Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev exoplanety podobné Zemi

Objev exoplanety podobné Zemi

OGLE_2005_BLG_390Lb.jpg
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší Galaxii, ale mimo naši sluneční soustavu planetu nejvíce podobnou Zemi.

Relativně malá exoplaneta se podobá planetám zemského typu (terestrickým tělesům). Je složena z ledu a kamení, má atmosféru a obíhá ve velké vzdálenosti kolem červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 28.000 světelných let od Země směrem ke středu naší Galaxie.

Podle časopisu Nature objev, pořízený celosvětovou sítí dalekohledů, znamená pro astronomy dobré zprávy pro hledání života u exosolárních planet.

"Tento objev může znamenat, že existence objektů o malé hmotnosti je zcela běžná," říká Dr. Jean-Philippe Beaulieu z Astronomického institutu v Paříži (Institut d'Astrophysique de Paris).

Objev OGLE-2005-BLG-390Lb také znamená změnu názorů na teoretické modely formování planet. Podle nich se nyní bude předpokládat existence planet o velikosti Země až Neptuna (17 hmotností Země), které obíhají okolo červených trpaslíků (malá chladná hvězda s povrchovou teplotou nižší než 3.500°C) ve vzdálenosti 1 až 10 vzdáleností naší Země od Slunce (vzdálenost Země - Slunce je přibližně 150 mil. km).

Hmotnost nové planety je 5,5krát větší než Země a oběžná dráha kolem červeného trpaslíka je více než 2,5krát větší než vzdálenost Země - Slunce. Nově nalezená planeta má podobně jako Země pevný, kamenitý povrch, ale je tělesem ledovým, protože se nachází u chladné hvězdy a navíc obíhá okolo ní ve značné vzdálenosti. Teplota na jejím povrchu se odhaduje na -220°C.

Jedná se o první samotnou malou exoplanetu, objevenou u mateřské hvězdy. Planeta je od Země vzdálena asi 28.0000 světelných let směrem ke středu Mléčné dráhy (naší Galaxie) a byla objevena díky stále lepší a dokonalejší technice, kterou astronomové používají.

Zatím objevené exoplanety se nejvíce podobaly "horkému Jupiteru" nebo plynným obřím planetám, jejichž oběžné dráhy jsou malé a gravitačně působí na svou mateřskou hvězdu - "rozhoupají ji". Těchto obřích exoplanet zatím bylo objeveno více než 170.

"Technika je citlivá na masivní planety obíhající v malé vzdálenosti okolo hvězd. Ale metoda mikročočky může odhalit i velmi malé planety, které obíhají okolo vzdálených hvězd ve větších vzdálenostech," říká Dr. Michael Albrow z novozélandské univerzity v Canterbury.

Albert Einstein předpovídal existenci gravitačních čoček ve své všeobecné teorii relativity v roce 1912 (k potvrzení došlo už v roce 1919 A. Eddingtonem při pozorování úplného zatmění Slunce). Hvězda nebo planeta působí svou gravitací na světlo přicházející ze vzdálenějších objektů ve vesmíru stejně jako čočka v dalekohledu - pozorovaný objekt se krátkodobě zvětší a zjasní. Ale i toto malinké zjasnění podle Dr. Andrewa Williamse z australské observatoře v Perthu stačí na odhalení exoplanety (světelná křivka OGLE-2005-BLG-390Lb).

OGLE-2005-BLG-390Lb je teprve třetí planetou, která byla nalezena pomocí gravitační mikročočky v rámci programu (OGLE - Optical Gravitational Lensing Experiment)

Protože šance na náhodné zachycený okamžiku zjasnění je velmi vzácné, astronomové nepřetržitě monitorují hvězdou oblohu, zejména galaktický střed, který je nejlépe pozorovatelný z jižní polokoule.

Astronomové v Tekapo (Nový Zéland) testují největší světový jednoúčelový dalekohled MOA (Microlensing Observations in Astrophysics) o průměru 1,8 m na japonsko-novozélandské observatoři MJUO (Mt. John University Observatory).

Celosvětový program PLANET je určen k téměř nepřetržitému monitorování "mikročočkových" jevů a sestavování světelných křivek v intervalech velmi malých ale trvacích i několik málo minut. Základ celosvětové sítě dalekohledů tvoří dánský teleskop (1,54 m, Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), australský dalekohled (1,0 m, Canopus observatory, Tasmania, Austrálie), australský dalekohled (0,6 m, Perth, Západní Austrálie) a jihoafrický dalekohled (1,5 m, hvězdárna Boyden, Jižní Afrika). Do pozorování se přispívají i 2metrové robotické dalekohledy Velké Británie RoboNet, umístěné na Kanárských ostrovech, Havaji a v Austrálii. Celkem na programu PLANET spolupracuje 72 astronomických institucí z 12 zemí.

Zdroj: www.abc.net.au a www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 156P/Russell-LINEAR

Snímek komety 156P. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Persea. Vzdálenost od Země 1.595 au, od Slunce 1.807 au. Rychlost pohybu po obloze 1.45 arcsec/min.

Další informace »