Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

HT_a_exoplaneta.jpg
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)

Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) detekovali tohoto kandidáta na exoplanetu již v dubnu 2004 pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope). K pozorování v oboru infračerveného záření využili systém adaptivní optiky ke zlepšení kvality pořízených snímků. Astronomové ESO tak vypátrali velmi slabého průvodce hnědého trpaslíka, označovaného jako 2MASSWJ 1207334-393254. Tento průvodce je vážným kandidátem na planetu, neboť jeho jasnost dosahuje pouze jedné setiny jasnosti hnědého trpaslíka a slabě září při teplotě sotva 1000 °C. Je tedy chladnější než vlákno žárovky.

Žádná exoplaneta nebyla nikdy dříve pozorována přímo. Proto bylo nutné provést následná mimořádná pozorování. Ta byla provedena pomocí HST vzhledem k jeho unikátním schopnostem. Pozorování měla potvrdit, zda se opravdu jedná o planetu. Infračervená kamera NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na HST uskutečnila doplňující pozorování na kratších vlnových délkách v oboru infračerveného záření, než tomu bylo při pozemních pozorováních pomocí VLT. Tato oblast záření je důležitější, protože umožňuje určit rovněž fyzikální vlastnosti pozorovaného objektu.

Velice přesná měření relativních poloh mezi hnědým trpaslíkem a jeho průvodcem byla provedena pomocí kamery NICMOS v srpnu 2004. Fotografie z HST byly porovnávány s dřívějšími pozorováními pomocí VLT se snahou zjistit, zda oba objekty jsou opravdu gravitačně vázány, tvoří jeden systém a společně se pohybují napříč oblohou. Navzdory tomu, že mezi pozorováními pomocí VLT a HST uplynuly 4 měsíce, není sebemenších důkazů, že podezřelá planeta je objektem vzdáleného pozadí, pouze se promítající do blízkosti hnědého trpaslíka. Nebyly zpozorovány žádné změny v poloze vzhledem k hnědému trpaslíku.

Jestliže jsou oba objekty opravdu navzájem gravitačně vázány, jsou od sebe vzdáleny přinejmenším 8 miliard km. To znamená, že exoplaneta obíhá kolem hnědého trpaslíka ve vzdálenosti o 30 % větší, než planeta Pluto kolem Slunce. Jestliže byla správně určena hmotnost objektu 2MASSWJ 1207334-393254 na základě rozboru pořízeného spektra, potom exoplaneta uskuteční jeden "loudavý" oběh kolem hnědého trpaslíka za 2500 roků.

"Data ze spektrometru NICMOS podporují odhady, že tento kandidát na exoplanetu je asi 5krát hmotnější než Jupiter, jestliže opravdu obíhá kolem uvedeného hnědého trpaslíka," prohlásil Glenn Schneider z University of Arizona, USA. "Polohy těles, určené na základě pozorování VLT a HST napovídají, že planeta je průvodcem hnědého trpaslíka s 99 % pravděpodobností. Další pozorování pomocí HST by měla vyloučit i zbývající 1 % pochybností."

Kandidát na planetu a hnědý trpaslík 2MASSWJ 1207334-393254 jsou součástí asociace mladých hvězd poblíž hvězdy TW Hydrae, jejichž stáří nepřevyšuje 8 miliónů roků. Další pozorování pomocí HST jsou naplánována na duben 2005.

Poznámka k obrázku: Poloha hnědého trpaslíka je označena kroužkem zhruba uprostřed fotografie, červeno-růžový objekt v dolní části je objevená exoplaneta.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »