Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den
Petr Kubala Vytisknout článek

Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den

exoplanet.jpg
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.

Tým astronomů ze španělského CSIC (Consejo Superior de Investigaciones Científicas) a britského UCL (University College London) oznámil objev nové exoplanety u hvězdy GJ 436 dne 6. dubna v časopise Astrophysical Journal. V katalogu ovšem novou exoplanetu zatím nenajdete, objev musí být ještě potvrzen.

Hvězda GJ 436 se nachází ve vzdálenosti asi 30 světelných let směrem v souhvězdí Lva. U hvězdy GJ 436 byla detekována první exoplaneta již v roce 2004. Exoplaneta s označením GJ 436b obíhá ve vzdálenosti asi 0,03 AU s dobou oběhu 2,6 dne. Astronomové dlouho usuzovali, že okolo hvězdy obíhá ještě jedna planeta. Nyní svou domněnku potvrdili. Nově objevená exoplaneta s označením GJ 436c oběhne okolo svého slunce za 4,2 dny a jedna otočka kolem osy trvá planetě 5,2 dne. Den je tedy na planetě delší než rok. Situace je ovšem ještě zašmodrchanější. Pokud si pod pojmem den představíte dobu mezi dvěma východy „slunce“, pak ten trvá ne povrchu planety plných 22 pozemských dní!

Tím ovšem výčet zvláštností nekončí. Exoplaneta GJ 436c má hmotnost asi 5x větší než Země a průměr zhruba o 50% větší než naše planeta. GJ 436c se tak zařadila do prestižního klubu tzv. extra zemí, tedy kamenných exoplanet s hmotností maximálně 10x větší než má naše Země. V této neoficiální kategorii je zatím jen několik exoplanet, drtivá většina z téměř 290 objevených jsou totiž plynné planety s hmotnosti jako Jupiter a větší.

Teplota na povrchu exoplanety se bude pohybovat mezi 130 až 430°C, ale místy by mohla být jen 77°C. Vše závisí na hustotě a složení atmosféry.

Ve sdělovacích prostředcích se v souvislosti s objevem exoplanety GJ 436c objevily titulky, které ji označují jako dvojče nebo sestru Země. Toto označení je ale poněkud nadnesené. S naší planetou má GJ 436c společné jen opravdu málo.

Zdroj:

Psáno pro časopis Gliese




O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce

Poslední zimní západ úplňkového Měsíce v tomto roce nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »