Exoplanety obíhající v protisměru

V obou případech astronomové pozorovali exoplanetu HAT-P-7b, která obíhá kolem hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti přibližně 1000 světelných roků od Země. Exoplaneta byla objevena v roce 2008 metodou tzv. tranzitu (tj. přechodu planety před kotoučkem hvězdy, při němž došlo k nepatrnému poklesu jasnosti pozorované hvězdy). Exoplaneta HAT-P-7b patří do skupiny tzv. "horkých jupiterů". Její hmotnost dosahuje 1,8 hmotnosti Jupiteru, její průměr je 1,4 průměru planety Jupiter. Jeden oběh kolem hvězdy vykoná za 2,2 dne. To mj. znamená, že se nachází velice blízko hvězdy, která ji zahřívá na vysokou teplotu přibližně 2 730 K.

Autoři první práce, která byla publikována v časopise The Astrophysical Journal Letters, vychází z dat, získaných pomocí japonského dalekohledu Subaru. Prostřednictvím počítačového modelování dospěli astronomové k závěru, že existují pouze dvě možnosti sklonu oběžné dráhy kolem hvězdy. První varianta předpokládá sklon oběžné dráhy k rovině rovníku hvězdy zhruba 180°. Fakticky to znamená, že planeta obíhá nad rovníkem hvězdy, avšak pohybuje se v opačném směru, než rotuje hvězda. Druhá varianta je neméně exotická - úhel sklonu oběžné dráhy může být téměř 90°. To znamená, že planeta obíhá kolem hvězdy po polární dráze (nad oběma póly).

Podle vyjádření vědců nejednoznačnost v určení sklonu oběžné dráhy souvisí s tím, že data, která jsou k dispozici, neumožňují přesně určit polohu rotační osy hvězdy vzhledem k pozemskému pozorovateli. Různé možné směry rotační osy hvězdy umožňují různým způsobem interpretovat dráhu planety HAT-P-7b. Vedoucím týmu astronomů byl Joshua Winn (Massachusetts Institute of Technology, MIT).

Druhá skupina astronomů, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Publications of the Astronomical Society of Japan, rovněž vychází ze stejných údajů jako první skupina. Jejich modely však umožňují interpretovat data odlišným způsobem: astronomové jsou přesvědčeni, že exoplaneta obíhá po dráze se sklonem 227°. V tomto případě planeta HAT-P-7b jednoznačně obíhá retrográdně, tj. proti směru rotace mateřské hvězdy. Vedoucím tohoto týmu astronomů byl Norio Narita (National Astronomical Observatory of Japan).

13. 8. 2009, tj. jeden den před publikováním výše uvedených prací, se objevila informace o objevu první exoplanety, obíhající v protisměru. Pozorování, uskutečněná pomocí dalekohledu NASA, umožnila astronomům určit, že oběžná dráha exoplanety WASP-17b je skloněna pod úhlem 150°. Kromě toho WASP-17b zřejmě patří mezi nejméně "husté" známé exoplanety. Její hmotnost dosahuje pouhých 0,6 hmotnosti planety Jupiter při průměru 1,5 až 2krát větším, než je průměr Jupiteru. V důsledku toho vychází průměrná hustota exoplanety přibližně 0,08 až 0,19 g/cm³ (což je téměř 70krát méně než hustota Země). Pro porovnání: nejnižší průměrnou hustotu mezi planetami Sluneční soustavy má Saturn: 0,687 g/cm³.

Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti pouhých 7 miliónů km (tj. 8krát blíže než Merkur kolem Slunce) jednou za 3,7 dne.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki a www.hindu.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí