Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Miliardy planet v naší Galaxii?

Miliardy planet v naší Galaxii?

Předpokládaná planetární soustava u hvězdy Kepler 11
Předpokládaná planetární soustava u hvězdy Kepler 11
Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Článek o tom byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal.

Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, v okolí blízkých hvězd, a to na základě periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy. Přechází-li "neviditelná" planeta před kotoučkem hvězdy, na krátkou dobu ji zastíní a astronomové zaregistrují pokles její jasnosti. Při analýze takovýchto napozorovaných úkazů astronomové nezaregistrují pouze samotný fakt přítomnosti exoplanety, ale dovedou určit i její průměr a dobu oběhu kolem mateřské hvězdy. Zatím bylo na základě pozorování družice NASA s názvem Kepler odhaleno 1235 kandidátů na planety.

Vědci předpokládají, že v okolí hvězd podobných Slunci může existovat velké množství planet podobných Zemi a obíhajících v tzv. zóně života. Odhaduje se, že přibližně 1,4 až 2,7 % hvězd podobných Slunci může vlastnit planetu podobnou Zemi. To znamená, že u každé 37. hvězdy (v horším případě u každé 70. hvězdy) může existovat planeta vhodná pro život. Jako podobnou Zemi označují astronomové planetu o velikosti 0,8 a 3 průměry Země. Zónou života je označována oblast v okolí hvězdy, v níž může na povrchu přítomné planety existovat voda v kapalném stavu.

Nově zrozená exoplaneta v představě malíře
Nově zrozená exoplaneta v představě malíře
Autoři nové vědecké práce předpokládají, že za tři roky pozorování může družice Kepler objevit zhruba 12 Zemi podobných exoplanet. A kolem hvězd naší Galaxie může kroužit minimálně 500 miliónů, možná až 50 miliard planet! To je zajisté dobrá zpráva pro existenci pravděpodobného života mimo Zemi.

Od roku 1995, kdy byla objevena první planeta mimo Sluneční soustavu, najdeme v katalogu exoplanet již 539 "úlovků". Jsou mezi nimi mladé, staré, mimořádně horké či ledově chladné exoplanety, ale také terestrické trpasličí planety či plynní obři. Můžeme jen spekulovat, na kolika z nich panují obyvatelné podmínky.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny a letadlo

Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight

Další informace »