Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimořádně: Družice KEPLER - U pěti hvězd jsou pozorovány tranzity více planet!

Mimořádně: Družice KEPLER - U pěti hvězd jsou pozorovány tranzity více planet!

GM_Aurigae.jpg
Po ročním pozorování stovky tisíc hvězd v souhvězdí Labutě oznámil tým kolem družice Kepler objev již 700 možných exoplanet. A aby toho nebylo málo, podařilo se zjistit, že u pěti hvězd tranzity vykonává více planet! Znamená to, že všechny planety u těchto hvězd se pohybují téměř přesně ve stejné rovině a tato rovina (v terminologii naší sluneční soustavy jde o rovinu ekliptiky) je rovnoběžná se směrem k naší Zemi. Tento přelomový objev zveřejnil ve své práci 14. června 2010 Jason H. Steffen a kol.

Až doposud jsme znali přibližně 60 planetárních systémů, ve kterých jedna planeta vykazovala tranzity - z našeho pohledu přelétávala při svém oběhu před diskem své mateřské hvězdy. Vždy se ale jednalo jen o jednu tranzitující exoplanetu. Až nyní dostáváme od družice Kepler důkazy o vícečetných tranzitech.

Tabulka 1: Pět multiplanetárních tranzitujících exoplanetárních systému
Tabulka 1: Pět multiplanetárních tranzitujících exoplanetárních systému
Jedná se o systémy uvedené v tabulce 1. U hvězdy KOI 152 byly objeveny tři planety: KOI 152.01, KOI 152.02 a KOI 152.03. A dále u 4 systémů byly objeveny dvě planety: KOI 191, KOI 209, KOI 877 a KOI 896.

To, že jednotlivé poklesy na světelné křivce nejsou způsobovány jednou tranzitující exoplanetou, ale vícero lze poznat jak z rozdílné periodicity (planety mají různě dlouhé oběžné doby), tak z různé hluboky poklesů jasnosti (planety jsou různě veliké) i z rozdílné délky trvání tranzitu (planety mají různé vzdálenosti od centrální hvězdy).

Objevové světelné křivky si můžete prohlédnout na obrázcích 1 až 3. Tímto objevem začíná nová éra ve studiu planetárních systémů. Dostává se nám nyní do ruky informace nejen o hmotnostech planet kroužících v multiplanetárních systémech, ale díky pozorovaným tranzitům známe i jejich rozměry. Naše multiplanetární Sluneční soustava se tak stává z pohledu "z vnějšku" stále tuctovější a tuctovější....

Multiplanetární tranzitující systémy KOI 152 a 191
Multiplanetární tranzitující systémy KOI 152 a 191
Multiplanetární tranzitující systémy KOI 209 a 877
Multiplanetární tranzitující systémy KOI 209 a 877
Multiplanetární tranzitující systém KOI 896
Multiplanetární tranzitující systém KOI 896

Zdroj: Five Kepler target stars that show multiple transiting exoplanet candidates
Jason H. Steffen a kol., 14.6. 2010




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »