Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hledání exoplanet typu Země

Hledání exoplanet typu Země

ls_tech_ms_070418_ff.jpg
Vědci z JPL objevili novou metodu, kterou by mohli fotografovat vzdálené exoplanety o velikosti Země (extrasolární terestrické planety), jakési „exozemě“.

Ačkoli astronomové dosud objevili více než 200 exoplanet zatím žádnou, která by vypadala jako Země (terestrická exoplaneta). Většina z nich má hmotnost 5 až 4 000krát větší než Země a jsou buď příliš horké, příliš chladné nebo jsou to příliš velcí plynní obři než aby byly považovány za místo vhodné pro život.

Pořídit snímky terestrických exoplanet je velký problém - jedná se o relativně slabě svítící objekty, které jsou poměrně snadno přezářeny od své mnohem větší a jasnější mateřské hvězdy. Nyní dva astrofyzikové John Trauger a Wesley Traub z JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) vymysleli novou metodu - pomocí nového kosmického dalekohledu zachytí „exozemě“, které budou až 10 miliardkrát slabší než hvězda, kolem které obíhají.

Když světlo hvězdy dopadne na primární zrcadlo dalekohledu, tak se ohýbá (difrakce) a následně vytvoří obraz prstenců nebo špiček, „který může skrývat nějakou velice malou planetu,“ řekl Traub. Potřebují vyřešit podobný problém, jaký je u Slunce při pozorování koróny (sluneční koronograf).

Trauger a Traub vyvinuli hvězdný koronograf (High Contrast Imaging Testbed), který tvoří „masky“ na dvojici nastavitelných zrcátek. První maska je jako rozostřený čárový kód a přímo blokuje většinu světla hvězdy. Druhá vyčistí vzdálené difrakční prsteny a špičky. U světla, které projde přes tyto masky, se potlačí záře mateřské hvězdy a jak Traub doufá, „najdeme nějaké okolo obíhající planety“. „Toto je nejméně tisíckrát lepší než jsme předvedli předtím,“ dodal Trauger.

Nejlépe se podchycuje červené světlo, u jiných barev to již není tak kvalitní. Ale i tak to dovoluje prohlédnout si dalekohledem exoplanety v plné barvě, čímž astronomové získají detaily i o jejich atmosféře a „jestli mají kyslík,“ řekl Trauger.

Další překážku představuje rozptýlené světlo. Malým vlněním na zrcadle dalekohledu vznikají „skvrny“ nebo slabé kopie hvězdy, posunuté ke straně, které mohou planety zastínit. Pro vyřešení tohoto problému vědci vyvinuli nastavitelné zrcátko o velikosti velké mince (32 mm) ze skla o tloušťce 0,15 mm s reflexivním nátěrem.

Vědci úspěšně provedli zkoušky tyto techniky v laboratoři, kde pomocí laseru vytvořili falešnou hvězdu se 3 slabými kopiemi hvězdy, které složily jako falešné planety – první byla jasná jako Jupiter, druhá 1,5krát jasnější než Jupiter a třetí jako Země.

Traub řekl, že by potřebovali kosmický dalekohled, který by na palubě nesl jejich přístroj na hledání sousedních exoplanet typu Země (mise Terrestrial Planet Finder), ale bohužel omezování rozpočtu tyto projekty odsouvá na neurčito.

„Nás zajímají i menší kosmické mise, které by nebyly tak finančně ani výrobně náročné jako Terrestrial Planet Finder, ale mohly by vynést náš systém a získal informace o sousedních planetách,“ řekl Traub.

Při misi Kepler, jejíž start se plánuje na říjen 2008, by se exoplanety nefotografovaly, ale pouze objevovaly pomocí tzv. tranzitů – přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy, který způsobí změny svitu této hvězdy. Takové tranzity jsou poměrně vzácné a William Borucki (principal investigator Kepler Mission) předpokládá, že u 100 000 pozorovaných hvězd najdou jen 500 až 1000 „exozemí“.

Obrázek:
Laboratorní simulace hledání terestrických exoplanet. Credit: NASA/JPL-Caltech

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »