán.

Největší cíl

"Výsledky to jsou významné, neboť se jedná o nejmenší hmotnosti planet, jaké byly doposud detekovány a velice se blíží k hmotnosti Země," říká Scott Gaudi (Ohio State University in Columbus). "Samozřejmě pátrání po exoplanetách, jejichž hmotnost se co nejvíce podobá Zemi, je největším cílem pro lovce exoplanet. K tomuto cíli jsme se již velmi přiblížili."

Vědecký tým plánuje získat podrobnější data o mateřské hvězdě, kolem níž obíhá exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb, pomocí dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na severu Chile. Jedná se o čtveřici dalekohledů, jejichž objektivy mají průměry 8 m. Pozorování by se měla uskutečnit v dubnu či květnu letošního roku.

Pokud budou analýzy astronomů potvrzeny, vyjasní se také otázka, zda na této malé planetě může existovat život. Protože mateřskou hvězdou je velmi slabě svítící červený trpaslík, planeta bude pravděpodobně zmrzlá - a to i v případě, že by obíhala kolem hvězdy ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá Venuše kolem Slunce.

Objev exoplanety OGLE-2005-BLG-390Lb.
Objev exoplanety OGLE-2005-BLG-390Lb.

Podobným způsobem - metodou gravitační mikročočky - byla například v roce 2005 objevena exoplaneta o hmotnosti 5,5krát převyšující hmotnost Země. Exoplaneta dostala označení OGLE-2005-BLG-390Lb. Nachází se v souhvězdí Štíra, ve vzdálenosti zhruba 21 500 světelných roků. Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti 2 až 4 astronomické jednotky AU (v naší Sluneční soustavě by její dráha ležela mezi drahami planet Mars a Jupiter). Z obrázku je patrné, jak se na světelné křivce hvězdy prozradila přítomnost planety v podobé "hrbu" na sestupné fázi křivky.

O objevu exoplanety MOA-2007-BLG-192-Lb se více dozvíte v článku Exoplaneta pouze 3krát hmotnější než Země!.

O "odvolání" upřesněné hodnoty exoplanety viz tato informace.

Zdroj: www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »