Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den
Petr Kubala Vytisknout článek

Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den

exoplanet.jpg
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.

Tým astronomů ze španělského CSIC (Consejo Superior de Investigaciones Científicas) a britského UCL (University College London) oznámil objev nové exoplanety u hvězdy GJ 436 dne 6. dubna v časopise Astrophysical Journal. V katalogu ovšem novou exoplanetu zatím nenajdete, objev musí být ještě potvrzen.

Hvězda GJ 436 se nachází ve vzdálenosti asi 30 světelných let směrem v souhvězdí Lva. U hvězdy GJ 436 byla detekována první exoplaneta již v roce 2004. Exoplaneta s označením GJ 436b obíhá ve vzdálenosti asi 0,03 AU s dobou oběhu 2,6 dne. Astronomové dlouho usuzovali, že okolo hvězdy obíhá ještě jedna planeta. Nyní svou domněnku potvrdili. Nově objevená exoplaneta s označením GJ 436c oběhne okolo svého slunce za 4,2 dny a jedna otočka kolem osy trvá planetě 5,2 dne. Den je tedy na planetě delší než rok. Situace je ovšem ještě zašmodrchanější. Pokud si pod pojmem den představíte dobu mezi dvěma východy „slunce“, pak ten trvá ne povrchu planety plných 22 pozemských dní!

Tím ovšem výčet zvláštností nekončí. Exoplaneta GJ 436c má hmotnost asi 5x větší než Země a průměr zhruba o 50% větší než naše planeta. GJ 436c se tak zařadila do prestižního klubu tzv. extra zemí, tedy kamenných exoplanet s hmotností maximálně 10x větší než má naše Země. V této neoficiální kategorii je zatím jen několik exoplanet, drtivá většina z téměř 290 objevených jsou totiž plynné planety s hmotnosti jako Jupiter a větší.

Teplota na povrchu exoplanety se bude pohybovat mezi 130 až 430°C, ale místy by mohla být jen 77°C. Vše závisí na hustotě a složení atmosféry.

Ve sdělovacích prostředcích se v souvislosti s objevem exoplanety GJ 436c objevily titulky, které ji označují jako dvojče nebo sestru Země. Toto označení je ale poněkud nadnesené. S naší planetou má GJ 436c společné jen opravdu málo.

Zdroj:

Psáno pro časopis Gliese




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »