HST potvrdil existenci nejbližší známé exoplanety

HST také zjistil, že dráha planety je skloněna vůči směru k Zemi o úhel 30°. Ve stejné rovině obklopuje hvězdu také rozsáhlý disk, složený z prachu a plynu. To je mimořádně vzrušující závěr, protože ačkoliv bylo již dávno odvozeno, že se planety formují z podobných disků, je to první případ, kdy byl kolem hvězdy pozorován nejen cirkumstelární disk, ale současně i exoplaneta (v ostatních případech se přítomnost exoplanety dovozuje na základě pozorovaných mezer v disku).

Planety naší Sluneční soustavy obíhají kolem Slunce v jedné rovině, což je důkazem toho, že se vytvořily ve stejné době z prachoplynného disku, obklopujícího Slunce. Avšak Slunce je již v polovině svého života (jeho stáří je 4,5 miliardy roků) a jeho disk se již dávno rozptýlil. Hvězda Epsilon Eridani je stále ještě obklopena protoplanetárním diskem, neboť je velmi mladá - její stáří se odhaduje na pouhých 800 miliónů roků.

Pozorování pomocí HST prováděl tým astronomů, jehož vedoucími byli G. Fritz Benedict a Barbara E. McArthur(ová) z University of Texas, Austin. Barbara E. McArthur(ová) objevila exoplanetu již v roce 2000 na základě měření nepatrných změn poloh hvězdy, způsobených právě dosud neviditelnou planetou. Nicméně někteří astronomové se přikláněli k interpretaci, že turbulence v atmosféře mladé hvězdy mohou napodobovat efekt gravitačního ovlivňování polohy hvězdy gravitací neviditelné planety, která by tudíž nemusela existovat.

Pozorování pomocí HST vyřešily všechny nejistoty. Hmotnost planety a její oběžnou dráhu se podařilo vypočítat na základě přesných měření nepatrných změn v poloze hvězdy na obloze (pomocí tzv. astrometrické metody). Nepatrné variace v poloze byly zcela určitě způsobeny gravitačním působením neviditelného průvodce. Během tří let získal tým astronomů více než tisíc měření poloh hvězdy Epsilon Eridani.

"Změny polohy hvězdy nemůžeme zjistit pouhým okem", říká Fritz Benedict. "Avšak jemné naváděcí senzory HST jsou tak přesné, že dovolí měření těchto změn. V podstatě se nám podařilo měřit polohy hvězdy po dobu tří let ze sedmileté periody, způsobené oběhem neviditelné planety. Senzory na HST jsou schopny registrovat nepatrné odchylky v poloze hvězdy, srovnatelné s průměrem čtvrťáku (25 centů), pozorovatelného ze vzdálenosti 1200 km."

Tým astronomů zkombinoval tato data s dalšími údaji, zjištěnými astrometrickou metodou na University of Pittsburgh's Allegheny Observatory. Dále vzal v úvahu pozemní měření radiálních rychlostí hvězdy, prováděná v uplynulých letech na McDonald Observatory at the University of Texas, Lick Observatory at the University of California Observatories, the Canada-France-Hawaii Telescope, Hawaii a na European Southern Observatory, Chile.

Ačkoliv HST (ani jiné pozemní dalekohledy) nemůže v současné době pořídit fotografii exoplanety, mohlo by se to podařit v roce 2007, kdy se planeta, obíhající po eliptické dráze, bude nacházet v blízkosti hvězdy. V té době bude planeta jasnější, neboť bude více ozařována světlem hvězdy. Toto odražené světlo by mohla zachytit kamera na palubě HST a možná i některé pozemní dalekohledy.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí