Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Jupitery vznikají velmi rychle
Pavel Koten Vytisknout článek

Jupitery vznikají velmi rychle

Dosud se předpokládalo, že velké plynné planety podobné Jupiteru potřebují ke svému vzniku milióny let. Nový model přináší nesrovnatelně kratší dobu nutnou k jejich zformování.

Hvězdy často vznikají ve skupinách, relativně velmi blízko sobě navzájem. To znamená, že jejich vznikající planety jsou vystaveny intenzívnímu záření okolních hvězd, které může poměrně snadno jejich zárodky rozptýlit. Proto by se měly i samotné planety tvořit relativně rychle.

Podle standardního modelu trvá minimálně milión let než se v protoplanetárním disku naakumuluje hmota do podoby jádra takové planety. A dalších 1 až 10 miliónů let se poté na něj nabaluje plynná obálka. Nový model, který je výrazně detailnější, ukazuje, že k fragmentaci protoplanetárního disku dochází velmi záhy po jeho vzniku. Už po několika otáčkách kolem mateřské hvězdy se objevují zhuštěniny, které posléze začnou nabalovat okolní plyn. To vše se odehraje v rozmezí jen několika století.

Podobně jako dřívější model, ani tento nevysvětluje vznik malých pevných planet v blízkosti mateřské hvězdy. V posledním desetiletí byla objevena zhruba stovka planet Jupiterova typu u jiných hvězd. Řada z nich se nachází mnohem blíže k své hvězdě než je tomu v našem planetárním systému. Rovněž toho modely nevysvětlují. Obecně se předpokládá, že planety vznikly dále od hvězdy a do její blízkosti "doputovaly".

Zdroj: University of Washington.




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »