Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hvězda či planeta se soustavou prstenců?

Hvězda či planeta se soustavou prstenců?

Zákryt hvězdy pravděpodobným prstencem exoplanety - představa malíře
Zákryt hvězdy pravděpodobným prstencem exoplanety - představa malíře
Skupina astronomů z University of Rochester objevila v souhvězdí Kentaura hvězdný systém se soustavou prstenců, které nápadně připomínají prstence planety Saturn.

Tým astronomů, jehož vedoucím byl Eric Mamajek (University of Rochester a Cerro Tololo Inter-American Observatory), použil data z mezinárodních projektů SuperWASP (Wide Angle Search for Planets) a ASAS (All Sky Automated Survey) ke studiu světelné křivky mladé hvězdy podobné Slunci nacházející se ve hvězdné asociaci Scorpius-Centaurus (v oblasti souhvězdí Štír a Kentaur) - což je nejbližší oblast nedávné tvorby hmotných hvězd.

Jedna z těchto hvězd vykazovala při sledování dramatické změny jasnosti v periodě 54 dnů. Eric Mamajek a Mark Pecaut, postgraduální student University of Rochester, pak zaznamenali neobvyklý průběh "zatmění" této hvězdy v prosinci 2010. "Když jsem poprvé spatřil průběh světelné křivky, věděl jsem, že jsme objevili velmi podivný a mimořádný objekt. Poté, co jsme vyloučili zákryt způsobený hvězdou či cirkumstelárním diskem prachu přecházejícím před hvězdou, uvědomil jsem si, že existuje jediné možné vysvětlení: pozorujeme zde prachový prstenec - v podstatě jakousi obdobu prstence u většího Saturnu - obklopující menšího průvodce hvězdy, tj. druhou složku dvojhvězdy," říká Eric Mamajek.

Pokud přechází před hvězdou pouze sférický objekt, intenzita jejího záření bude postupně klesat a po dosažení nejnižší hodnoty se bude následně postupně zvyšovat. To však nebyl případ hvězdy s označením 1SWASP J140747.93-394542.6. Tým astronomů z University of Rochester objevil dlouhý, hluboký a komplikovaný průběh změn světelné křivky se zajímavým průběhem fáze poklesu a zvyšování jasnosti hvězdy.

"Pojali jsme podezření, že hvězda je zakrývána objektem o malé hmotnosti obklopeným diskem, který je tvořen soustavou prstenců z prachu a drobných úlomků hmoty," říká Eric Mamajek. Zakrývaná hvězda má podobnou hmotnost jako naše Slunce, avšak je mnohem mladší - její stáří se odhaduje na 16 miliónů roků, tj. asi 1/300 věku Sluneční soustavy - a je od nás vzdálena 420 světelných let.

Průběh světelné křivky vypovídající o přítomnosti pravděpodobného prstence u exoplanety
Průběh světelné křivky vypovídající o přítomnosti pravděpodobného prstence u exoplanety
"Tímto způsobem jsme zřejmě poprvé detekovali přítomnost extrasolárních prstenců zakrývajících Slunci podobnou hvězdu. Jedná se o první případ tenkého prachového prstence obklopujícího objekt o malé hmotnosti za hranicemi Sluneční soustavy," říká Eric Mamajek. "Avšak velmi mnoho otázek zůstává ohledně toho, jaký typ objektu jsme vlastně objevili," dodává Eric Mamajek. Těleso obklopené soustavou prstenců může být buď málo hmotná hvězda, hnědý trpaslík nebo obří planeta. Odpověď se dozvíme, jakmile se nám podaří určit hmotnost tohoto objektu.

V první řadě to může být hnědý trpaslík, což jsou objekty, jejichž hmotnost se odhaduje v rozmezí od 13 do 75 hmotností planety Jupiter (což není dostatečné k zapálení termonukleárních reakcí v nitru objektu). Pokud by jeho hmotnost byla menší než 13 hmotností Jupiteru, jednalo by se o objekt vzhledem podobný planetě Saturn, jehož prstence mají obdobnou velikost.

Eric Mamajek se svými spolupracovníky navrhuje použít dalekohledy na jižní polokouli ke změření změn radiálních rychlostí hvězdy, způsobovaných gravitační přitažlivostí průvodce a pokusit se pomocí hvězdného koronografu pořídit přímou fotografii tohoto slabého průvodce. Takováto pozorování by astronomům umožnila určit hmotnost průvodce a jeho povahu.

Kromě centrálního objektu astronomy zajímá, jakým způsobem byly vytvořeny dvě výrazné mezery, objevené uvnitř prstence z charakteru světelné křivky. Takovéto mezery obvykle naznačují přítomnost objektů s dostatečnou hmotností, aby svojí gravitací vytvořily ostré okraje mezery v prstenci.

Celková hmotnost prstenců by mohla odpovídat hmotnosti našeho Měsíce. Poloměr vnějšího okraje prstence je několik desítek miliónů kilometrů, takže hmotnost a rozměr soustavy prstenců je podstatně větší než u soustavy známých Saturnových prstenců. V článku popisujícím tento objev jsou popisovány 4 prstence, které byly prozatímně pojmenovány "Rochester", "Sutherland", "Campanas" a "Tololo" podle observatoří, odkud byl zákryt hvězdy pozorován a analyzován.

Zdroj: www.rochester.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »