Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev exoplanety podobné Zemi

Objev exoplanety podobné Zemi

OGLE_2005_BLG_390Lb.jpg
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší Galaxii, ale mimo naši sluneční soustavu planetu nejvíce podobnou Zemi.

Relativně malá exoplaneta se podobá planetám zemského typu (terestrickým tělesům). Je složena z ledu a kamení, má atmosféru a obíhá ve velké vzdálenosti kolem červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 28.000 světelných let od Země směrem ke středu naší Galaxie.

Podle časopisu Nature objev, pořízený celosvětovou sítí dalekohledů, znamená pro astronomy dobré zprávy pro hledání života u exosolárních planet.

"Tento objev může znamenat, že existence objektů o malé hmotnosti je zcela běžná," říká Dr. Jean-Philippe Beaulieu z Astronomického institutu v Paříži (Institut d'Astrophysique de Paris).

Objev OGLE-2005-BLG-390Lb také znamená změnu názorů na teoretické modely formování planet. Podle nich se nyní bude předpokládat existence planet o velikosti Země až Neptuna (17 hmotností Země), které obíhají okolo červených trpaslíků (malá chladná hvězda s povrchovou teplotou nižší než 3.500°C) ve vzdálenosti 1 až 10 vzdáleností naší Země od Slunce (vzdálenost Země - Slunce je přibližně 150 mil. km).

Hmotnost nové planety je 5,5krát větší než Země a oběžná dráha kolem červeného trpaslíka je více než 2,5krát větší než vzdálenost Země - Slunce. Nově nalezená planeta má podobně jako Země pevný, kamenitý povrch, ale je tělesem ledovým, protože se nachází u chladné hvězdy a navíc obíhá okolo ní ve značné vzdálenosti. Teplota na jejím povrchu se odhaduje na -220°C.

Jedná se o první samotnou malou exoplanetu, objevenou u mateřské hvězdy. Planeta je od Země vzdálena asi 28.0000 světelných let směrem ke středu Mléčné dráhy (naší Galaxie) a byla objevena díky stále lepší a dokonalejší technice, kterou astronomové používají.

Zatím objevené exoplanety se nejvíce podobaly "horkému Jupiteru" nebo plynným obřím planetám, jejichž oběžné dráhy jsou malé a gravitačně působí na svou mateřskou hvězdu - "rozhoupají ji". Těchto obřích exoplanet zatím bylo objeveno více než 170.

"Technika je citlivá na masivní planety obíhající v malé vzdálenosti okolo hvězd. Ale metoda mikročočky může odhalit i velmi malé planety, které obíhají okolo vzdálených hvězd ve větších vzdálenostech," říká Dr. Michael Albrow z novozélandské univerzity v Canterbury.

Albert Einstein předpovídal existenci gravitačních čoček ve své všeobecné teorii relativity v roce 1912 (k potvrzení došlo už v roce 1919 A. Eddingtonem při pozorování úplného zatmění Slunce). Hvězda nebo planeta působí svou gravitací na světlo přicházející ze vzdálenějších objektů ve vesmíru stejně jako čočka v dalekohledu - pozorovaný objekt se krátkodobě zvětší a zjasní. Ale i toto malinké zjasnění podle Dr. Andrewa Williamse z australské observatoře v Perthu stačí na odhalení exoplanety (světelná křivka OGLE-2005-BLG-390Lb).

OGLE-2005-BLG-390Lb je teprve třetí planetou, která byla nalezena pomocí gravitační mikročočky v rámci programu (OGLE - Optical Gravitational Lensing Experiment)

Protože šance na náhodné zachycený okamžiku zjasnění je velmi vzácné, astronomové nepřetržitě monitorují hvězdou oblohu, zejména galaktický střed, který je nejlépe pozorovatelný z jižní polokoule.

Astronomové v Tekapo (Nový Zéland) testují největší světový jednoúčelový dalekohled MOA (Microlensing Observations in Astrophysics) o průměru 1,8 m na japonsko-novozélandské observatoři MJUO (Mt. John University Observatory).

Celosvětový program PLANET je určen k téměř nepřetržitému monitorování "mikročočkových" jevů a sestavování světelných křivek v intervalech velmi malých ale trvacích i několik málo minut. Základ celosvětové sítě dalekohledů tvoří dánský teleskop (1,54 m, Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), australský dalekohled (1,0 m, Canopus observatory, Tasmania, Austrálie), australský dalekohled (0,6 m, Perth, Západní Austrálie) a jihoafrický dalekohled (1,5 m, hvězdárna Boyden, Jižní Afrika). Do pozorování se přispívají i 2metrové robotické dalekohledy Velké Británie RoboNet, umístěné na Kanárských ostrovech, Havaji a v Austrálii. Celkem na programu PLANET spolupracuje 72 astronomických institucí z 12 zemí.

Zdroj: www.abc.net.au a www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »