Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Jupitery vznikají velmi rychle
Pavel Koten Vytisknout článek

Jupitery vznikají velmi rychle

Dosud se předpokládalo, že velké plynné planety podobné Jupiteru potřebují ke svému vzniku milióny let. Nový model přináší nesrovnatelně kratší dobu nutnou k jejich zformování.

Hvězdy často vznikají ve skupinách, relativně velmi blízko sobě navzájem. To znamená, že jejich vznikající planety jsou vystaveny intenzívnímu záření okolních hvězd, které může poměrně snadno jejich zárodky rozptýlit. Proto by se měly i samotné planety tvořit relativně rychle.

Podle standardního modelu trvá minimálně milión let než se v protoplanetárním disku naakumuluje hmota do podoby jádra takové planety. A dalších 1 až 10 miliónů let se poté na něj nabaluje plynná obálka. Nový model, který je výrazně detailnější, ukazuje, že k fragmentaci protoplanetárního disku dochází velmi záhy po jeho vzniku. Už po několika otáčkách kolem mateřské hvězdy se objevují zhuštěniny, které posléze začnou nabalovat okolní plyn. To vše se odehraje v rozmezí jen několika století.

Podobně jako dřívější model, ani tento nevysvětluje vznik malých pevných planet v blízkosti mateřské hvězdy. V posledním desetiletí byla objevena zhruba stovka planet Jupiterova typu u jiných hvězd. Řada z nich se nachází mnohem blíže k své hvězdě než je tomu v našem planetárním systému. Rovněž toho modely nevysvětlují. Obecně se předpokládá, že planety vznikly dále od hvězdy a do její blízkosti "doputovaly".

Zdroj: University of Washington.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »