Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nové informace o exoplanetě COROT-exo-4b
Petr Kubala Vytisknout článek

Nové informace o exoplanetě COROT-exo-4b

Družice COROT, zdroj: ESA
Družice COROT, zdroj: ESA
Tým evropských vědců, pracujících s družicí COROT, oznámil podrobnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Planeta o velikosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než je naše Slunce.

Cílem astronomické družice COROT je hledání nových exoplanet pomocí tranzitní metody a výzkum hvězdné seismiky. Na oběžné dráze kolem Země pracuje COROT už více jak 555 dní a za tu dobu prozkoumal světlo z více než 50 000 hvězd. Do dnešní doby byl oznámen objev celkem 4 exoplanet a jednoho hnědého trpaslíka. Koncem minulého týdne oznámili vědci přesnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Exoplaneta má hmotnost přibližně jako Jupiter a obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než naše Slunce. Její objev byl oznámen společně s objevem dalších dvou objektů koncem května.

Planeta COROT-exo-4b je pro vědce zajímavá hned ve dvou rovinách. Na základě měření družice COROT se podařilo zjistit, že mateřská hvězda COROT-exo-4 učiní jednu otočku kolem své osy za stejnou dobu, za jakou kolem ní planeta COROT-exo-4b oběhne. To je pro vědce velkým překvapením. Planeta je totiž relativně daleko a má příliš nízkou hmotnost na to, aby docházelo k takovému vzájemnému ovlivnění obou těles. Zatím není jasné, zda existuje shoda doby rotace hvězdy s dobou oběhu planety u této soustavy od jejího vzniku před miliardou let, nebo zda k ní došlo později.

Druhým zajímavým aspektem je samotná délka oběžné doby exoplanety, která činní 9,2 dne. Pokud se podíváme do tabulek, zjistíme, že se jedná o tranzitující exoplanetu s druhou nejdelší oběžnou dobou. Přesto je doba oběhu okolo 9 dní stále na "naše poměry" velmi extrémní, vždyť první planeta sluneční soustavy Merkur oběhne okolo Slunce za 88 dní!

Podrobnější informace byly oznámeny ve čtvrtek 24. července na konferenci Cool Stars 15, konané na St Andrews University.

Kromě astronomické družice COROT, pracující na oběžné dráze od konce roku 2006, pozorovaly tranzit exoplanety COROT-exo-4b následně též pozemské observatoře:

1,8 m dalekohled v Observatoire de Haute Provence (Francie)
1 m dalekohled na Wise Observatory v Izraeli
1 m dalekohled Euler na La Silla v Chile
3,6 m dalekohled Canada-France-Hawaii telescope
3,6 m dalekohled na La Silla (Chile)
8,2 m dalekohled Evropské jižní observatoře VLT na Cerro Paranal (Chile)

Přehled dalekohledů uvádíme záměrně, aby bylo zřejmé, že výzkum exoplanet je obor značně mezinárodní.

Informace o mateřské hvězdě CoRoT-Exo-4

  • Hmotnost: 1,1 Ms (hmotností Slunce)
  • Spektrální třída: F0V
  • Zdánlivá jasnost: 13,7 mag
  • Stáří: cca 1 miliarda let
  • Průměr: 1,1 Rs (průměrů Slunce)
  • RA: 06 h 48 min 47 sek
  • DE: -00° 40´ 22´´

Informace o exoplanetě CoRoT-Exo-4

  • Hmotnost: 0,72 (± 0,08) Mj
  • Doba oběhu: 9,20205 (± 0,00037) dní
  • Velká poloosa: 0,09 (± 0.001) AU
  • Průměr: 1, 19 Rj

Zdroj:

Související články:

Exoplanetám se věnuje podrobněji elektronický časopis Gliese.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »