Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
Dvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich "slunce".

V obou případech astronomové pozorovali exoplanetu HAT-P-7b, která obíhá kolem hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti přibližně 1000 světelných roků od Země. Exoplaneta byla objevena v roce 2008 metodou tzv. tranzitu (tj. přechodu planety před kotoučkem hvězdy, při němž došlo k nepatrnému poklesu jasnosti pozorované hvězdy). Exoplaneta HAT-P-7b patří do skupiny tzv. "horkých jupiterů". Její hmotnost dosahuje 1,8 hmotnosti Jupiteru, její průměr je 1,4 průměru planety Jupiter. Jeden oběh kolem hvězdy vykoná za 2,2 dne. To mj. znamená, že se nachází velice blízko hvězdy, která ji zahřívá na vysokou teplotu přibližně 2 730 K.

Autoři první práce, která byla publikována v časopise The Astrophysical Journal Letters, vychází z dat, získaných pomocí japonského dalekohledu Subaru. Prostřednictvím počítačového modelování dospěli astronomové k závěru, že existují pouze dvě možnosti sklonu oběžné dráhy kolem hvězdy. První varianta předpokládá sklon oběžné dráhy k rovině rovníku hvězdy zhruba 180°. Fakticky to znamená, že planeta obíhá nad rovníkem hvězdy, avšak pohybuje se v opačném směru, než rotuje hvězda. Druhá varianta je neméně exotická - úhel sklonu oběžné dráhy může být téměř 90°. To znamená, že planeta obíhá kolem hvězdy po polární dráze (nad oběma póly).

Podle vyjádření vědců nejednoznačnost v určení sklonu oběžné dráhy souvisí s tím, že data, která jsou k dispozici, neumožňují přesně určit polohu rotační osy hvězdy vzhledem k pozemskému pozorovateli. Různé možné směry rotační osy hvězdy umožňují různým způsobem interpretovat dráhu planety HAT-P-7b. Vedoucím týmu astronomů byl Joshua Winn (Massachusetts Institute of Technology, MIT).

Druhá skupina astronomů, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Publications of the Astronomical Society of Japan, rovněž vychází ze stejných údajů jako první skupina. Jejich modely však umožňují interpretovat data odlišným způsobem: astronomové jsou přesvědčeni, že exoplaneta obíhá po dráze se sklonem 227°. V tomto případě planeta HAT-P-7b jednoznačně obíhá retrográdně, tj. proti směru rotace mateřské hvězdy. Vedoucím tohoto týmu astronomů byl Norio Narita (National Astronomical Observatory of Japan).

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
13. 8. 2009, tj. jeden den před publikováním výše uvedených prací, se objevila informace o objevu první exoplanety, obíhající v protisměru. Pozorování, uskutečněná pomocí dalekohledu NASA, umožnila astronomům určit, že oběžná dráha exoplanety WASP-17b je skloněna pod úhlem 150°. Kromě toho WASP-17b zřejmě patří mezi nejméně "husté" známé exoplanety. Její hmotnost dosahuje pouhých 0,6 hmotnosti planety Jupiter při průměru 1,5 až 2krát větším, než je průměr Jupiteru. V důsledku toho vychází průměrná hustota exoplanety přibližně 0,08 až 0,19 g/cm3 (což je téměř 70krát méně než hustota Země). Pro porovnání: nejnižší průměrnou hustotu mezi planetami Sluneční soustavy má Saturn: 0,687 g/cm3.

Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti pouhých 7 miliónů km (tj. 8krát blíže než Merkur kolem Slunce) jednou za 3,7 dne.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki a www.hindu.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »