Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hvězda Fomalhaut: prachový prstenec, možná i planeta

Hvězda Fomalhaut: prachový prstenec, možná i planeta

Fomalhaut.jpg
Detailní fotografie, pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), poskytují zatím nejpádnější důkazy existence doposud neznámé a neviditelné planety, která gravitačně ovlivňuje vzhled prachového prstence kolem blízké hvězdy Fomalhaut (HD 216956).

Doposud nejpodrobnější snímek úzkého prstence, pořízený ve viditelném světle, jasně ukazuje, že jeho střed se nachází ve velké vzdálenosti 2,3 miliardy km od hvězdy. Je to vzdálenost, rovnající se téměř polovině poloměru naší Sluneční soustavy. Nejpravděpodobnějším vysvětlením excentrické polohy prstence je přítomnost "neviditelné" planety, která kolem hvězdy obíhá po eliptické dráze, přičemž gravitačně ovlivňuje tvar a polohu prstence. Tato geometrie nápadného prstence, nakloněného směrem k Zemi, by neměla vykazovat tak velký posun středu, pokud by byl prstenec ovlivňován pouze gravitací hvězdy Fomalhaut.

Posunutí středu prstence do velké vzdálenosti od středu hvězdy bylo odvozeno již z dřívějších pozorování s nízkým rozlišením v oboru submilimetrového záření, a dále na základě aplikace teoretických modelů a fyzikálních předpokladů. Ostré fotografie z HST přímo odhalují posun středu prstence od hvězdy. Pozorování poskytují jasné důkazy přítomnosti přinejmenším jednoho nepozorovaného objektu planetární hmotnosti, obíhajícího kolem hvězdy. Pokud by se jednalo o těleso větší než planety, například o hnědého trpaslíka, HST by jej zcela určitě detekoval.

"Naše nové fotografie potvrzují dřívější teorie, které předpokládaly ovlivňování prstence planetou," říká astronom Paul Kalas (University of California, Berkeley). "Prstenec se podobá Kuiperovu pásu v naší Sluneční soustavě, což je jakýsi rezervoár ledových těles, která zde zbyla po období formování planet při vzniku Sluneční soustavy."

Fomalhaut_1.jpg

Vnitřní okraj prstence je ovlivňován více než jeho vnější okraj, což prozrazuje, že přítomná planeta gravitačně "vymetla" materiál z vnitřních oblastí, podobně jako pluh čistí silnici od sněhu. Dalším důležitým znakem planetárního vlivu je fakt, že prstenec je relativně úzký. Jeho šířka je přibližně 3,7 miliardy km. Bez přítomnosti tělesa, které by gravitačně působilo na materiál prstence, by se částice prachu rozmístily do mnohem širšího útvaru.

Předpokládaná planeta může obíhat velmi daleko od hvězdy Fomalhaut, mezi hvězdou a vnitřním okrajem pozorovaného prstence - tj. ve vzdálenosti 7,6 až 10,5 miliardy km od hvězdy. Vnitřní okraj prstence se nachází ve vzdálenosti zhruba 19 miliard km od hvězdy Fomalhaut, tedy mnohem dále než například planeta Pluto od Slunce. Současná pozorování neumožňují spatřit planetu přímo, proto astronomové zatím nemohou určit její hmotnost. K tomuto účelu připravují počítačové simulace dynamiky prstence, což by jim mělo umožnit alespoň přibližně odhadnout hmotnost planety.

Stáří hvězdy Fomalhaut bylo určeno na 200 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Nachází se ve vzdálenosti 25 světelných let od Země v souhvězdí Jižní ryby. Pozorovaný prstenec kolem hvězdy Fomalhaut je 10krát starší než obdobné prstence, dříve objevené u hvězdy AU Microscopii ze souhvězdí Mikroskop a u hvězdy Beta Pictoris v souhvězdí Malíře, u nichž stále ještě může probíhat proces formování planet. Pokud si vezmeme naši Sluneční soustavu jako příklad, potom by u hvězdy Fomalhaut měly vzniknout planety zhruba několik desítek miliónů roků po vzniku hvězdy.

"Velikost prachového prstence kolem hvězdy Fomalhaut napovídá, že ne všechny planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se stejným způsobem - planetární architektura může být naprosto odlišná u různých hvězd," říká Kalas. "Přestože prstenec kolem hvězdy Fomalhaut je analogický s Kuiperovým pásem ve Sluneční soustavě, jeho průměr je 4krát větší."

Paul Kalas se svými spolupracovníky používal HST k mapování struktury prstence kolem hvězdy Fomalhaut po dobu 5 měsíců v roce 2004. Hvězda byla pozorována pomocí zařízení ACS (Advanced Camera for Surveys), která pomocí koronografu odstínila záření samotné hvězdy, což umožnilo pozorovat detaily ve velmi slabě svítícím prstenci. Nepodařilo se však zmapovat celý prstenec, protože se zkrátka celý nevešel do zorného pole kamery. Astronomové plánují další pozorování v létě letošního roku.

Další obrázky jsou k dispozici na hubblesite.org.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »