Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den
Petr Kubala Vytisknout článek

Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den

exoplanet.jpg
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.

Tým astronomů ze španělského CSIC (Consejo Superior de Investigaciones Científicas) a britského UCL (University College London) oznámil objev nové exoplanety u hvězdy GJ 436 dne 6. dubna v časopise Astrophysical Journal. V katalogu ovšem novou exoplanetu zatím nenajdete, objev musí být ještě potvrzen.

Hvězda GJ 436 se nachází ve vzdálenosti asi 30 světelných let směrem v souhvězdí Lva. U hvězdy GJ 436 byla detekována první exoplaneta již v roce 2004. Exoplaneta s označením GJ 436b obíhá ve vzdálenosti asi 0,03 AU s dobou oběhu 2,6 dne. Astronomové dlouho usuzovali, že okolo hvězdy obíhá ještě jedna planeta. Nyní svou domněnku potvrdili. Nově objevená exoplaneta s označením GJ 436c oběhne okolo svého slunce za 4,2 dny a jedna otočka kolem osy trvá planetě 5,2 dne. Den je tedy na planetě delší než rok. Situace je ovšem ještě zašmodrchanější. Pokud si pod pojmem den představíte dobu mezi dvěma východy „slunce“, pak ten trvá ne povrchu planety plných 22 pozemských dní!

Tím ovšem výčet zvláštností nekončí. Exoplaneta GJ 436c má hmotnost asi 5x větší než Země a průměr zhruba o 50% větší než naše planeta. GJ 436c se tak zařadila do prestižního klubu tzv. extra zemí, tedy kamenných exoplanet s hmotností maximálně 10x větší než má naše Země. V této neoficiální kategorii je zatím jen několik exoplanet, drtivá většina z téměř 290 objevených jsou totiž plynné planety s hmotnosti jako Jupiter a větší.

Teplota na povrchu exoplanety se bude pohybovat mezi 130 až 430°C, ale místy by mohla být jen 77°C. Vše závisí na hustotě a složení atmosféry.

Ve sdělovacích prostředcích se v souvislosti s objevem exoplanety GJ 436c objevily titulky, které ji označují jako dvojče nebo sestru Země. Toto označení je ale poněkud nadnesené. S naší planetou má GJ 436c společné jen opravdu málo.

Zdroj:

Psáno pro časopis Gliese




O autorovi



3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »