Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
Dvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich "slunce".

V obou případech astronomové pozorovali exoplanetu HAT-P-7b, která obíhá kolem hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti přibližně 1000 světelných roků od Země. Exoplaneta byla objevena v roce 2008 metodou tzv. tranzitu (tj. přechodu planety před kotoučkem hvězdy, při němž došlo k nepatrnému poklesu jasnosti pozorované hvězdy). Exoplaneta HAT-P-7b patří do skupiny tzv. "horkých jupiterů". Její hmotnost dosahuje 1,8 hmotnosti Jupiteru, její průměr je 1,4 průměru planety Jupiter. Jeden oběh kolem hvězdy vykoná za 2,2 dne. To mj. znamená, že se nachází velice blízko hvězdy, která ji zahřívá na vysokou teplotu přibližně 2 730 K.

Autoři první práce, která byla publikována v časopise The Astrophysical Journal Letters, vychází z dat, získaných pomocí japonského dalekohledu Subaru. Prostřednictvím počítačového modelování dospěli astronomové k závěru, že existují pouze dvě možnosti sklonu oběžné dráhy kolem hvězdy. První varianta předpokládá sklon oběžné dráhy k rovině rovníku hvězdy zhruba 180°. Fakticky to znamená, že planeta obíhá nad rovníkem hvězdy, avšak pohybuje se v opačném směru, než rotuje hvězda. Druhá varianta je neméně exotická - úhel sklonu oběžné dráhy může být téměř 90°. To znamená, že planeta obíhá kolem hvězdy po polární dráze (nad oběma póly).

Podle vyjádření vědců nejednoznačnost v určení sklonu oběžné dráhy souvisí s tím, že data, která jsou k dispozici, neumožňují přesně určit polohu rotační osy hvězdy vzhledem k pozemskému pozorovateli. Různé možné směry rotační osy hvězdy umožňují různým způsobem interpretovat dráhu planety HAT-P-7b. Vedoucím týmu astronomů byl Joshua Winn (Massachusetts Institute of Technology, MIT).

Druhá skupina astronomů, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Publications of the Astronomical Society of Japan, rovněž vychází ze stejných údajů jako první skupina. Jejich modely však umožňují interpretovat data odlišným způsobem: astronomové jsou přesvědčeni, že exoplaneta obíhá po dráze se sklonem 227°. V tomto případě planeta HAT-P-7b jednoznačně obíhá retrográdně, tj. proti směru rotace mateřské hvězdy. Vedoucím tohoto týmu astronomů byl Norio Narita (National Astronomical Observatory of Japan).

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
13. 8. 2009, tj. jeden den před publikováním výše uvedených prací, se objevila informace o objevu první exoplanety, obíhající v protisměru. Pozorování, uskutečněná pomocí dalekohledu NASA, umožnila astronomům určit, že oběžná dráha exoplanety WASP-17b je skloněna pod úhlem 150°. Kromě toho WASP-17b zřejmě patří mezi nejméně "husté" známé exoplanety. Její hmotnost dosahuje pouhých 0,6 hmotnosti planety Jupiter při průměru 1,5 až 2krát větším, než je průměr Jupiteru. V důsledku toho vychází průměrná hustota exoplanety přibližně 0,08 až 0,19 g/cm3 (což je téměř 70krát méně než hustota Země). Pro porovnání: nejnižší průměrnou hustotu mezi planetami Sluneční soustavy má Saturn: 0,687 g/cm3.

Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti pouhých 7 miliónů km (tj. 8krát blíže než Merkur kolem Slunce) jednou za 3,7 dne.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki a www.hindu.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »