Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nové informace o exoplanetě COROT-exo-4b
Petr Kubala Vytisknout článek

Nové informace o exoplanetě COROT-exo-4b

Družice COROT, zdroj: ESA
Družice COROT, zdroj: ESA
Tým evropských vědců, pracujících s družicí COROT, oznámil podrobnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Planeta o velikosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než je naše Slunce.

Cílem astronomické družice COROT je hledání nových exoplanet pomocí tranzitní metody a výzkum hvězdné seismiky. Na oběžné dráze kolem Země pracuje COROT už více jak 555 dní a za tu dobu prozkoumal světlo z více než 50 000 hvězd. Do dnešní doby byl oznámen objev celkem 4 exoplanet a jednoho hnědého trpaslíka. Koncem minulého týdne oznámili vědci přesnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Exoplaneta má hmotnost přibližně jako Jupiter a obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než naše Slunce. Její objev byl oznámen společně s objevem dalších dvou objektů koncem května.

Planeta COROT-exo-4b je pro vědce zajímavá hned ve dvou rovinách. Na základě měření družice COROT se podařilo zjistit, že mateřská hvězda COROT-exo-4 učiní jednu otočku kolem své osy za stejnou dobu, za jakou kolem ní planeta COROT-exo-4b oběhne. To je pro vědce velkým překvapením. Planeta je totiž relativně daleko a má příliš nízkou hmotnost na to, aby docházelo k takovému vzájemnému ovlivnění obou těles. Zatím není jasné, zda existuje shoda doby rotace hvězdy s dobou oběhu planety u této soustavy od jejího vzniku před miliardou let, nebo zda k ní došlo později.

Druhým zajímavým aspektem je samotná délka oběžné doby exoplanety, která činní 9,2 dne. Pokud se podíváme do tabulek, zjistíme, že se jedná o tranzitující exoplanetu s druhou nejdelší oběžnou dobou. Přesto je doba oběhu okolo 9 dní stále na "naše poměry" velmi extrémní, vždyť první planeta sluneční soustavy Merkur oběhne okolo Slunce za 88 dní!

Podrobnější informace byly oznámeny ve čtvrtek 24. července na konferenci Cool Stars 15, konané na St Andrews University.

Kromě astronomické družice COROT, pracující na oběžné dráze od konce roku 2006, pozorovaly tranzit exoplanety COROT-exo-4b následně též pozemské observatoře:

1,8 m dalekohled v Observatoire de Haute Provence (Francie)
1 m dalekohled na Wise Observatory v Izraeli
1 m dalekohled Euler na La Silla v Chile
3,6 m dalekohled Canada-France-Hawaii telescope
3,6 m dalekohled na La Silla (Chile)
8,2 m dalekohled Evropské jižní observatoře VLT na Cerro Paranal (Chile)

Přehled dalekohledů uvádíme záměrně, aby bylo zřejmé, že výzkum exoplanet je obor značně mezinárodní.

Informace o mateřské hvězdě CoRoT-Exo-4

  • Hmotnost: 1,1 Ms (hmotností Slunce)
  • Spektrální třída: F0V
  • Zdánlivá jasnost: 13,7 mag
  • Stáří: cca 1 miliarda let
  • Průměr: 1,1 Rs (průměrů Slunce)
  • RA: 06 h 48 min 47 sek
  • DE: -00° 40´ 22´´

Informace o exoplanetě CoRoT-Exo-4

  • Hmotnost: 0,72 (± 0,08) Mj
  • Doba oběhu: 9,20205 (± 0,00037) dní
  • Velká poloosa: 0,09 (± 0.001) AU
  • Průměr: 1, 19 Rj

Zdroj:

Související články:

Exoplanetám se věnuje podrobněji elektronický časopis Gliese.




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »