Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST potvrdil existenci nejbližší známé exoplanety

HST potvrdil existenci nejbližší známé exoplanety

Epsilon-eridani.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytl ve spolupráci s pozemními observatořemi definitivní důkazy existence nejbližší známé extrasolární planety. Planeta typu Jupitera obíhá kolem Slunci podobné hvězdy Epsilon Eridani, která je od Země vzdálena 10,5 světelného roku. Hmotnost exoplanety byla určena na 1,5 hmotnosti Jupitera a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 6,9 roku.

HST také zjistil, že dráha planety je skloněna vůči směru k Zemi o úhel 30°. Ve stejné rovině obklopuje hvězdu také rozsáhlý disk, složený z prachu a plynu. To je mimořádně vzrušující závěr, protože ačkoliv bylo již dávno odvozeno, že se planety formují z podobných disků, je to první případ, kdy byl kolem hvězdy pozorován nejen cirkumstelární disk, ale současně i exoplaneta (v ostatních případech se přítomnost exoplanety dovozuje na základě pozorovaných mezer v disku).

Epsilon-eridani-disk.jpg

Planety naší Sluneční soustavy obíhají kolem Slunce v jedné rovině, což je důkazem toho, že se vytvořily ve stejné době z prachoplynného disku, obklopujícího Slunce. Avšak Slunce je již v polovině svého života (jeho stáří je 4,5 miliardy roků) a jeho disk se již dávno rozptýlil. Hvězda Epsilon Eridani je stále ještě obklopena protoplanetárním diskem, neboť je velmi mladá - její stáří se odhaduje na pouhých 800 miliónů roků.

Pozorování pomocí HST prováděl tým astronomů, jehož vedoucími byli G. Fritz Benedict a Barbara E. McArthur(ová) z University of Texas, Austin. Barbara E. McArthur(ová) objevila exoplanetu již v roce 2000 na základě měření nepatrných změn poloh hvězdy, způsobených právě dosud neviditelnou planetou. Nicméně někteří astronomové se přikláněli k interpretaci, že turbulence v atmosféře mladé hvězdy mohou napodobovat efekt gravitačního ovlivňování polohy hvězdy gravitací neviditelné planety, která by tudíž nemusela existovat.

Pozorování pomocí HST vyřešily všechny nejistoty. Hmotnost planety a její oběžnou dráhu se podařilo vypočítat na základě přesných měření nepatrných změn v poloze hvězdy na obloze (pomocí tzv. astrometrické metody). Nepatrné variace v poloze byly zcela určitě způsobeny gravitačním působením neviditelného průvodce. Během tří let získal tým astronomů více než tisíc měření poloh hvězdy Epsilon Eridani.

"Změny polohy hvězdy nemůžeme zjistit pouhým okem", říká Fritz Benedict. "Avšak jemné naváděcí senzory HST jsou tak přesné, že dovolí měření těchto změn. V podstatě se nám podařilo měřit polohy hvězdy po dobu tří let ze sedmileté periody, způsobené oběhem neviditelné planety. Senzory na HST jsou schopny registrovat nepatrné odchylky v poloze hvězdy, srovnatelné s průměrem čtvrťáku (25 centů), pozorovatelného ze vzdálenosti 1200 km."

Tým astronomů zkombinoval tato data s dalšími údaji, zjištěnými astrometrickou metodou na University of Pittsburgh's Allegheny Observatory. Dále vzal v úvahu pozemní měření radiálních rychlostí hvězdy, prováděná v uplynulých letech na McDonald Observatory at the University of Texas, Lick Observatory at the University of California Observatories, the Canada-France-Hawaii Telescope, Hawaii a na European Southern Observatory, Chile.

Ačkoliv HST (ani jiné pozemní dalekohledy) nemůže v současné době pořídit fotografii exoplanety, mohlo by se to podařit v roce 2007, kdy se planeta, obíhající po eliptické dráze, bude nacházet v blízkosti hvězdy. V té době bude planeta jasnější, neboť bude více ozařována světlem hvězdy. Toto odražené světlo by mohla zachytit kamera na palubě HST a možná i některé pozemní dalekohledy.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »