Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

HT_a_exoplaneta.jpg
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)

Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) detekovali tohoto kandidáta na exoplanetu již v dubnu 2004 pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope). K pozorování v oboru infračerveného záření využili systém adaptivní optiky ke zlepšení kvality pořízených snímků. Astronomové ESO tak vypátrali velmi slabého průvodce hnědého trpaslíka, označovaného jako 2MASSWJ 1207334-393254. Tento průvodce je vážným kandidátem na planetu, neboť jeho jasnost dosahuje pouze jedné setiny jasnosti hnědého trpaslíka a slabě září při teplotě sotva 1000 °C. Je tedy chladnější než vlákno žárovky.

Žádná exoplaneta nebyla nikdy dříve pozorována přímo. Proto bylo nutné provést následná mimořádná pozorování. Ta byla provedena pomocí HST vzhledem k jeho unikátním schopnostem. Pozorování měla potvrdit, zda se opravdu jedná o planetu. Infračervená kamera NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na HST uskutečnila doplňující pozorování na kratších vlnových délkách v oboru infračerveného záření, než tomu bylo při pozemních pozorováních pomocí VLT. Tato oblast záření je důležitější, protože umožňuje určit rovněž fyzikální vlastnosti pozorovaného objektu.

Velice přesná měření relativních poloh mezi hnědým trpaslíkem a jeho průvodcem byla provedena pomocí kamery NICMOS v srpnu 2004. Fotografie z HST byly porovnávány s dřívějšími pozorováními pomocí VLT se snahou zjistit, zda oba objekty jsou opravdu gravitačně vázány, tvoří jeden systém a společně se pohybují napříč oblohou. Navzdory tomu, že mezi pozorováními pomocí VLT a HST uplynuly 4 měsíce, není sebemenších důkazů, že podezřelá planeta je objektem vzdáleného pozadí, pouze se promítající do blízkosti hnědého trpaslíka. Nebyly zpozorovány žádné změny v poloze vzhledem k hnědému trpaslíku.

Jestliže jsou oba objekty opravdu navzájem gravitačně vázány, jsou od sebe vzdáleny přinejmenším 8 miliard km. To znamená, že exoplaneta obíhá kolem hnědého trpaslíka ve vzdálenosti o 30 % větší, než planeta Pluto kolem Slunce. Jestliže byla správně určena hmotnost objektu 2MASSWJ 1207334-393254 na základě rozboru pořízeného spektra, potom exoplaneta uskuteční jeden "loudavý" oběh kolem hnědého trpaslíka za 2500 roků.

"Data ze spektrometru NICMOS podporují odhady, že tento kandidát na exoplanetu je asi 5krát hmotnější než Jupiter, jestliže opravdu obíhá kolem uvedeného hnědého trpaslíka," prohlásil Glenn Schneider z University of Arizona, USA. "Polohy těles, určené na základě pozorování VLT a HST napovídají, že planeta je průvodcem hnědého trpaslíka s 99 % pravděpodobností. Další pozorování pomocí HST by měla vyloučit i zbývající 1 % pochybností."

Kandidát na planetu a hnědý trpaslík 2MASSWJ 1207334-393254 jsou součástí asociace mladých hvězd poblíž hvězdy TW Hydrae, jejichž stáří nepřevyšuje 8 miliónů roků. Další pozorování pomocí HST jsou naplánována na duben 2005.

Poznámka k obrázku: Poloha hnědého trpaslíka je označena kroužkem zhruba uprostřed fotografie, červeno-růžový objekt v dolní části je objevená exoplaneta.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »