Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Planetární systém Kepler-444
Autor: Tiago Campante/Peter Devine

Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.

Těsně namačkaný planetární systém krouží kolem hvězdy pojmenované Kepler-444, která je domovem pěti planet, z nichž nejmenší je svojí velikostí srovnatelná s planetou Merkur, největší je velká asi jako Venuše. Všech pět planet obíhá Slunci podobnou hvězdu za dobu kratší než deset dnů. Jejich dráhy se tedy nacházejí mnohem blíže své hvězdy, než krouží Merkur kolem Slunce (jeden oběh vykoná za 88 dnů). Kepler-444 je žlutooranžovou hvězdou s průměrem o 25 % menším, než je velikost Slunce.

„Tato hvězda vznikla před velmi dlouhou dobou, ve skutečnosti ještě předtím, než většina hvězd v naší Galaxii. Nemáme žádné náznaky, že některá z těchto planet má nebo měla na svém povrchu život,“ říká Steve Howell (NASA, Ames Research Center). „Vzhledem k jejich současným oběžným drahám je vyloučeno, aby na těchto prastarých planetách existoval život, jak jej známe.“

Hvězda Kepler-444 vznikla před 11,2 miliardami roků, kdy stáří vesmíru činilo méně než 20 % jeho současného věku (podle současných poznatků je stáří vesmíru 13,8 miliardy roků). To z ní dělá nejstarší známou planetární soustavu s pěti terestrickými planetami, které jsou dvaapůlkrát starší než Země.

K určení stáří hvězdy a jejích planet astronomové provedli měření velmi malých změn jasnosti mateřské hvězdy způsobených vlněním uvnitř hvězdy. Pohyb žhavé hmoty pod povrchem hvězdy generuje toto vlnění ovlivňující teplotu a svítivost hvězdy. Fluktuace vedou k nepatrným změnám v jasnosti hvězdy. Tento výzkum hvězdného nitra je označován jako astro-seismologie a umožňuje vědcům určit průměr, hmotnost a stáří hvězdy.

Soustava Kepler-444 je od nás vzdálena přibližně 117 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí s názvem Lyra.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-444


33. vesmírný týden 2025

33. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tulipán Sh2-101

Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »