Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
Dvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich "slunce".

V obou případech astronomové pozorovali exoplanetu HAT-P-7b, která obíhá kolem hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti přibližně 1000 světelných roků od Země. Exoplaneta byla objevena v roce 2008 metodou tzv. tranzitu (tj. přechodu planety před kotoučkem hvězdy, při němž došlo k nepatrnému poklesu jasnosti pozorované hvězdy). Exoplaneta HAT-P-7b patří do skupiny tzv. "horkých jupiterů". Její hmotnost dosahuje 1,8 hmotnosti Jupiteru, její průměr je 1,4 průměru planety Jupiter. Jeden oběh kolem hvězdy vykoná za 2,2 dne. To mj. znamená, že se nachází velice blízko hvězdy, která ji zahřívá na vysokou teplotu přibližně 2 730 K.

Autoři první práce, která byla publikována v časopise The Astrophysical Journal Letters, vychází z dat, získaných pomocí japonského dalekohledu Subaru. Prostřednictvím počítačového modelování dospěli astronomové k závěru, že existují pouze dvě možnosti sklonu oběžné dráhy kolem hvězdy. První varianta předpokládá sklon oběžné dráhy k rovině rovníku hvězdy zhruba 180°. Fakticky to znamená, že planeta obíhá nad rovníkem hvězdy, avšak pohybuje se v opačném směru, než rotuje hvězda. Druhá varianta je neméně exotická - úhel sklonu oběžné dráhy může být téměř 90°. To znamená, že planeta obíhá kolem hvězdy po polární dráze (nad oběma póly).

Podle vyjádření vědců nejednoznačnost v určení sklonu oběžné dráhy souvisí s tím, že data, která jsou k dispozici, neumožňují přesně určit polohu rotační osy hvězdy vzhledem k pozemskému pozorovateli. Různé možné směry rotační osy hvězdy umožňují různým způsobem interpretovat dráhu planety HAT-P-7b. Vedoucím týmu astronomů byl Joshua Winn (Massachusetts Institute of Technology, MIT).

Druhá skupina astronomů, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Publications of the Astronomical Society of Japan, rovněž vychází ze stejných údajů jako první skupina. Jejich modely však umožňují interpretovat data odlišným způsobem: astronomové jsou přesvědčeni, že exoplaneta obíhá po dráze se sklonem 227°. V tomto případě planeta HAT-P-7b jednoznačně obíhá retrográdně, tj. proti směru rotace mateřské hvězdy. Vedoucím tohoto týmu astronomů byl Norio Narita (National Astronomical Observatory of Japan).

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
13. 8. 2009, tj. jeden den před publikováním výše uvedených prací, se objevila informace o objevu první exoplanety, obíhající v protisměru. Pozorování, uskutečněná pomocí dalekohledu NASA, umožnila astronomům určit, že oběžná dráha exoplanety WASP-17b je skloněna pod úhlem 150°. Kromě toho WASP-17b zřejmě patří mezi nejméně "husté" známé exoplanety. Její hmotnost dosahuje pouhých 0,6 hmotnosti planety Jupiter při průměru 1,5 až 2krát větším, než je průměr Jupiteru. V důsledku toho vychází průměrná hustota exoplanety přibližně 0,08 až 0,19 g/cm3 (což je téměř 70krát méně než hustota Země). Pro porovnání: nejnižší průměrnou hustotu mezi planetami Sluneční soustavy má Saturn: 0,687 g/cm3.

Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti pouhých 7 miliónů km (tj. 8krát blíže než Merkur kolem Slunce) jednou za 3,7 dne.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki a www.hindu.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »