Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimořádně: Družice KEPLER - U pěti hvězd jsou pozorovány tranzity více planet!

Mimořádně: Družice KEPLER - U pěti hvězd jsou pozorovány tranzity více planet!

GM_Aurigae.jpg
Po ročním pozorování stovky tisíc hvězd v souhvězdí Labutě oznámil tým kolem družice Kepler objev již 700 možných exoplanet. A aby toho nebylo málo, podařilo se zjistit, že u pěti hvězd tranzity vykonává více planet! Znamená to, že všechny planety u těchto hvězd se pohybují téměř přesně ve stejné rovině a tato rovina (v terminologii naší sluneční soustavy jde o rovinu ekliptiky) je rovnoběžná se směrem k naší Zemi. Tento přelomový objev zveřejnil ve své práci 14. června 2010 Jason H. Steffen a kol.

Až doposud jsme znali přibližně 60 planetárních systémů, ve kterých jedna planeta vykazovala tranzity - z našeho pohledu přelétávala při svém oběhu před diskem své mateřské hvězdy. Vždy se ale jednalo jen o jednu tranzitující exoplanetu. Až nyní dostáváme od družice Kepler důkazy o vícečetných tranzitech.

Tabulka 1: Pět multiplanetárních tranzitujících exoplanetárních systému
Tabulka 1: Pět multiplanetárních tranzitujících exoplanetárních systému
Jedná se o systémy uvedené v tabulce 1. U hvězdy KOI 152 byly objeveny tři planety: KOI 152.01, KOI 152.02 a KOI 152.03. A dále u 4 systémů byly objeveny dvě planety: KOI 191, KOI 209, KOI 877 a KOI 896.

To, že jednotlivé poklesy na světelné křivce nejsou způsobovány jednou tranzitující exoplanetou, ale vícero lze poznat jak z rozdílné periodicity (planety mají různě dlouhé oběžné doby), tak z různé hluboky poklesů jasnosti (planety jsou různě veliké) i z rozdílné délky trvání tranzitu (planety mají různé vzdálenosti od centrální hvězdy).

Objevové světelné křivky si můžete prohlédnout na obrázcích 1 až 3. Tímto objevem začíná nová éra ve studiu planetárních systémů. Dostává se nám nyní do ruky informace nejen o hmotnostech planet kroužících v multiplanetárních systémech, ale díky pozorovaným tranzitům známe i jejich rozměry. Naše multiplanetární Sluneční soustava se tak stává z pohledu "z vnějšku" stále tuctovější a tuctovější....

Multiplanetární tranzitující systémy KOI 152 a 191
Multiplanetární tranzitující systémy KOI 152 a 191
Multiplanetární tranzitující systémy KOI 209 a 877
Multiplanetární tranzitující systémy KOI 209 a 877
Multiplanetární tranzitující systém KOI 896
Multiplanetární tranzitující systém KOI 896

Zdroj: Five Kepler target stars that show multiple transiting exoplanet candidates
Jason H. Steffen a kol., 14.6. 2010




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »