Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety nadále překvapují astronomy

Exoplanety nadále překvapují astronomy

exoplanety-jadra.jpg
Během srovnávací analýzy chemického složení exoplanet typu "horkého Jupitera" a složení hvězd, kolem nichž obíhají, se podařilo evropským astronomům objevit několik zajímavých zákonitostí. Vědci předpokládají, že získané výsledky mohou vést k přehodnocení současné teorie vzniku planet.

Astronomové objevili již 188 planet mimo naši Sluneční soustavu. Mezi nimi je i 10 exoplanet, které byly objeveny na základě poklesu jasnosti pozorované hvězdy díky tomu, že došlo k přechodu neviditelné planety před kotoučkem hvězdy - tzv. tranzit (obdobou je pozorování přechodu Merkuru či Venuše přes sluneční disk). Předpokladem je seřazení Země, exoplanety a hvězdy do jedné přímky. Z tohoto důvodu je možné pozorovat především přechody obřích exoplanet, jejichž dráhy se nacházejí poměrně blízko mateřské hvězdy. Planety tohoto typu označují astronomové termínem "horký Jupiter". Touto metodou doposud objevené exoplanety mají hmotnosti v rozmezí od 110 do 430 hmotností Země. Častěji se však hmotnosti exoplanet vyjadřují v hmotnostech Jupitera, největší planety Sluneční soustavy. Jupiter svojí hmotností 318krát převyšuje hmotnost Země.

Nehledě zatím na malý počet tranzitních planet, mohou však být klíčem k poznání procesu formování planetárních soustav. Zatím totiž pouze u těchto planet jsme schopni určit nejen jejich přibližnou hmotnost, ale i průměr. Tyto veličiny pak umožní vypočítat jejich střední hustotu a odhadnout jejich chemické složení. Avšak pro získání přesných údajů je nutné znát ještě vnitřní strukturu planet.Situace je o to složitější, že nemáme dostatečné množství informací o chování látky při mimořádně vysokých tlacích (tlak uvnitř obřích planet více než miliónkrát převyšuje hodnotu atmosférického tlaku na zemském povrchu). Při předběžných výzkumech devíti tranzitních exoplanet, známých v dubnu 2006, se podařilo více či méně přesně určit strukturu pouze u nejméně hmotné planety. Jak se ukázalo, je složena z masivního jádra, složeného z těžkých kovů (o hmotnosti přibližně 70 hmotností Země) a z obálky, složené z vodíku a helia, jejíž hmotnost dosahuje 40 hmotností Země. Také bylo známo, že ze zbývajících 8 exoplanet se 6 skládá především z vodíku a helia, podobně jako Jupiter či Saturn, avšak hmotnosti jejich případných jader se nepodařilo určit. Poslední dvě obří exoplanety se ukázaly být příliš hmotné a jejich stavbu nelze popsat jednoduchými modely.

Porovnáním všech dosavadních předběžných údajů a zahrnutím do výpočtů dvou mimořádně hmotných planet poprvé tým evropských astronomů, jehož vedoucím byl Tristan Guillot (CNRS), určil, že všech 9 tranzitních planet má podobné vlastnosti, tj. že jsou složeny z jader o hmotnosti od 0 (jádro chybí nebo je příliš malé) do 100 hmotností Země a z plynných obálek. Z toho vyplývá, že některé planety typu "horkého Jupitera" musí obsahovat mnohem více těžkých kovů, než se předpokládalo. Při porovnání hmotnosti těžkých kovů v planetách s obsahem kovů v jejich mateřských hvězdách astronomové rovněž objevili určitou korelaci. Planety, které se zformovaly na oběžných drahách kolem hvězd, které obsahují podobné množství kovů, jako například naše Slunce, obsahují ve svém nitru malá jádra. Naopak planety, které vznikly kolem hvězd, obsahujících 2 až 3krát více kovů než Slunce, mají ve svém nitru jádra mnohem větších rozměrů.

Současné modely vzniku planet nemohou vysvětlit přítomnost velkého množství těžkých kovů v planetách typu "horký Jupiter". Takto získané výsledky svědčí o tom, že je nutno současné modely formování planetárních soustav přepracovat.

Tato korelace mezi složením hvězdného a planetárního materiálu bude nejspíše potvrzena při dalších objevech exoplanet astrometrickou metodou (sledováním poklesu jasnosti hvězdy při "zastínění" planetou - tzv. tranzit). Je zajímavé, že výsledky dosavadních pozorování vysvětlují, proč je těžké tyto planety objevit pozemními pozorovacími prostředky: většina těchto exoplanet obsahuje ve svém nitru velmi hmotné jádro, a proto mají menší rozměry, než astronomové doposud předpokládali. V říjnu tohoto roku se plánuje vypuštění kosmické observatoře COROT. Tato astronomická družice by měla podle předpokladu objevit a určit charakteristiky několika desítek tranzitních exoplanet v okolí cizích hvězd včetně planet malých rozměrů a planet na vzdálených oběžných drahách.

Na závěr je nutné říci několik slov o desáté objevené tranzitní exoplanetě XO-1b, která byla objevena teprve nedávno pomocí velmi levného amatérsky vyrobeného dalekohledu. Jedná se o mimořádně velkou planetu, obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Výzkumy ukázaly, že má ve svém nitru velmi malé jádro, což zcela zapadá do nastíněné korelace mezi chemickým složením materiálu, ze kterého vznikla hvězda a planeta.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »